Prioritou je odstřižení se od ruského plynu a ropy, řekla Jourová. Vyzdvihla společné nákupy energií

27 minut
Věra Jourová hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Úplné odstřižení se od ruských fosilních paliv je podle eurokomisařky Věry Jourové (ANO) hlavní prioritou pro Brusel, řekla to v Interview ČT24. V souvislosti s opatřeními, která si jednotlivé státy samy zavádějí, řekla, že v současné době jsou evropská pravidla v tomto ohledu mírnější a k zemím vstřícnější. Státům ale zároveň doporučila přistoupit na společné nákupy energií. Jako příklad dobrého fungování uvedla nákupy vakcín během pandemie covidu-19.

Jourová uvedla, že v souvislosti s plynem se Česko dokáže na zimu připravit. „Už v březnu jsme vydali poměrně ujišťující materiál, se kterým souhlasily všechny státy, které by měly zajistit osmdesát procent plynu v zásobnících a řadu dalších opatření tak, abychom se nemuseli bát zimy, která přijde,“ uvedla. 

Podle Jourové jsou v materiálu také opatření dlouhodobého charakteru, největším cílem podle ní je odstřihnutí se od ruského plynu a ropy. Řekla také, že pravidla pro jednotlivé státy jsou nyní v Evropě velmi uvolněná, a to v souvislosti s tím, jaká opatření dělají proti zdražování energií či pohonných hmot pro občany a firmy. 

„Jako Evropská komise jsme státům nabídli celý vějíř opatření. Státy si tyto návrhy buď berou, nebo jsou kreativní a hledají řešení, která lépe vyhovují jejich státnímu systému. Musíme si uvědomit, že sice máme společný trh, ale věci, které se týkají energetiky, jsou hodně závislé na tom, jaká je státní politika,“ uvedla Jourová. 

Připomněla také, že komise dala jako možnost dobrovolný společný nákup energií.  „Očekává se, že by mohly být vyšší ceny, pokud by si to dojednávaly jednotlivé státy. Věřím tomu, že si státy dobře propočítávají, jaká varianta je pro ně výhodnější. Například u vakcíny (proti covidu-19) se naprosto jednoznačně projevilo, že výhoda toho velkého nákupu je nesporná,“ uvedla jako příklad. 

Jednání s Bartuškou

Jourová má ve středu v Bruselu jednat se zvláštním velvyslancem pro energetickou bezpečnost Václavem Bartuškou. „Předpokládám, že se bude ptát na to, co je v plánu dál v sankčním balíku číslo 7, který by měl přijít. Já budu velice zvědavá zejména na opatření, která by měla zmírnit dopady energetické krize na české domácnosti,“ uvedla. 

Eurokomisařka ale řekla, že by byla ráda, kdyby šlo Česko cestou společných nákupů energií. „Je to ta nejrychlejší a nejsnadnější cesta k tomu, abychom měli levnější energie. S Bartuškou bych se ale chtěla bavit i o investicích do obnovitelných zdrojů, že bychom v Česku schválili takzvaný plán obnovy, kde je zhruba 37 procent peněz právě na opatření v oblasti energetiky,“ řekla. 

Důsledky konce ruského plynu

V souvislosti s plánovaným koncem ruského plynu v Evropě Jourová řekla, že Unie má zpracované analýzy. „Máme vyčísleno, kolik jsme Rusku zaplatili v minulých letech. Jsou to obrovské sumy peněz, které nadále financují válku,“ řekla s tím, že odstřižení se od plynu z Ruska je v souvislosti s tím rozhodně úkolem číslo jedna. 

Například Polsko oznámilo, že zdvojnásobí kapacitu plovoucího terminálu na zkapalněný plyn, což by mělo pomoci i České republice.  Zároveň chtějí Česko a Polsko oživit projekt plynovodu Stork. Toto všechno se bude podle Jourové analyzovat v rámci současných rozvolněných pravidel pro jednotlivé státy.

„Pokud budou už ta rozvolněná pravidla porušena do nějaké zásadní míry, tak je možné, že bude vyvolán dialog s Polskem,“ sdělila. O „stopce“ projektu ale hovořit nechtěla. „Můj odhad je, že jakákoli investice či rychlá aktivita, která se v Evropě objeví, bude spíš vítána,“ odhadla. 

V případě, že by se Rusko samo rozhodlo dříve dovoz plynu či ropy do Evropy ukončit, musela by podle eurokomisařky zafungovat solidarita, která je i podmínkou soudržnosti. „Když se podíváme na zastavení dodávek (plynu) Bulharsku a Polsku, tak jsme viděli, že státy na to reagovaly různě. Myslím si, že soudržnost bude pevná v momentu, kdy bude fungovat i krizové řízení, to znamená rychlé řešení pro nahrazení výpadků z jiných zdrojů,“ sdělila. 

Podle Jourové je připraven plán, který s takovou variantou, tedy zastavením dodávek ze strany Ruska, počítá. „Máme takový dobrý zvyk v EU, že nemáme ani poražené, ani vítěze. Pracujeme společně, jsme tým, který zatím i v rámci covidu i války chápe, že společně jsme schopni ty věci řešit lépe a rychleji,“ ujistila. 

Kdy přijde zákaz dovozu ruského plynu do Evropské unie, zatím Jourová nedokáže odhadnout. „Chystáme plán, který by měl zásadně omezit dovozy plynu do konce roku, a to už je na stole a schválili to lídři. Do konce roku se máme zbavit dvou třetin dodávek, zbytek pak během dalších let do roku 2027. Rádi bychom to ale všechno urychlili,“ sdělila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda na zasedání probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

V pondělí zasedne vláda. Na jednání probere třeba návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 8 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 8 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 9 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 10 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...