Antimigrační hnutí postupně posiluje v mnoha zemích Evropy, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Je otázka, do jaké míry je to výsledek populistické politiky a do jaké míry reálný obraz toho, že se Evropa skutečně začíná obávat migrační vlny, která nebude zvládnutelná,“ dodal.
Dlouho připravovaný evropský migrační pakt je nyní ve fázi vyjednávání mezi Radou EU a Evropským parlamentem. Dvořák si není jistý, zda bude přijat ještě v době současného Evropského parlamentu, jehož volební období příští rok končí.
Španělské předsednictví Evropské rady se hlásí k tomu, že otázku migračního paktu vyřeší do konce svého mandátu (letošní prosinec), ale ministr Dvořák si tím není jist, „i když bych si to přál“. Evropský parlament je totiž podle něj radikálnější, než je schválená pozice Rady EU. „A tam to může začít drhnout.“
Nečeká proto, že se věc podaří letos vyřešit. Dokonce by si tipnul, že se celý proces příjímání migračního paktu překlopí do fáze: Ať to řeší příští parlament.
Povinná solidarita v migračním paktu
Státy Evropské unie se počátkem června dohodly na migrační reformě počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl stejně jako s rychlejším vyřizováním neúspěšných žádostí. Dohoda počítá s přemístěním nejméně 30 tisíc žadatelů o azyl z nejvíce postižených zemí ročně, uvedla agentura ČTK.
Velká většina států podpořila kompromisní návrh, který Radě EU poslouží k dalšímu rokování o konečné podobě migračních pravidel s Evropským parlamentem. Pro hlasoval za Česko ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Proti byly Maďarsko a Polsko. Hlasování se zdrželi zástupci Slovenska, Malty, Litvy a Bulharska.
Místo závazných (povinných) kvót pro přerozdělování migrantů (který podporují mnozí poslanci Evropského parlamentu) počítá schválený návrh na Evropské radě s povinnou solidaritou. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, nebo dají přímý finanční příspěvek ve výši 20 tisíc euro za jednoho migranta (kolem 478 tisíc korun) nebo nabídnou jinou pomoc, například vyslání expertů či materiální podporu.
Výjimka pro Česko se bude posuzovat každý rok
Česko si spolu s dalšími státy přijímajícími uprchlíky z Ukrajiny vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům. Dvořák v Interview ČT24 nyní řekl, že se tato výjimka pro Česko bude vyhodnocovat s roční periodicitou a „od výsledku hodnocení se budou odvíjet případné úlevy či neúlevy.“
„Bylo by krásné, kdyby už za rok tu nebyl tak signifikantní počet Ukrajinců, že by se vrátili do své země, osvobozené a mírové,“ řekl ministr Dvořák. Obává se však, že se to tak rychle nestane.
Až se tak stane, přestane mít Česko ochranu, dohodnutou v rámci migračního paktu. „Pak bychom se měli solidárně podílet na řešení problémů našich sousedů, pokud je budou mít,“ dodal ministr.
Současné dohodnuté řešení podle Dvořáka reflektuje situaci v české společnosti, která se od roku 2020 nijak zásadně nezměnila. Tedy: Nechceme tu živé migranty z Afriky a arabských zemí. „To je axiom, přes který v Česku nejede vlak, tomu rozumím, i když na to mám jiný názor.“
Dodal, že současná vláda věděla při jednání o migračním paktu, že nemůže ani o kousek posunout rámcovou pozici minulé vlády – jež podle něj počítala s povinnou solidaritou – protože by to neustála. Dvořák dodal, že i přesto se návrh dohodnutý v Radě EU pak setkal v Česku s velkou kritikou.
Většina Čechů nevěří Evropské unii ani nechce euro
Dalším tématem pořadu byla diskuse o vztahu Čechů k Evropské unii. Podle průzkumu CVVM převažuje nedůvěra. „Něco děláme špatně,“ připustil ministr pro evropské záležitosti.
Dodal, že je to důsledek permanentního dehonestování Evropské unie jako projektu. Součástí toho je například pohled některých občanů dívat se na EU jako na kasičku, ze které dostáváme peníze, ale až to přestane, tak půjdeme pryč. Dvořák zauvažoval, že pokud by se za dvacet let peníze z EU podařilo využít efektivně jako v Polsku (síť dálnic), tak by důvěra v EU byla větší.
Navíc převládají o Unii negativní zprávy o tom, co se nepovedlo. Nepovažuje to za vinu médií, ale těch, kteří tvoří veřejné mínění. Počínaje prezidentem, předsedou vlády a ministry.
„Patří k dobrému tónu na Brusel nadávat a říkat, co všechno je špatně,“ uvedl Dvořák. Podle něj je základní chyba postavit celou debatu na tom, zda Česko dostává peníze z EU. Unie je ale spolek, který nevznikl na to, aby se rozdělovaly peníze, ale na to, aby se potenciální válečné spory neřešily válkou, ale debatou u stolu, zdůraznil.
Dalším důvodem bylo rozšíření společného trhu a společné evropské hodnoty. Konkrétně z nich zmínil úctu k lidským právům, demokracii, svobodu médií. Na příští rok, kdy uplyne dvacet let od vstupu Česka do EU, proto ministr chystá sérii koncertů, prezentací či diskusí.
V pořadu se hovořilo rovněž o tom, že podle průzkumu většina Čechů odmítá příjetí společné evropské měny. „Odpor k euru je v naší zemi především psychologický. Ekonomicky to dává smysl,“ domnívá se Dvořák. Připustil, že na příjetí eura jsou v současné vládě rozdílné názory.
