Hnutí ANO si i v únorovém volebním modelu agentury Kantar CZ udrželo první pozici, ve srovnání s posledním průzkumem z října si polepšilo. Na druhém místě by zůstala ODS, u níž oproti minulému modelu nedošlo ke změně. Hranici pěti procent nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by v tomto měření překročilo šest politických subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi. Také zkoumala, jak jsou lidé spokojeni s dosavadními kroky nového prezidenta Petra Pavla.
Se ziskem 29,5 procenta je v čele nového volebního modelu hnutí ANO, které ve srovnání s posledním průzkumem z loňského října dosáhlo o tři procentní body lepšího výsledku. Autoři výzkumu poznamenávají, že se jedná o návrat na hladinu zjištěnou v srpnu a září loňského roku.
Druhá by byla ODS se shodným ziskem jako v říjnu, a to 21,5 procenta. Následují Piráti s devíti procenty a SPD s 8,5 procenta – v případě obou je to podle modelu o 2,5 procentního bodu horší výsledek než posledně.
Páté místo přisoudil model hnutí STAN, které by mělo sedm procent, což je o jeden procentní bod více než v říjnu. Šestici subjektů, které by se podle modelu dostaly do sněmovny, uzavírá TOP 09 se ziskem pěti procent.
Nicméně autoři výzkumu podotýkají, že u všech stran kolem pětiprocentní hranice je vstup do dolní komory velmi nejistý. Blízko této hranici je v únorovém modelu i ČSSD, která by dosáhla 4,5 procenta. Lidovci by měli čtyři procenta. Dál má v modelu Přísaha Roberta Šlachty 2,5 procenta a komunisté dvě procenta.
Za zcela hypotetické situace, že by se voleb v době sběru dat zúčastnily dvě velké koalice tak, jako tomu bylo u hlasování v roce 2021, by na prvním místě bylo v únoru těsně SPOLU (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Získalo by 31 procent. Oproti říjnovému modelu je zde rozdíl minus půl procentního bodu, podle Kantaru tedy jde o „v podstatě shodný výsledek“.
ANO by v tomto případě mělo 30,5 procenta, což je ve srovnání s říjnem nárůst o 2,5 procentního bodu. Třetí příčku by obsadila koalice Piráti a STAN se třinácti procenty, což představuje ztrátu jednoho procentního bodu ve srovnání s minulým průzkumem. Čtvrté místo by měla SPD s devíti procenty, oproti říjnu o 2,5 procentního bodu méně.
Podle modelu by volební účast byla 61,5 procenta
Pokud by se konaly volby do Poslanecké sněmovny v době sběru dat, pak by o deklarované volbě strany nebo hnutí bylo pevně rozhodnuto 42 procent voličů. Dalších 31 procent by své rozhodnutí spíše neměnilo. Zbylých 27 procent současných voličů pak říká, že by své rozhodnutí možná nebo pravděpodobně ještě změnilo.
V průzkumu šedesát procent respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do sněmovny v případě, že by byly v době sběru dat. Dalších šestnáct procent by se voleb aktuálně spíše zúčastnilo. Na opačné straně stojí čtyřiadvacet procent obyvatel, kteří by se určitě nebo spíše nezúčastnili. Ve srovnání s říjnovým měřením nedošlo dle Kantaru k žádným statisticky významným změnám.
Podle modelu účasti by se voleb do dolní komory, pokud by se konaly v době sběru dat, zúčastnilo 61,5 procenta občanů České republiky, tedy shodně jako při posledním měření v říjnu loňského roku.
ZPRÁVA KE STAŽENÍ: 82. vlna průzkumu Trendy Česka – volební model
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 13. 2. až 3. 3. 2023 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
- Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 970 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,0 (u stran s nízkým ziskem) až 3,5 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
- Do volebního modelu počítajícího s koalicemi vstoupilo 951 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,6 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
S kroky Pavla je většina respondentů spokojena
Společnost Kantar CZ od 13. února do 3. března od 1200 respondentů také pro Českou televizi zjišťovala, co si myslí o prvních krocích nového prezidenta. Na 35 procent dotázaných se domnívalo, že Petr Pavel byl až příliš aktivní. Asi 55 procent to však naopak považovalo za adekvátní kroky v roli prezidenta. Zhruba šest procent dotazovaných se domnívá, že mohl být ještě aktivnější. Čtyři procenta obyvatel neví.
Nejvíce dotázaných oceňovalo Pavlovo jednání s vysokými státními činiteli, a to asi 74 procent. Zhruba 67 procent pak pozitivně vnímalo poskytnuté rozhovory Pavla pro zahraniční média a 61 procent souhlasilo s jeho telefonátem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přes polovinu respondentů (59 procent) souhlasilo také s tím, že Pavel odmítl spolupráci s ochrankou minulého prezidenta Miloše Zemana.
Nejméně – 48 procent – získal telefonát s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, kterou ujistil, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství.
