Moskva oznámila částečné stažení jednotek z rusko-ukrajinské hranice. Kyjev zprávu přivítal, ale zdůraznil, že v deeskalaci napětí uvěří, až ji uvidí. Otevřený konflikt není podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) cílem prezidenta Vladimira Putina. Aby k němu nedošlo, je podle něj třeba přestat na obou stranách jen opakovat svůj narativ a nepodceňovat vzájemné obavy. Cestu z krize by mohly ukázat Minské dohody, pozice Česka v řešení situace při předsednictví zesílí, řekl v pořadu Interview ČT24.
Řešení krize kolem Ukrajiny se možná skrývá v Doněcku a Luhansku, domnívá se Zaorálek
Interview ČT24: Lubomír Zaorálek (zdroj: ČT24)
Podle Zaorálka se Putin při prosazování zájmů nebojí využít i armádních sil, na druhou stranu však ruský prezident nechce přejít do konfliktu, kde by hrozily velké ztráty na životech. „Ví, že v tom je vnitropolitické riziko. Nepokládám za pravděpodobné, že by v tomto případě (…) šel do rozsáhlé akce,“ uvedl bývalý ministr zahraničí.
Rusko zvažuje uznání povstaleckých států
Kreml tvrdí, že začalo stahování části ruských vojáků, šéf NATO Jens Stoltenberg mluví o opatrném optimismu. Upozornil ale, že těžká technika zůstává na místě. „Je ještě brzo mluvit o optimismu. Ale je možné, že dokonce i Rusko hledá způsob, jak se z té situace dostat,“ uvedl Zaorálek s odkazem na úterní dění v ruské Dumě. Poslanci odhlasovali doporučení prezidentu Putinovi o uznání nezávislosti okupovaného území na východě Ukrajiny. „Rusko hledá, jak mít z celé operace určitý výsledek,“ domnívá se Zaorálek.
Uznáním nezávislosti by došlo ke zrušení Minských dohod. „Tady je možná opravdu nástroj, jak z něčeho, co se zdálo trojským koněm, udělat cestu ven z krize,“ míní Zaorálek. Na ruské straně podle něj existuje zájem jednání o dohodách oživit. Výhodné by to však dle Zaorálka mohlo být i pro Ukrajinu.
Připomněl, že naplnění dohod bylo také předvolebním slibem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „I když Minské dohody byly uzavřeny v době, kdy si Ukrajina v konfliktu stála nedobře, jejich formulace se pokládají za tak obecné a gumové, že je možné hledat způsob, jak je začít naplňovat,“ řekl Zaorálek.
Ruské straně vadí, že ve vyjednávání o autonomii Doněcka a Luhanska nedochází k posunu, zároveň se tak děje i kvůli těžko splnitelným podmínkám Ruska a separatistů, myslí si Zaorálek. Diplomacie však podle něj ještě nevyčerpala všechny možnosti. „Lze si představit, že se pokusíme znovu najít nějaký průsečík,“ uvedl.
Nesmíme jen opakovat svůj příběh, myslí si Zaorálek
Putin si podle Zaorálka vybral čas na rozpoutání hrozby vojenského konfliktu v Evropě „velmi zvláštně“. Je však nutné klást si i otázku, čeho tím chce dosáhnout. „Já moc nevidím, že by se z toho dostal s tím, že by se mu něco moc splnilo. Jednak má svět jiné starosti a také si těžko mohl představovat, že NATO bude akceptovat to, že opustí vazbu na východní členy,“ řekl.
Současnou situaci přirovnal k atmosféře roku 1914, kdy proti sobě také planuly dva tábory, přesvědčené o své pravdě. „Postupně se to vyeskaluje tak, že když politici v Berlíně předstoupí před lidi, na ulicích se valí stotisícový dav, který chce válku. A politici, kdyby nakonec řekli něco jiného, tak je ten dav smete,“ vykreslil Zaorálek.
Nutné je tak proto sice neustoupit ruským požadavkům vzneseným směrem k NATO, ale zároveň nepodceňovat ruské obavy, domnívá se exministr. Argument, že NATO je obrannou aliancí, podle Zaorálka v Rusku neobstojí. „Nemůžete vysvětlovat Rusům, jak to mají chápat. Oni jsou prostě jiní, mají jiný příběh. Pokud se přibližují k jejich hranicím zbraňová zařízení, pokud přibývá vojáků, cítí se ohroženi,“ řekl exministr. Pokud podle něj obě strany budou pouze neustále opakovat svůj narativ, dojde k eskalaci, a nakonec i k rozpoutání konfliktu.
Zaorálek také upozornil, že se svět od devadesátých let změnil. Ztráta dominantní pozice Spojených států se podle něj jen potvrdila při odchodu z Afghánistánu, který exministr označil za „nedůstojný“. „Události v Afghánistánu se podepisují na tom, že si někdo řekne: Svět se změnil. Nám už nikdo nebude diktovat podmínky. Chceme, aby naše požadavky byly slyšet,“ řekl. Západ by se tak neměl stavět do role jediného, kdo určuje pravidla.
Česko do jednání vstoupí skrze předsednictví
V posledních dnech došlo k řadě jednání evropských politiků s ruským prezidentem. Putin vyjednávání se silnými členskými státy EU preferuje před zástupci Unie samotné. Významnou roli tak má Francie, posílená je také současným předsednictvím EU, které po něm přebere Česká republika. Zaorálek neočekává, že se situace na rusko-ukrajinských hranicích brzy uklidní, a tak tuzemskému předsednictví přisuzuje velkou váhu.
Na Ukrajinu odjel minulý týden také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle Zaorálka je však kromě zahraničních cest nutný i systematický zájem, který pak ministr může povzbuzovat i na evropské úrovni. S hodnocením české vlády v přístupu ke krizi se zdráhal, je pouze na začátku svého období. Pozice kabinetu se dle Zaorálka zesílí právě s nadcházejícím předsednictvím. „Nejde o to, abychom měli nějakou extrémní pozici, ale abychom byli schopni moderovat debatu v Evropě,“ řekl.
Než k českému předsednictví dojde, musí tuzemská vláda jednat s Francií a koordinovat své kroky. „Jsem si jist, že s tím budeme muset zacházet. Je dobré se na to připravovat. A pak to teprve suďme,“ uzavřel.