Odborná komise k dřívější penzi pro náročné profese vyhodnotí v příštích týdnech dopady všech třinácti rizikových faktorů jako hluk, prach či chlad na zdraví pracovníků. Podle toho pak stanoví podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky. Sejít by se měla znovu za čtyři až šest týdnů. Novinářům to po prvním jednání odborného týmu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Schůzky zástupců resortů práce a zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů se neúčastnil.
Odborná komise stanoví podmínky pro předčasný důchod u náročných profesí, řekl Jurečka
3 minuty
Události: Předčasný důchod pro náročné profese
„Odborná komise bude vyhodnocovat třináct rizik s dopadem na lidské zdraví tak, abychom z té kategorie čtyři a tři byli schopni jasně vydefinovat ty profese, kde není o čem diskutovat a je jasné, že do tohoto výčtu budou patřit, pak také ty, u nichž bude jasné, že určitě mezi ně patřit nebudou,“ uvedl ministr. O zbývajících profesích se povede podle něj diskuse.
Kategorizaci prací upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví a vyhláška, která vypočítává rizikové faktory a limitní hodnoty u ukazatelů. Posuzuje se třináct faktorů. Patří mezi ně prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření, teplo, chlad, biologičtí činitelé a zvýšený tlak vzduchu. Roli hraje také zátěž fyzická, psychická, zraková a pracovní poloha.
Odbory požadují, aby se možnost dřívějšího důchodu bez krácení částky týkala všech pracovníků v takzvané čtvrté i třetí kategorii. „My jsme měli historicky svoji představu, že všechny práce třetí a čtvrté kategorie by měly splňovat ta kritéria. Hygiena pracuje s tím, že chtějí posoudit skutečnou nemocnost,“ uvedl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek.
Zaměstnavatelé usilují o užší vymezení
Zaměstnavatelé naopak usilují o užší vymezení. U zaměstnanců, kteří budou mít na předčasnou penzi nárok, budou muset platit vyšší důchodové pojištění. Poukazují také na to, že vysoký počet dřívějších penzí by znamenal další výpadek pracovních sil tam, kde už nyní lidé chybí.
„Je důležité návrhy projednat s těmi firmami, protože v současné době chybí v profesích, kterých se to bude týkat, velký počet zaměstnanců,“ sdělila zástupkyně zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková.
Ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec před nedávnem novinářům řekl, že se tak při jednání hledá „průsečík, aby se zájmy potkaly“.
„Rozhodně tam budou spadat profese (do nároku na dřívější důchod), u kterých je dopad na fyzické zdraví jednoznačný, kdy ti lidé pracují například v náročných podmínkách, dlouhodobě manipulují s těžkými břemeny, kdy dochází k daleko většímu opotřebení člověka. To jsou bez diskuse profese, které tam patřit budou,“ uvedl ministr.
Podle informací o reformě z webu ministerstva práce by mělo jít o pracovníky „z třetí a čtvrté kategorie vystavené vybraným rizikům“, která není možné snížit ochrannými pomůckami. Zaměstnavatel by měl těmto zaměstnancům platit o pět procentních bodů vyšší odvody.
„Nemůže to být každý, kdo je v riziku, kde jsou náhradní opatření, proti hluku máme buď nějaké tlumiče, nebo dokonce celohlavové přilby, které tlumí hluky, všechny tyhle faktory musíme vzít do úvahy,“ uvedla hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Resort připomíná, že se u předčasné penze dočasně nebude valorizovat zásluhový díl, a to až do řádného důchodového termínu. Zaměstnavatel by měl jednou ročně nahlásit, kolik směn v rizikovém prostředí pracovník odpracoval. Není také jasné, jaké období zpětně se bude započítávat. Záležet bude na tom, jak firmy práci evidovaly.
Změny by měly začít platit podle plánu v roce 2025. Úprava by měla být v důchodové novele, kterou by vláda měla dostat nejspíš v listopadu. Pokud by do té doby jednání neskončila, mohl by se návrh dostat do zákona až příští rok při projednávání ve sněmovně, dodal ministr.
18 minut
90′ ČT24: Vít Samek a Jiří Horecký
Dopady jednotlivých profesí určí studie
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký v pořadu 90′ ČT24 řekl, že chce vést diskuzi o kompenzaci na pojistném ze strany zaměstnavatelů a tom, jestli takové opatření nesníží konkurenceschopnost některých odvětví a nezpůsobí zánik pracovních míst. V souvislosti s tím zmínil například sklářský průmysl.
Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Samka ale k naplnění podobných černých scénářů nedošlo ani v minulosti například ve spojení se zvyšováním minimální mzdy. „Nemyslíme si, že by nastalo něco tak tragického,“ řekl a poukázal také na to, že podnikatelé přestáli i zvýšení cen energií a surovin, jejichž cena nyní opět klesá, čímž se do budoucna sníží i jejich výdaje.
Ministerstvo práce a ministerstvo zdravotnictví se již podle Samka dohodly na vypracování studií, které určí vliv jednotlivých povolání na zdravotní stav lidí. Nebude ale prý nutné je provést v případě všech pozic. „U některých profesí je nepochybné, že ten výkon práce má vliv na další schopnosti a zdraví,“ dodal.
Otázkou je také zahrnutí profesí s velkou psychickou zátěží. Podle Horeckého by se ale v takovém případě seznam týkal až dvojnásobku lidí. „Pokud bychom tu debatu vedli takto široce, tak těch zdraví neškodlivých povolání bude menšina,“ domnívá se.
Samek dodal, že mentální náročnost by mohla být zohledněna jen za určitých podmínek. „Ta psychická stránka věci se musí projevit ve zdravotní škodlivosti. To znamená, že by musela existovat studie, která jasně prokáže výrazně škodlivý zdravotní účinek na člověka,“ vysvětlil.
Podle ředitele odboru veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáše Fošuma zatím není jasné, jestli vláda bude určovat přímo jednotlivé rizikové profese, nebo jestli nestanoví jen faktory pro odchod do předčasného důchodu. „Zaměstnavatel má povinnost hodnotit pracovní procesy ve vztahu ke třinácti existujícím faktorům, ať se jedná o hluk, vibrace, lokální svalovou zátěž… Prostředí se zhodnotí, a pak se určí, jestli je, nebo není zaměstnanec v přijatelné míře rizika.“
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (ČSSD) by tento přístup preferovala. „Vzpomněla jsem si na to, že když jsme o tom za Sobotkovy vlády debatovali my, tak se ozvaly letušky. To je také profese, kde je člověk v určité hladině hluku.“
