Do Izraele poletí v noci poslední letadlo z Prahy. Kdo se na lety nepřihlásil, musí si již dopravu zajistit sám

Na cestě z Tel Avivu do Prahy jsou dvě letadla – Airbus A319 z vládní letky a vojenská CASA C-295. Po jejich návratu bude následovat ještě jeden let, ten uzavře evakuaci českých občanů z Izraele, který se stal terčem útoků teroristického hnutí Hamás. Celkem by mělo šest repatriačních letů přepravit asi dvě stovky cestujících. Ministerstvo zahraničí v podvečer oznámilo, že je seznam pro repatriace uzavřen, kdo se nepřihlásil a bude chtít z Izraele, bude si již muset zajistit cestu sám.

Operaci, kterou ministerstvo obrany označilo za jednu z nejintenzivnějších repatriací českých občanů, zkomplikovala porucha nejkapacitnějšího stroje vládní letky. „Musíme čekat na náhradní díl. Ale okamžitě jsem dala pokyn k odletu letounů CASA a malého Airbusu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do Izraele tedy nakonec neodletěl Airbus A319 s kapacitou stovky míst a většinu letů zajistil jiný A319, do kterého se ale kvůli odlišnému uspořádání interiéru vejdou jen zhruba čtyři desítky lidí.

Ve čtvrtek do Izraele odletěl také transportní armádní letoun C-295, který pojme až šest desítek osob. Je to ale vojenský letoun, komfort na palubě je omezený, mimo jiné by na jeho palubě tedy neměly cestovat rodiny s malými dětmi ani starší lidé. Nakonec do něj nastoupilo jen 23 cestujících a jeden dobrman.

Do Kbel by měl C-295 dospět kolem třetí ráno, Airbus o půlnoci. Ten by se pak měl do Tel Avivu ještě jednou vrátit a uzavřít sérii šesti repatriačních letů. Při tom posledním se dopraví do Česka poslední čtyři desítky lidí, ve Kbelích by měl let přistát kolem páté nebo šesté hodiny. Již ve čtvrtek odpoledne, dlouho před odlety posledních speciálů, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake, že je repatriační seznam uzavřen, na poslední chvíli se do něj přihlásilo posledních deset lidí. Další se již do speciálů mířících do Prahy nedostali.

„Ambasáda opakovaně upozorňovala zájemce, že buď odletí dnes, nebo už na vlastní náklady. V tuto chvíli je tedy seznam pro repatriace uzavřen,“ upozornil Drake.

Přílety a odlety

V Praze jsou již cestující ze tří repatriačních letů, celkem asi 120 lidí. První přicestovali již v noci na středu spolu s delegací ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který navštívil Izrael jako první zahraniční státník od teroristických útoků.

Další repatriační let přistál ve čtvrtek brzy ráno, na palubě byly čtyři desítky občanů evakuovaných z Izraele. Kolem 13:45 pak dorazil další repatriační letoun se zhruba čtyřiceti Čechy. Podle Lipavského byla na jeho palubě i spisovatelka Eva Erbenová, nejstarší krajanka žijící v Izraeli. Je jí 92 let.

6 minut
UDÁLOSTI: Pokračuje letecká evakuace českých občanů z Izraele
Zdroj: ČT24

Airbus po přistání ve Kbelích vždy záhy odletěl zpět do Tel Avivu a nebyl prázdný. Podle Lipavského se některými speciálními lety naopak vracejí do Izraele tamní občané. „Pan ministr Lipavský vyhověl žádosti izraelské strany, abychom umožnili na letech do Izraele, které by byly jinak prázdné, cestovat izraelským občanům, kteří potřebují zpět do vlasti,“ upřesnil mluvčí Drake.

Izraelci se domů vracejí z humanitárních a rodinných důvodů nebo kvůli tomu, že obdrželi povolávací rozkaz od armády.

Do systému Drozd se registrovalo 250 Čechů pobývajících v Izraeli

Celkem by měly repatriační lety dopravit do Česka přes dvě stě občanů, kteří v době útoků pobývali v Izraeli. To je o trochu méně než 250 Čechů, kteří se v Izraeli registrovali do cestovatelského systému Drozd.

Ministerstvo zahraničí zřídilo mimořádnou informační linku na čísle +420 222 264 200 pro dotazy k možnostem návratu z Izraele do Česka. V provozu je od 08:00 do 20:00 hodin, uvedl úřad na svém webu. Zájemci o informace mohou také kontaktovat velvyslanectví v Tel Avivu na čísle +972 523 286 622.

Nejasná komunikace, poukazují někteří cestující

Po prvním repatriačním letu přišly z Izraele stížnosti některých lidí, kteří se chtěli dostat z Izraele, ale o tom, že armáda poslala airbus, se nedozvěděli. Stížnosti se ale vyskytly i po dvou čtvrtečních letech.

O tom, který přistál ve Kbelích ráno, se někteří cestující údajně dozvěděli ve středu v dopoledních hodinách. „Informace však nebyly úplně jasné. Nebyli jsme si jistí, zda bude nějaký let vybaven,“ sdělil novinářům jeden z cestujících, kterého sobotní útok zastihl na předměstí Tel Avivu.

V první chvíli jemu a jeho ženě prý nedošlo, že se nějaký útok děje. První informace o útoku zaznamenal až po zprávě přátel a rodiny z Česka, kteří se strachovali o jejich bezpečí. V pondělí po útocích severně od hlavního města Izraele se pak ale museli schovávat v protiraketových bunkrech.

„Když jsme se v neděli dívali na letenky od soukromých společností, tak jsme je bohužel nekoupili. Následně pak žádný ze zvažovaných letů již neodletěl. V systému Drozd jsme registrováni nejdříve nebyli,“ sdělila další cestující. Ambasáda ji o odletu letadla informovala před polednem.

I po přistání druhého čtvrtečního letu někteří cestující hovořili o složitém zařizování evakuace. „Jakmile se naskytla příležitost, že bude vypraven tenhle vládní speciál, tak jsem neváhala a volala na ambasádu, asi patnáctkrát, než to někdo vzal, a zaregistrovala jsem se na ambasádě,“ uvedla jedna z cestujících.

Dodala, že měla koupený i komerční let z Tel Avivu, protože se nechtěla spoléhat jen na vládní letadlo a nechtěla riskovat, že v Izraeli zůstane. Ukázala se podle ní určitá solidarita a někteří lidé nabízeli svá místa ve vládním letadle maminkám s dětmi.

Někteří lidé, kteří se repatriačními lety vrátili, dali najevo, že se neplánují do Izraele vrátit. „Pro nás je nejsilnější pocit, že jsme doma, v bezpečí. Už se tam asi nikdo z nás nebude chtít vrátit,“ uvedl cestující z ranního letu Jiří Mrština. Další cestující Markéta Fajtlová uvedla, že v Izraeli žila rok a podnikala. „Nemám tam teď co dělat. Zároveň se cítím bezpečně ve své zemi,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 11 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 12 hhodinami
Načítání...