Další podrobnosti k chystané důchodové reformě. Z nové analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, kterou minulý čtvrtek projednala resortní komise, vyplývá, že později než v 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně. ČT se podařilo analýzu získat. Dnešní padesátníci by podle propočtů resortu po roce 2030 odcházeli do důchodu o několik měsíců později než v nyní garantovaných 65 letech. Vláda totiž plánuje postupně posouvat hranici podle věku dožití. Ten má podle analýzy nadále růst. Opoziční strany s jakýmkoli zvyšováním hranice nad 65 let nesouhlasí. Proti jsou i odbory.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o fixaci alespoň průměrné doby pobírání starobního důchodu. „Byla by potom vlastně mechanismem, který by se v budoucnu mohl upravovat právě na základě toho, jestli se nám bude posunovat délka dožití,“ přiblížil. Lidé by měli v penzi strávit fixní dobu 21,5 roku – podobně jako dnes.
Vláda tvrdí, že bez postupného posouvání věku odchodu do důchodu podle doby dožití je český důchodový systém do budoucna neudržitelný. Toto postupné prodlužování by mohlo podle ministerstva práce například v roce 2050 státnímu rozpočtu snížit roční deficit důchodového účtu až o 1,5 procenta HDP. To je v dnešních cenách zhruba sto miliard korun.
Posouvání hranice kritizuje ústy svého šéfa Josefa Středuly Českomoravská konfederace odborových svazů. „Jsme jednoznačně proti, to je opravdu šílenost. Toto znamená třeba pro ročníky 2005 a starší, že půjdou do důchodu po 72. roce věku,“ řekl. Středula se narodil v roce 1967. Už i jeho by se tak podle návrhu týkal pozdější odchod do penze. Konkrétně v 65 letech a třech měsících. „Co se mne osobně týká, přece jenom mám práci, která není náročná. Ale představa, že dělám v huti, jako jsem začal dělat v hutním provoze, tak je to zcela neakceptovatelné,“ podotkl.
Jurečka předložil minulý čtvrtek expertům opozice návrh, podle kterého by lidé i po roce 2030 postupně odcházeli do penze později. U každého dalšího ročníku by stát mírně prodloužil věk odchodu do důchodu o jeden až dva měsíce. Třeba lidé, kterým je dnes 54 let, by šli do penze v 65,5 letech.
Ministr práce nechce propočty svého resortu komentovat. „Zatím jsme, řekněme, otevřeli to téma, ale neuzavřeli jsme ho, není nějaká dohoda,“ řekl jen.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje za nezbytné problematiku řešit. „Pokud chceme zachovat i pro mladší generace šanci na slušný důchod, na státní důchod, to znamená z toho průběžného pilíře, tak to debatovat musíme,“ zdůvodnil.
Bez souhlasu opozice?
Opoziční strany tvrdí, že je plány na růst odchodu do penze i po roce 2030 překvapily. „Po naší první úvodní schůzce vystoupil pan ministr Jurečka a sdělil, že se nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu. A pár dní nato jsme se dozvěděli, že se bude jednat o postupném navyšování věku odchodu do důchodu. Takže to je pro nás nepřijatelné,“ zdůraznila členka důchodové komise Lucie Šafránková (SPD). „Diskutovali jenom technicky případně dobu prodloužení věku odchodu do důchodu. Věk dožití neznamená, že se dožijete toho věku ve zdraví,“ doplnila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Jak ANO, tak i SPD jsou k případné dohodě s vládou na budoucnosti penzijního systému stále skeptičtější. Jurečka ale pořád věří, že se mu může podařit sněmovní opozici o podpoře důchodové reformy přesvědčit. Dohoda s opozičními kluby na penzijní reformě je důležitou prioritou celé vlády. „Je samozřejmě správně, že se jedná s opozicí. Protože důchodová reforma musí přežít tohle volební období. Česká republika si nemůže dovolit, abychom někdy okolo roku 2040 neměli na důchody,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ale v rozhovoru pro ČT naznačila, že by kabinet mohl prosadit reformu i bez dohody. „My tohle řešit chceme, my tu odvahu máme. Ale na druhou stranu nebudeme moci čekat věčně na nějaký kompromis, který by byl přijatelný, protože nám ta druhá strana, tedy opozice, úplně nedává svoji vlastní představu a verzi. Pokud by totiž nějakou vlastní verzi měli, už ji dávno měli čas prosadit,“ sdělila.
Až v 68 letech
Jurečka představení důchodové reformy znovu mírně posunul – tentokrát na začátek května. Pokud by vláda prosadila postupné prodlužování věku odchodu do důchodu i po roce 2030, tak by podle současných propočtů odcházeli lidé, kterým je dnes padesát let, do penze standardně v 66 letech. Nynější čtyřicetiletí v 67 letech a ti, kterým je méně než 34 let, pak v 68 letech.
Lidé by tedy i přes růst věku dožití podobně jako nyní zůstávali v penzi v průměru 21,5 roku. Každých pět let by stát věk odchodu do důchodu přehodnocoval.
Důležitou součástí reformy budou předčasné důchody pro náročné profese. Jurečka nedávno řekl, že by dříve mohli do penze chodit bez krácení důchodů desetitisíce lidí. Mezi ně by mohli patřit například hutníci, svářeči nebo brusiči.
