Rozpočet obrany vzroste o dvacet miliard, shodli se Stanjura a Černochová

Nahrávám video

Rozpočet ministerstva obrany by se měl v příštím roce navýšit o dvacet miliard na 110 miliard korun. Podle zjištění ČT se na tom shodli šéf státní kasy Zbyněk Stanjura s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS). Armáda plánuje nabrat další stovky vojáků, chce nakupovat nová bojová vozidla, vrtulníky i munici.

Rychlý růst výdajů na obranu bude v příštím roce jednou z vůbec největších rozpočtových priorit české vlády. Celkem hodlá kabinet Petra Fialy (ODS) v roce 2023 poslat na zajištění obrany země rekordních 110 miliard korun. To je o dvacet miliard vyšší částka než letos. Černochová se na tom během léta domluvila s ministrem financí.

„Pro příští rok je tam plus dvacet miliard, máme dohodu s ministerstvem obrany a s paní ministryní,“ potvrzuje Stanjura.

Tím ale rychlé zvyšování výdajů na obranu nekončí. Do roku 2025 mají vzrůst podle plánu vlády až na 155 miliard. Tím by Česko splnilo svůj závazek vůči NATO dávat na obranu dvě procenta HDP.

Petr Fiala přitom ještě na konci května po návštěvě u prezidenta Miloše Zemana mluvil o tom, že by země mohla vydávat na obranu zhruba 150 miliard už o rok dříve. „Ve vládním programu jsme se zavázali, že dvě procenta budeme dávat do roku 2025. A teď se snažíme, abychom udělali vše pro to, abychom je mohli dávat v roce 2024,“ řekl tehdy.

S urychlením splnění závazku vůči NATO o rok ale výhled ministerstva financí zatím nepočítá. „Rozpočtový výhled vychází z programového prohlášení vlády. Bude také záležet na tom, jak se bude dařit uzavírat kontrakty,“ sdělil Stanjura. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje za realistický rok 2025. „Vidíme obrovské potřeby resortu vnitra, bezpečnosti v České republice, a ten rozpočet není nafukovací,“ podotkl.

SPD má k výdajům výhrady, ANO je pro

Podle SPD by vláda nyní měla mít jiné priority než výdaje na obranu. „Dostačující by bylo 1,4 procenta HDP. A zbytek finančních prostředků dávat na infrastrukturu, zdravotnictví, sociální věci,“ navrhl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové navýšení výdajů na dvě procenta podporuje. „Ať se dosáhne dvou procent, ale říkám, nemůže se rezignovat na sociální smír, nemůže se rezignovat na investice,“ upozornila.

Švédská BVP i americké F-35

V červenci Fialův kabinet rozhodl, že by rád nakoupil 210 nových švédských bojových vozidel pěchoty CV90. Za největší armádní zakázku v novodobé české historii plánuje resort obrany postupně utratit 52 miliard. Začít s nákupem hodlá Černochová už příští rok.

„Chceme mít dořešeny nákupy bojových vozidel pěchoty, protože ten závazek ohledně těžké brigády je stále platný. V roce 2023 chceme nakupovat další pandury, chceme nakupovat další titusy,“ přiblížila.

Vláda naopak v příštím roce určitě nezačne nakupovat nové americké stíhačky F-35 Lightning. O jejich případném pořízení chce rozhodnout až v říjnu 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Mluví o „porušení všech principů“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 1 hhodinou

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 17 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.