Sobotkově vládě Zeman vrátil šest zákonů, Babišově žádný. S vetem uspěl jednou

Končící prezident Miloš Zeman před první volbou avizoval, že práva vracet do parlamentu zákony hodlá užívat zřídka. Vetoval například zavedení povinné maturity z matematiky, zákon o střetu zájmů nebo zavedení takzvaných politických náměstků. Zeman vracel nejčastěji zákony vládě Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD), u současné garnitury Petra Fialy (ODS) tak učinil třikrát.

Zeman v rozhovorech před první prezidentskou volbou uváděl, že chce veto – jednu z absolutních pravomocí prezidenta – užívat co nejméně. K vracení zákonů by se podle svých slov uchýlil především v případech, kdy by se jednalo o „legislativní zmetky“. Přednostně chtěl námitky k zákonům vznášet při zasedáních vlády a parlamentu.

Vyhranil se proti praxi svých předchůdců Václava Havla a Václava Klause, kteří v některých případech zákony nevetovali, ale ani nespolupodepsali, čímž zákon po uplynutí patnácti dnů vstoupil v platnost i bez podpisu hlavy státu. To Zeman označil za alibismus nedůstojný úřadu prezidenta, ke kterému by se nechtěl uchýlit.

Obdobný postoj k vetu pak zopakoval také v projevu k senátorům několik dní po nástupu do funkce. V průběhu svého druhého mandátu uvedl v roce 2019 v rozhovoru pro deník Blesk, že by si přál, aby pro přehlasování prezidentského veta byla nutná kvalifikovaná většina 120 poslanců místo dosavadních 101.

Nejvíce zákonů vrátil Zeman za Sobotkovy vlády

Několik měsíců po Zemanově nástupu do funkce padla vláda Petra Nečase, které Zeman vetoval jen jeden zákon, a to v květnu 2013. Šlo o chybnou verzi zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a dalších změn v ekologických předpisech. S vetem sněmovna souhlasila, novou verzi pak přijala ve zrychleném řízení.

V období následné úřednické vlády Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014 prezident žádný zákon nevetoval.

Nejvíce činný byl Zeman u vetování zákonů za vlády Bohuslava Sobotky v letech 2014 až 2017. První zákon Sobotkově kabinetu vetoval Zeman v říjnu 2014, nesouhlasil se změnou zákona o státní službě. Vytýkal hlavně vznik funkce takzvaných politických náměstků, vyjádřil pochybnosti o nestandardní proceduře projednávání zákona a neurčitých či nejasných ustanoveních.

Na konci října 2014 poslanci Zemanovo veto přehlasovali a zákon přijali většinou 123 hlasů. Zeman následně předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, ten ovšem zrušil jen jedno ustanovení, zbytek ponechal a návrh zamítl. Prezident navrhoval zrušení dvaceti pasáží zákona.

Výhrady ke střetu zájmů nebo povinné maturitě z matematiky

Ještě tentýž měsíc Zeman vetoval zákon o dětské skupině a změně souvisejících zákonů. Zákon by prý podle prezidenta znamenal faktickou likvidaci „lesních školek“. Poslanci veto přehlasovali nejtěsnější většinou 101 hlasů, koalice následně lesní školky řešila novelou zákona na jaře 2015.

O rok a půl později Zeman odmítl další novelu v oblasti školství, která měla změnit spádové obvody mateřských škol, přijímání už dvouletých dětí nebo také zaváděla povinnou maturitu z matematiky. I toto veto poslanci přehlasovali, a to většinou 106 hlasů.

Zeman měl také problém se zákonem o střetu zájmů. Měl omezit některé veřejné funkcionáře v podnikání, podle Zemana ale zasahoval do svobod jednotlivce, navíc prý ovlivňoval volnou soutěž politických stran. Zákon nakonec prošel, poslanci ho prohlasovali většinou 129 hlasů.

Zeman do konce mandátu tehdejší sněmovny vetoval ještě dva zákony. První se týkal snížení sazeb DPH na noviny a časopisy, prezident vytýkal mimo jiné dopady na státní rozpočet. Druhý zákon – o ochraně přírody a krajiny – podle něj omezoval dlouhodobé zájmy obcí, obyvatel a návštěvníků v Národním parku Šumava. Prezident jej vetoval v březnu 2017. Obě veta poslanci přehlasovali.

Daňový balíček Zeman nevetoval, ani nepodepsal

Žádný zákon Zeman nevetoval během první a druhé vlády kabinetu Andreje Babiše (ANO). V lednu 2019 prohlásil, že by vetoval zákon, který by umožnil manželství stejnopohlavních párů, který v té době sněmovna projednávala, ale na jeho schvalování nedošlo. Počátkem roku 2020 pak prezident pohrozil vetem daňového balíčku kvůli nesouhlasu se zvýšením slevy na poplatníka. Nakonec normu nevetoval, ale ani nepodepsal.

Současné sněmovně Zeman vrátil tři zákony. V srpnu loňského roku se vyslovil proti snížení příjmů veřejného zdravotního pojištění, poslanci ale veto přehlasovali. V listopadu téhož roku pak prezident vetoval novelu rozpočtu. Tvrdil, že by mohly být vyšší daňové příjmy, pokud by se upravil zákon o daních z příjmů. Vládní koalice veto přehlasovala a ještě v listopadu novela vešla v platnost.

Poslední zákon vetoval Zeman v polovině listopadu 2022, nesouhlasil s novelou zákona, která měla zrušit odborné náměstky a limit politických náměstků. Argumentoval převážně tím, že návrh není v souladu s požadavkem na depolitizaci a profesionalizaci státní správy. I toto veto sněmovna přehlasovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka

Prezident Petr Pavel podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu. Koaliční rada bude výroky Pavla řešit už v pondělí, řekl Macinka v Otázkách Václava Moravce. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) prezident zřejmě mluvil o strojích L-159 Alca, Česko je ale podle něj darovat nemůže. Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v relativně krátké době dodat několik středních bojových letadel. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) ale v neděli podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média.
14:16Aktualizovánopřed 6 mminutami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 1 hhodinou

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SPD a Motoristé nebudou hlasovat pro vydání Babiše a Okamury ke stíhání

SPD a Motoristé nebudou ve sněmovně hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekli Okamura a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Babiš již dříve prohlásil, že se ke stíhání v kauze Čapí hnízdo vydat nenechá. Ministr průmysl Karel Havlíček (ANO) s tím souhlasí. Případ je podle něj zpolitizovaný a projednává se příliš dlouho.
před 2 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 6 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem. Počet nehod kvůli agresivní jízdě se zvýšil z 1971 v roce 2023 na 2667 o rok později a 2984 loni. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 6 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 9 hhodinami
Načítání...