Rusko má aktuálně u hranic s Ukrajinou podle zahraničních agentur víc než sto tisíc vojáků. Americká vláda se domnívá, že vojenskou sílu by Rusko mohlo proti Ukrajině použít během následujících tří týdnů. Podle českého europoslance Alexandra Vondry je ale invaze stále tím méně pravděpodobným scénářem. Místopředseda ODS byl hostem pořadu Interview ČT24.
„Ze strany Putina je to brnkání na nervy. Tlačí na neuralgických bodech Západu – Mali, Sýrie, Ukrajina, Bělorusko. Možná i ve spolupráci s Čínou, která zase tlačí v Jihočínském moři,“ domnívá se Vondra. Ruskou hrozbu však podle něj není radno podceňovat. Oceňuje, že ji západní státy berou vážně. „Štěstí přeje připraveným,“ poznamenal. „Příběhů, kdy jsme Vladimira Putina podcenili, už je mnoho,“ řekl.
Na požadavky Ruska odpověděly Spojené státy ve středu. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena zůstávají dveře Severoatlantické aliance (NATO) otevřené i přes ruské výhrady. Vondra pevný postoj Američanů kvituje. „Kdyby takto rychle ustoupili, to by nebylo dobré,“ uvedl. Právě Spojené státy jsou podle něj v konfliktu klíčovým aktérem. „Mají dostatečné vojenské prostředky, aby byly schopny ruskou agresi odstrašit,“ uvedl.
Pro Evropu podle Vondry bude zásadní, aby Ukrajina zůstala nezávislou zemí a Kreml v ní nedosadil loutkový režim. „Tím bychom měli de facto znovu ruskou říši na slovenských hranicích,“ uvedl Vondra.
Citelnou sankcí by bylo odpojení Ruska od SWIFT, domnívá se Vondra
Americký prezident Joe Biden naznačil, že v případě invaze postihnou západní sankce přímo Vladimira Putina. Podle Vondry by bylo pro Rusko velkou ztrátou odpojení od mezibankovního systému SWIFT. „Rusko získává většinu financí, pokud jde o mezinárodní obchod, tím, že prodává suroviny,“ uvedl Vondra. Na odpojení od SWIFT je dle Vondry však příliš brzy. „Nemyslím si, že to máme použít teď, kdy Rusko jen brnká na nervy. Ale v momentu, kdy by vojensky táhlo, to musíme udělat okamžitě,“ řekl Vondra. „To je jediná věc, která Rusko zabolí.“
Veškeré sankce však budou mít dopad i na Západ, dodal. Potenciální překážkou tak proto může být postoj Německa, které příliš závisí na dovozu ruského plynu, domnívá se europoslanec.
Pro ruský plyn ale existují alternativy, jedná se například o dodávkách z Kataru. Také Spojené státy by mohly do Evropy kapalný plyn dovážet. Přestože se podle Vondry ve věci plynu jedná zároveň o klasický konkurenční boj, jde až o druhotnou linku. „Spíš se hraje větší hra. Abychom nebyli obětí ruských mocenských geopolitických choutek,“ poznamenal Vondra.
Na vstup do NATO mělo Česko velmi výhodné podmínky, uvedl Vondra
Evropská unie podle Vondry není schopná sama Rusko nebo Čínu zadržet. Veškeré kroky Unie vůči Rusku jsou podmíněny dohodou členských států a některé se cítí být ohroženy více než ty druhé. Klíčové je podle Vondry ve vyjednávání Spojené království, které sice z Unie odešlo, ale stále tvoří most mezi Evropou a Amerikou. Disponuje navíc jadernými zbraněmi. Zásadní je podle něj i role Francie. „Na rozdíl od Německa neztratila instinkt někdejší velmoci, že některé věci se musí řešit i trochu silou,“ řekl.
Česká republika by se dle Vondry neměla v otázce Ukrajiny stavět do pozice mudrců. Českému vstupu do NATO podle něj na konci devadesátých let nahrávaly příznivé okolnosti a dnes by byl takový krok bezpochyby mnohem těžší. „Abychom my z Prahy, když jsme měli ten dar, že se nám to v devadesátých letech povedlo, dávali hraběcí rady, jak to dělat s Ukrajinou, není na místě. To mohou řešit státy, které (…) mají zároveň obranné schopnosti, aby jimi dokázaly ručit,“ řekl.
Česko má být podle Vondry připraveno poskytnout české vojáky. „Jako to děláme v Pobaltí, kde rotuje naše stíhací letka na ochraně vzdušného prostoru,“ uvedl. „Teritoriální obrana je nejdůležitější mise NATO,“ připomněl. Na Ukrajinu darované české dělostřelecké náboje jsou ale podle něj spíš darem, který poměry sil nezmění.
