Plzeňský kraj chce stanové městečko pro uprchlíky, čeká na vyjádření krizového štábu

Vedení Plzeňského kraje věří, že v pondělí dostane od ústředního krizového štábu povolení a následně vybavení ke stavbě stanového městečka pro romské uprchlíky z Ukrajiny. Plánuje ho postavit v Nových Domcích u Rozvadova na Tachovsku, ale jako variantní má ještě další tři lokality mimo Plzeň. Prvních sedm uprchlíků už našlo zázemí v dokončeném stanovém městečku nedaleko automotodromu v katastru Ostrovačic na Brněnsku.

Plzeňský kraj potřebuje pro lokalitu Nové Domky navíc ještě povolení ministerstva školství, kterému patří bývalá škola i přilehlý pozemek. Městečko by pak mohlo stát do týdne.

Kraj posílal žádosti na oba státní orgány ve čtvrtek. Důvodem podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) je, že ukrajinských Romů začíná přibývat a jejich lustrace, která trvala dříve 24 až 48 hodin, se prodloužila na 80 hodin. „Lidé, kteří přišli v pondělí do Pekla (plzeňský kulturní dům pro nouzové ubytování s padesáti lůžky), tak byli vylustrováni v pátek ráno v devět,“ přiblížil Špoták.

Do doby, než se prověří, zda nemají dvojí občanství, nemohou dostat vízum ani sociální dávku, nelze je zaregistrovat a kraj jim nemůže zajišťovat ubytování. Podle hejtmana je potřeba pro tuto skupinu vytvořit nouzové ubytování. Kraj se podle něj snaží zrychlit proces lustrace, ale prověření občanství zdržuje maďarská strana.

„Pokud nám to ministerstvo nepovolí, tak máme ještě v záloze další lokality, které zveřejníme až poté, pokud Nové Domky nedopadnou. Bylo by to určitě mimo Plzeň, v Plzni to stavět nechceme,“ uvedl Špoták. Opět to dle něj nebude v prostorách kraje, protože ten nevlastní žádné vhodné plochy.

Podle Špotáka se ústřední krizový štáb schází v pondělí, kdy by měl žádost kraje probrat. „Rozhodne, jestli nám dají stany ze státních hmotných rezerv,“ řekl hejtman. Pak by se muselo vyjádřit ministerstvo školství. „Pro mě je teď prioritnější ústřední krizový štáb, aby nám uvolnil stany a vybavení. A potom to někde postavíme, musíme to postavit,“ dodal hejtman. 

Lustrace uprchlíků se prodlužuje

Stanové městečko, jehož stavba by hasičům trvala až týden, bude spravovat kraj a provozovat ho bude ve spolupráci s neziskovými organizacemi. Dohled by měla policie a hasiči, na čemž se bude vedení kraje teprve domlouvat. Uprchlíky by tam dvakrát denně odvážel autobus s hasiči a policisty.

Stanové městečko pro dočasné nouzové přístřeší má mít kapacitu zhruba sto míst, dalších padesát lůžek bude v sousední zděné škole, kam už nechal kraj ve středu převést 34 ukrajinských Romů z ubytovny ve Strašicích na Rokycansku. Ti měli po lustraci na ubytování a dávky nárok. „Předpokládáme, že až se jim v pondělí dávky vyplatí, tak tam ten počet klesne. Odjedou pak s penězi zpátky do Maďarska nebo na Ukrajinu a přijedou zas příští měsíc,“ prohlásil Špoták. Podle hejtmana také někteří zkouší požádat o další dávku v jiném krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU).

Kraj v žádostech uvádí, že potřebuje „navýšit kapacitu ubytování pro uprchlíky ze specifické a zranitelné skupiny z důvodu jejich odlišného sociokulturního původu“. Dále uvádí, že chce využít pozemky přilehlé k objektu bývalého výchovného ústavu, tedy dětského domova se základní školou, kam by se vešlo 52 lidí. „My ale potřebujeme mít rezervu,“ doplnil hejtman.

V minulých dnech mířilo podle Špotáka do Plzeňského kraje zhruba dvacet ukrajinských Romů denně a jejich lustrace byla vyřízena do dvou dnů, což bylo zvladatelné. „Ale teď to trvá čtyři dny, a když každý den přijde dvacet lidí, tak je jich tu najednou osmdesát,“ uvedl Špoták. Kraj chce být také připraven na to, že Praha v polovině června může zavřít své krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, což plánuje primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. Většinou bydlí v soukromých ubytovnách a ve veřejných budovách.

