Plzeňský kraj chce stanové městečko pro uprchlíky, čeká na vyjádření krizového štábu

Vedení Plzeňského kraje věří, že v pondělí dostane od ústředního krizového štábu povolení a následně vybavení ke stavbě stanového městečka pro romské uprchlíky z Ukrajiny. Plánuje ho postavit v Nových Domcích u Rozvadova na Tachovsku, ale jako variantní má ještě další tři lokality mimo Plzeň. Prvních sedm uprchlíků už našlo zázemí v dokončeném stanovém městečku nedaleko automotodromu v katastru Ostrovačic na Brněnsku.

Plzeňský kraj potřebuje pro lokalitu Nové Domky navíc ještě povolení ministerstva školství, kterému patří bývalá škola i přilehlý pozemek. Městečko by pak mohlo stát do týdne.

Kraj posílal žádosti na oba státní orgány ve čtvrtek. Důvodem podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) je, že ukrajinských Romů začíná přibývat a jejich lustrace, která trvala dříve 24 až 48 hodin, se prodloužila na 80 hodin. „Lidé, kteří přišli v pondělí do Pekla (plzeňský kulturní dům pro nouzové ubytování s padesáti lůžky), tak byli vylustrováni v pátek ráno v devět,“ přiblížil Špoták.

Do doby, než se prověří, zda nemají dvojí občanství, nemohou dostat vízum ani sociální dávku, nelze je zaregistrovat a kraj jim nemůže zajišťovat ubytování. Podle hejtmana je potřeba pro tuto skupinu vytvořit nouzové ubytování. Kraj se podle něj snaží zrychlit proces lustrace, ale prověření občanství zdržuje maďarská strana.

„Pokud nám to ministerstvo nepovolí, tak máme ještě v záloze další lokality, které zveřejníme až poté, pokud Nové Domky nedopadnou. Bylo by to určitě mimo Plzeň, v Plzni to stavět nechceme,“ uvedl Špoták. Opět to dle něj nebude v prostorách kraje, protože ten nevlastní žádné vhodné plochy.

Podle Špotáka se ústřední krizový štáb schází v pondělí, kdy by měl žádost kraje probrat. „Rozhodne, jestli nám dají stany ze státních hmotných rezerv,“ řekl hejtman. Pak by se muselo vyjádřit ministerstvo školství. „Pro mě je teď prioritnější ústřední krizový štáb, aby nám uvolnil stany a vybavení. A potom to někde postavíme, musíme to postavit,“ dodal hejtman. 

Lustrace uprchlíků se prodlužuje

Stanové městečko, jehož stavba by hasičům trvala až týden, bude spravovat kraj a provozovat ho bude ve spolupráci s neziskovými organizacemi. Dohled by měla policie a hasiči, na čemž se bude vedení kraje teprve domlouvat. Uprchlíky by tam dvakrát denně odvážel autobus s hasiči a policisty.

Stanové městečko pro dočasné nouzové přístřeší má mít kapacitu zhruba sto míst, dalších padesát lůžek bude v sousední zděné škole, kam už nechal kraj ve středu převést 34 ukrajinských Romů z ubytovny ve Strašicích na Rokycansku. Ti měli po lustraci na ubytování a dávky nárok. „Předpokládáme, že až se jim v pondělí dávky vyplatí, tak tam ten počet klesne. Odjedou pak s penězi zpátky do Maďarska nebo na Ukrajinu a přijedou zas příští měsíc,“ prohlásil Špoták. Podle hejtmana také někteří zkouší požádat o další dávku v jiném krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU).

Kraj v žádostech uvádí, že potřebuje „navýšit kapacitu ubytování pro uprchlíky ze specifické a zranitelné skupiny z důvodu jejich odlišného sociokulturního původu“. Dále uvádí, že chce využít pozemky přilehlé k objektu bývalého výchovného ústavu, tedy dětského domova se základní školou, kam by se vešlo 52 lidí. „My ale potřebujeme mít rezervu,“ doplnil hejtman.

V minulých dnech mířilo podle Špotáka do Plzeňského kraje zhruba dvacet ukrajinských Romů denně a jejich lustrace byla vyřízena do dvou dnů, což bylo zvladatelné. „Ale teď to trvá čtyři dny, a když každý den přijde dvacet lidí, tak je jich tu najednou osmdesát,“ uvedl Špoták. Kraj chce být také připraven na to, že Praha v polovině června může zavřít své krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, což plánuje primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. Většinou bydlí v soukromých ubytovnách a ve veřejných budovách.

U Ostrovačic už městečko funguje

Hasiči dostavěli stanové městečko u Ostrovačic na Brněnsku v pátek, první uprchlíci pak dorazili v sobotu. Městečko poslouží pro jejich krátkodobé ubytování. Na zpevněné ploše jsou sestavené domky, které mohou dočasně poskytnout zázemí až šedesáti lidem.

Městečko vzniklo poblíž sjezdu z dálnice D1 na Kývalku. Nejbližší obce jsou vzdálené asi dva kilometry – Ostrovačice a Brno-Žebětín. Jde o jedno ze zatravněných parkovišť, které využívají návštěvníci akcí automotodromu. Část plochy parkoviště je obestavěná plotem, který je zakrytý neprůhlednou fólií. Městečko bude fungovat v podobném režimu jako dříve krátkodobé noclehy na výstavišti.

„Stanové městečko na pozemku u Ostrovačic jsme vystavěli pro ty uprchlíky z Ukrajiny, kteří čekají na lustraci. Jde o lidi, kteří přijdou na KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) a nemají v pořádku doklady, navíc mluví pouze maďarsky. Ty odvezeme do tohoto dočasného nouzového ubytování, kde vyčkají na výsledek lustrace,“ popsala už dříve mluvčí kraje Alena Knotková. To podle ní může trvat několik dní.

„Městečko s kapacitou pro šedesát osob je vystavěno z dvaceti skládacích domků, několika stanů pro stravování a kontejnerů zajišťujících hygienické zázemí. Na výstavbě městečka se od úterý do pátku podílelo na dvě stě profesionálních i dobrovolných hasičů,“ popsal mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Fungovat bude i program pro děti, který zajistí organizace IQ Roma Servis.

Praha už postavila stanové městečko v Troji a v Malešicích, a to hlavně kvůli velkému počtu romských uprchlíků z Ukrajiny, kteří zůstávají na pražském hlavním vlakovém nádraží. Také v Brně je početná skupina Romů, kteří přespávali kolem nádraží. Na popud brněnského magistrátu se ale přesunuli na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm, kde jim magistrát nechal postavit tři velkokapacitní stany. Prostor u nádraží, kde byli původně, nechalo město oplotit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 36 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 41 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...