O zálohování plastových lahví a nápojových plechovek se diskutuje již roky. Nyní ministerstvo životního prostředí začalo změnu chystat, místo speciální normy chce novelu zákona o obalech. Systém funguje například již přes rok na Slovensku. Blíží se také povinnost vyrábět tyto lahve zčásti z recyklovaného materiálu. I proto řada výrobců stojí o zálohování, aby cíle nové regulace splnila. Některé obce se však obávají o současný systém třídění odpadu.
„Čím čistší nebo čím přetříděnější je ten materiál, tím větší procento zpracovatelnosti, které umíme použít. Samozřejmě, když to bude hodně pomíchané, tak využitelnost toho materiálu bude nižší a bude tam větší odpad při výrobě,“ říká ředitel firmy vyrábějící a recyklující plasty ALPLA Jan Daňsa.
PET znamená polyethylentereftalát, a nejsou z něj jen lahve. Zájem má také textilní či automobilový průmysl. „Materiálu na trhu zase není neomezené množství, byť se dnes v PETu třídí hlavně PET lahve. Ale ono je tam spousta dalších jiných materiálů, třeba různé vaničky, takové ty vázací pásky v průmyslovém sektoru,“ podotkl vedoucí poradenských služeb firmy Cyrkl Vojtěch Pilnáček.
I proto PET patří ve žlutých kontejnerech k tomu nejcennějšímu a většina se ho skutečně využije. Celkem se ale daří recyklovat ani ne polovinu plastových obalů.
Ještě větší výzvu pak představují plechovky, které spíše končí v černých popelnicích se směsným odpadem, a na skládkách jsou poté zdrojem metanu.
Novelu zákona by chtěl resort představit už letos
„Bavíme se o zálohování PET lahví a plechovek. Konkrétně jde o novelizaci zákona o obalech a rádi bychom ji představili ještě tento rok,“ prozradila mluvčí resortu životního prostředí Lucie Ješátková. Místo do popelnic by je lidé mohli odevzdávat v obchodech dle ministerstva nejdříve v roce 2025.
Na český trh jde každoročně asi jeden a půl miliardy PET lahví a osm set milionů plechovek, kterých v poslední době přibývá. Plastové obaly musí v následujících letech vyhovět nové regulaci. K recyklaci se jich má vytřídit až devadesát procent, a zároveň se mají až ze třetiny vyrábět z použitého materiálu.
I proto řada výrobců nápojů stojí o zálohování, aby cíle splnila. Současná legislativa umožňuje, aby zálohování dobrovolně zavedli třeba jen někteří. Novela, kterou ministerstvo připravuje, má vytvořit plošný a povinný systém.
Proti takovému systému vystupovaly některé obce. Ty se totiž obávají, že poškodí léta fungující třídění do barevných kontejnerů. Resort životního prostředí však toto prý připustit nehodlá.
Na Slovensku míra návratnosti přesáhla sedmdesát procent
Na sousedním Slovensku systém zálohovaných nápojových obalů funguje již více než rok. Loni tam lidé vrátili více než 820 milionů obalů. Míra návratnosti tak přesáhla sedmdesát procent, což je o desetinu více než před zavedením systému.
Například jeden z obyvatel Bratislavy, Juraj Kováčik, vyráží k takzvanému zálohomatu jednou za dva týdny. Obaly, které dříve patřily do žluté popelnice, nyní vkládá do přístroje. „Když jsou trochu poškozené, tak to nevadí, ale měly by být víceméně nepoškozené,“ ujasnil Kováčik.
Vracet je možné jen lahve a plechovky zakoupené na Slovensku. Každá je opatřena symbolem a čárovým kódem, na základě kterého stroj obaly dokáže třídit. Zákazník výměnou dostane zpět zálohu, kterou mu obchodník při nákupu přičetl k ceně nápoje. Za každý obal je to patnáct centů, tedy necelé čtyři koruny.
„V každém provozu je jiný systém. (…) V tom našem by měl člověk dostat peníze buď v hotovosti, nebo jako slevu na nákup,“ sdělil mluvčí prodejny Billa Marek Kravjar.
Na Slovensku aktuálně funguje přes tři tisíce prodejen se sběrným systémem. Síť se od zavedení stále rozšiřuje.
Kvůli němu končí například ve Stupavě o osmdesát až devadesát procent méně PET lahví ve žlutém kontejneru. Městu náklady nevzrostly, protože financování sběru separovaného odpadu má dle zákona na starosti nezisková organizace výrobců a dovozců obalů. Čistšího prostředí se však ve Stupavě nedočkali.
„Množství lidí bez domova chodí tyto kontejnery prohledávat a ty obaly sbírá. Zanechávají po sobě okolo nich nepořádek,“ okomentovala situaci referentka vztahů s veřejností města Erika Piesecká.
Vybudování systému stálo v přepočtu 125 milionů korun. V Evropě zálohované lahve a plechovky využívá třináct zemí, od loňského roku i Lotyšsko a Malta.