U Ostrovačic už městečko funguje

Hasiči dostavěli stanové městečko u Ostrovačic na Brněnsku v pátek, první uprchlíci pak dorazili v sobotu. Městečko poslouží pro jejich krátkodobé ubytování. Na zpevněné ploše jsou sestavené domky, které mohou dočasně poskytnout zázemí až šedesáti lidem.

Městečko vzniklo poblíž sjezdu z dálnice D1 na Kývalku. Nejbližší obce jsou vzdálené asi dva kilometry – Ostrovačice a Brno-Žebětín. Jde o jedno ze zatravněných parkovišť, které využívají návštěvníci akcí automotodromu. Část plochy parkoviště je obestavěná plotem, který je zakrytý neprůhlednou fólií. Městečko bude fungovat v podobném režimu jako dříve krátkodobé noclehy na výstavišti.

„Stanové městečko na pozemku u Ostrovačic jsme vystavěli pro ty uprchlíky z Ukrajiny, kteří čekají na lustraci. Jde o lidi, kteří přijdou na KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) a nemají v pořádku doklady, navíc mluví pouze maďarsky. Ty odvezeme do tohoto dočasného nouzového ubytování, kde vyčkají na výsledek lustrace,“ popsala už dříve mluvčí kraje Alena Knotková. To podle ní může trvat několik dní.

„Městečko s kapacitou pro šedesát osob je vystavěno z dvaceti skládacích domků, několika stanů pro stravování a kontejnerů zajišťujících hygienické zázemí. Na výstavbě městečka se od úterý do pátku podílelo na dvě stě profesionálních i dobrovolných hasičů,“ popsal mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Fungovat bude i program pro děti, který zajistí organizace IQ Roma Servis.

Praha už postavila stanové městečko v Troji a v Malešicích, a to hlavně kvůli velkému počtu romských uprchlíků z Ukrajiny, kteří zůstávají na pražském hlavním vlakovém nádraží. Také v Brně je početná skupina Romů, kteří přespávali kolem nádraží. Na popud brněnského magistrátu se ale přesunuli na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm, kde jim magistrát nechal postavit tři velkokapacitní stany. Prostor u nádraží, kde byli původně, nechalo město oplotit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vánoce nárůst nemocných zřejmě přibrzdí

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.
před 1 hhodinou

Tresty za kriminalitu se změní. Někteří vězni se dostanou na svobodu

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.
před 1 hhodinou

Útočí rychle a ve vlnách. Aktivita hackerů nepolevuje

Útoky počítačových hackerů v Česku nepolevují. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jich letos registruje přes dvě stě. Cílí na firmy, zdravotnická zařízení i na státní instituce. Aktivity hackerů se dotkly nemocnice v Nymburku, Ředitelství silnic a dálnic i ministerstva zahraničí. Nejaktivnější jsou útočníci působící z Ruska. K prolomení systémů někteří hackeři nepotřebují ani uživatelská jména a hesla. Zpravidla útočí velmi rychle, ve vlnách a často symetricky. Systémová opatření nově zavádí zákon o kybernetické bezpečnosti, jenž rozšiřuje okruh subjektů, které budou muset plnit daná nařízení, až na šest tisíc.
před 2 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Když Pavel může být prezidentem, Turek může být ministrem, věří Jakl. Žantovský je proti

Bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Klause Ladislav Jakl si myslí, že „mávat hesly“ o tom, že politik má být slušný, hodný, poctivý a hájit pravdu, je „laciné“. Daleko důležitější podle něj je poctivě sledovat zájmy svých voličů a i občanů. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla a poradce nynější hlavy státu Petra Pavla Michael Žantovský řekl, že i když bývalí prezidenti Havel a Klaus měli odlišný postoj k celé řadě věcí, nebyli to protivníci. Podle Jakla by Filip Turek (za Motoristy) mohl být ministrem, protože Petr Pavel je prezidentem. Žantovský si Turka ministrem neumí představit. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o nové tuzemské vládě či ruské invazi na Ukrajinu.
před 3 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 5 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 9 hhodinami
Načítání...