Pět hodin ve čtvrtek trvala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny kvůli cenám energií, výsledek ale nepřinesla, zákonodárci neschválili program jednání. Politici zároveň řešili, jak se postavit k opakovaným obstrukcím kvůli pandemickému zákonu. Předseda SPD Tomio Okamura v noci řečnil hodinu a půl, debaty se protáhly do rána. Objevily se výzvy ke změně jednacího řádu sněmovny. S tím, aby se o tom uvažovalo pro příští období, souhlasí politici, kteří byli hosty Událostí komentářů.
Jednací řád sněmovny by se pro příští období mohl změnit, shodli se poslanci v ČT
Události, komentáře s politiky o obstrukcích ve sněmovně (zdroj: ČT24)
Obstrukce nejsou v české politice ničím novým. Už v roce 1993 dlouze řečnili republikánští poslanci při první volbě Václava Havla českým prezidentem.
„Obstrukce to tehdy byly, i když se tomu tak neříkalo. My jsme jako řídící schůze volali řečníky k věci a bylo možno pohrozit tím, že odebereme slovo. To stačilo k tomu, že se situace vždycky nějak vyřešila,“ vzpomíná tehdejší místopředseda sněmovny za ODS Jiří Vlach.
On sám byl poslancem do roku 2001, dle něj se ale jednací řád od té doby příliš nezměnil. Jako dlouho řešená a obstruovaná témata ve sněmovně uvádí vstup do NATO nebo Česko-německou deklaraci. „Tam byla také velmi vypjatá atmosféra, byli jsme tam asi do tří do rána, do osmi myslím ne,“ rekapituluje Vlach.
„Obstrukce je určitě legitimní nástroj, ale to, co sledujeme dnes, to není obstrukce, ale zablokování důležité instituce. Já jsem si v devadesátých letech myslel, že politická kultura bude s každým dalším volebním období lepší a lepší, bohužel to vypadá, že to jde spíš opačným směrem. Považuji to za nebezpečné, protože prestiž té instituce pak klesá a důvěra občanů také,“ hodnotí Vlach.
Určitou změnu by si podle něj jednací řád zasloužil. „Až se zklidní aktuální emoce, tak by bylo dobré, aby se dali dohromady zástupci všech stran a dohodli se na takovém mechanismu, který by umožnil odblokování sněmovny, ale aby nebylo ohroženo právo jednotlivce se vyjádřit k věci, která je projednávána,“ doufá Vlach. Nebude to ale podle něj lehké.
Změna jednacího řádu
„Jednací řád platí někdy od roku 1995 a sněmovna podle něj funguje dlouho. Nemyslím si, že by byla zablokovaná. Pokud všichni budou jednací řád dodržovat, tak nebude zásadní problém,“ míní poslanec SPD Jan Hrnčíř. Chování poslanců jejich strany bylo podle něj dle řádu. Zmiňuje také, že vládní koalice rozhodla o zkrácení projevů řečníků. Změna řádu tak pro něj není nutná, ale pro příští sněmovnu se jí nebrání.
Otevřeni změně řádu jsou dle Aleše Juchelky z ANO i jejich poslanci, ale stejně jako Hrnčíř by chtěl, aby případná změna platila až od dalšího volebního období. „Hnutí ANO neobstruovalo, mělo pouze asi deset vystoupení,“ uvádí pak Juchelka.
Podle místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) je změna řádu od dalšího období férová. Už nyní by se ale chtěl bavit o tom, jak se ve sněmovně chovat. „Nemůžete menšině upřít právo jednání blokovat, ale nemůžete ani upřít většině možnost prosadit to, co chce, protože má mandát od lidí,“ deklaruje Bartošek.
Ústavní soud o zákonnosti jednání
Juchelka zmiňuje, že současná vládní koalice možná i porušila zákon třeba tím, že nenechala hlasovat, jestli trvá stav legislativní nouze. Bartošek na to reaguje se slovy, že koalice měla jiný právní názor a o správnosti rozhodne Ústavní soud.
Stížnost k němu chce podat SPD právě kvůli projednávání novely pandemického zákona ve stavu legislativní nouze, k čemuž podle ní není důvod, a také pro „flagrantní porušení zákona o jednacím řádu“. Kritizuje, že návrh na prodloužení jednací doby přes noc nepřednesl zástupce předkladatelů na mikrofon, že se o něm hlasovalo uprostřed projevu předsedy SPD Tomia Okamury a po 20:00, přičemž možné to bylo do 19:00.
Podle Hrnčíře měl být Okamura jako řečník s přednostním právem přerušen řádně, a ne pouze skočením do řeči a projednáním procesních věcí.