O bilaterálních vztazích, dopadech války na Ukrajině či evropské agendě jednal premiér Petr Fiala (ODS) s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Probrali spolu i vrcholící přípravy českého předsednictví v Radě EU, které je na řadě ve druhé polovině letošního roku. Jedním z hlavních témat debaty byla také energetika. Fiala uvedl, že rakouský kancléř je připraven podpořit rozšíření ropovodu TAL. Rakouský kancléř také prohlásil, že jeho země nehodlá vstupovat do NATO.
Premiér Fiala jednal s rakouským kancléřem. Nehammer podpořil rozšíření ropovodu TAL
11 minut
Tisková konference po jednání premiéra Fialy s kancléřem Nehammerem
Fiala pozval Nehammera do Prahy při první vzájemné schůzce letos v únoru v Bruselu. S rakouským kancléřem tehdy u příležitosti dvoudenního summitu Evropské unie a Africké unie diskutoval mimo jiné o pohledu na jadernou energetiku, který Česko a Rakousko dlouhodobě rozděluje.
Rakousko ji odmítá, zatímco Česká republika chce jaderné elektrárny rozšiřovat, aby se mohla do roku 2033 vzdát energie z uhlí.
„V otázce jaderné energie máme různá stanoviska. Rakousko se v 70. letech minulého století vyslovilo proti jaderné energetice, ale má výhodnější zeměpisnou polohu, co se týče využívání síly vody, slunce, větru, biomasy. Co se týče bezpečnosti, stále spolu vedeme dialog,“ poznamenal po schůzce v Praze Nehammer.
Fiala uvedl, že rakouské pozici rozumí. Kancléři připomenul skladbu českého energetického mixu a důvody, proč je pro Česko jaderná energetika zásadní. Ujistil Nehammera o tom, že Česko dodržuje co nejpečlivěji bezpečnostní standardy. „Česku nejsou obavy okolních zemí lhostejné,“ podotkl premiér.
Rozšíření ropovodu TAL
Fiala po setkání uvedl, že rakouský kancléř je připraven podpořit rozšíření transalpinského ropovodu (TAL), který z Terstu zásobuje ropou rafinerie v Česku, Rakousku či Německu.
„Velmi oceňuji, že pan kancléř je připraven svou autoritou podpořit naši snahu o rozšíření ropovodu TAL, abychom měli do budoucna zajištěnu dostatečnou kapacitu ropy v případě, že by z jakýchkoli důvodů ropa z Ruska nemohla být pro Českou republiku využita,“ řekl Fiala.
O větším využití ropovodu TAL se mluví v souvislosti s možným unijním embargem na dovoz ropy z Ruska, která do Česka proudí zejména ropovodem Družba. Na TAL je Česká republika napojena přes produktovod IKL. Z něj loni Česko pokrylo zhruba 51 procent dovozu ropy, který činil 6,8 milionu tun, vyplývá ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu.
Také ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) dříve zmínil, že nejvhodnější pro zajištění rozšířené kapacity ropovodů je TAL vedoucí z italského Terstu, což je také součástí dříve avizovaného energetického balíčku.
Státníci hovořili také o možnostech snižování závislosti na ruském plynu, která je v obou zemích vysoká. „Shodli jsme se na nutnosti spolupracovat se zeměmi, které mohou budovat, rozšiřovat kapacity a budovat nové LNG terminály,“ řekl Fiala.
Rakousko je podle něj ve specifické situaci, neboť má jednu z největších kapacit zásobníků plynu v Evropě. „Bavili jsme se i o tom, jak by bylo možné pro Českou republiku kapacitu využít. To je otázka ne úplně jen politická, protože zásobníky jsou v soukromém majetku a je potřeba jednat i s vlastníky,“ dodal český premiér.
Pokud by z jakýchkoli důvodů došlo k rychlému ukončení ruských dodávek plynu do Evropy před vybudováním alternativních kapacit, bude podle Fialy nezbytná solidarita dalších evropských zemí vůči těm, které jsou na konci plynových vedení, nemají přístavy a možnost samy situaci řešit.
Nehammer potvrdil, že Rakousko není nakloněno snahám zařadit dodávky ruského plynu na sankční seznam. „Embargo na plyn pro naše dvě země nepřipadá v úvahu.“
Rakousko je z osmdesáti procent závislé na dovozu ruského plynu. I proto se staví spíše odmítavě k možným sankcím zahrnujícím embargo na jeho dovoz do Evropy. Byl to právě rakouský kancléř, který jako první z evropských politiků během války na Ukrajině jel do Moskvy, kde debatoval o dodávkách plynu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Nehammer také později musel vyvracet spekulace, že jeho země platí za plyn v rublech, tak jak to Rusko požaduje.
Společný postoj k západnímu Balkánu
Politici mluvili i o tématech, ve kterých si země více rozumí, ať už je to postoj k migraci, nebo snaha o rozšíření EU o země západního Balkánu. Kancléř Nehammer připomněl, že Česko je pro jeho zemi významný partner, Rakousko je jedním z největších investorů v tuzemsku a vzájemný obchod obou zemí dosahuje hodnoty 14 miliard eur.
Předsedové vlád zmínili, že české předsednictví v Radě EU by se mělo více věnovat otázce západního Balkánu a jeho integrace do Evropské unie. Podle Nehammera vyžaduje region podporu a nesmí se na něj zapomenout kvůli válce na Ukrajině.
Fiala uvedl, že posun v integraci zemí západního Balkánu do EU je v zájmu Česka i Rakouska. Uvítal v té souvislosti velkou angažovanost Rakouska a jeho kancléře, který Česku nabídl osobní politickou podporu, své zkušenosti i kontakty z regionu. „Pro nás je to významné téma i proto, že se blíží naše předsednictví,“ řekl Fiala.
Nehammer požádal českého premiéra, aby Praha neztrácela západní Balkán ze zřetele. „Světová veřejnost se soustředí na válku na Ukrajině a Balkánu se nedostává tolik pozornosti,“ uvedl. Ukrajina podporu má a potřebuje, podporu ale vyžaduje i Balkán. „Situace v Bosně a Hercegovině je velice napjatá, i zde je třeba pozornosti EU. Nechci, aby Balkán měl pocit, že jsme zapomněli na jeho kandidaturu pro vstup do EU,“ řekl.
Česko zvažuje, že v době svého předsednictví uspořádá summit s účastí zástupců zemí západního Balkánu. Záleží však i na tom, zda se neuskuteční ještě za nynějšího francouzského předsednictví. V některých zemích regionu totiž ztrácí Evropská unie kvůli pomalému postupu přístupové procedury sympatie značné části obyvatel.
Vstup Rakouska do NATO není na stole
Rakouský kancléř zmínil také aktuální snahu Švédska a Finska zařadit se mezi členy Severoatlantické aliance. „Máme jinou historii než Finsko a Švédsko. Rakousko bylo, je a bude neutrální, máme vojenskou neutralitu,“ řekl Nehammer.
Podle Nehammera země ale jakožto člen Evropské unie projevuje solidaritu s Ukrajinou, umožňuje dodávky zbraní a podporuje sankce vůči Rusku. Pozice skandinávských zemí je jiná i proto, že Finsko například sdílí s Ruskem dlouhou hranici.
