Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů ve středu jednali o opatřeních proti koronaviru na pracovištích. Mimořádné zasedání tripartity se uskutečnilo on-line. Po pondělním jednání krizového štábu jeho šéf a končící vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zmínil návrh, podle něhož by do provozů a kanceláří nesměli lidé bez očkování, negativního testu či potvrzení o prodělaném covidu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů to ale na středečním jednání odmítli.
Tripartita jednala o pandemických opatřeních na pracovištích. Odmítla restrikce pro neočkované
15 minut
Brífink tripartity k odmítnutí restrikcí pro neočkované
Šíření koronaviru sílí, počet lidí s potvrzenou nákazou rychle roste. Přibývá také pacientů s covidem v nemocnicích, většinu tvoří neočkovaní. Ukončené očkování má šest milionů obyvatel, tedy asi 57 procent. V Portugalsku či na Maltě je to přes 80 procent. Některé unijní země nařídily povinné očkování u vybraných profesí, jiné plánují případná omezení hlavně pro neočkované.
V Česku musí pracovníci od pondělka na pracovištích nosit respirátory. Nemusí je mít jen zaměstnanci s těžkou prací a v náročných podmínkách. Bez ochrany dýchacích cest mohou pracovat i kolegové, pokud jsou od sebe dál než metr a půl. Od listopadu budou muset respirátor ve třídě mít neočkovaní učitelé. Firmy dřív pravidelně testovaly své zaměstnance, stát na to přispíval.
Sociální partneři i zástupci vlády odmítli na středečním mimořádném jednání tripartity uložení jakýchkoliv restrikcí pro neočkované zaměstnance. „My jsme jenom chtěli, aby podpora očkování nebyla realizována takovým způsobem, že by si zaměstnanci, kteří očkováni nebudou a museli by být testováni, museli testy hradit sami. Nebo pokud si je neuhradí, tak aby nebyli připuštěni do práce,“ přiblížil místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
„To není v tuto chvíli na stole,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Návrh, který se objevil ráno v médiích, neplatí,“ doplnil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, stejně se vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO).
Očkování je řešením, shodla se tripartita
O výsledku jednání k opatřením proti koronaviru na pracovištích tripartita informovala na Twitteru, podle zprávy premiér Babiš současně vyjádřil nesouhlas s povinným očkováním obyvatel, na brífinku po jednání vlády ale uvedl, že by zaměstnavatelé měli dále motivovat své pracovníky k dobrovolnému očkování. „Tripartita stojí za vládou, podporuje očkování. Domlouvali jsme, jak bychom mohli společně ještě více propagovat očkování jako jediné řešení stávající situace,“ uvedl Babiš.
To podporuje i ministr zdravotnictví. „Já jsem apeloval, aby to nevzdávali, aby se snažili maximálně cílit na své zaměstnance, kteří očkováni nejsou, aby se očkovat nechali. Vliv zaměstnavatelů je výrazný,“ poznamenal.
Vojtěch zdůraznil také potřebu dodržování opatření, včetně nošení ochrany dýchacích cest v zaměstnání, které začne platit v pondělí. Kvitoval jej také Hanák, podle kterého povolila disciplína v dodržování opatření. „Rouška už je dnes přepychem. Myslím si, že je správné, že od 1. listopadu nastupuje nový kontrolní systém,“ uvedl Hanák.
Vojtěch po jednání tripartity upřesnil také otázku testování v sociálních službách. Ačkoliv jinde se testy přestanou hradit, v pobytových sociálních službách je budou zdravotní pojišťovny dál proplácet jak klientům, tak neočkovaným zaměstnancům. Pozitivní podle Adama je, že se šíření nákazy právě v pobytových sociálních službách daří držet pod kontrolou.
4 minuty
Události: Pandemická opatření na pracovištích
Zaměstnavatelé na jaře chtěli zřizovat svá očkovací centra
Vstup na pracoviště bez očkování či testu by podle odborů a zaměstnavatelů bylo možné zakázat jen zákonem. Překážky v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele a výši náhrady mzdy upřesňuje zákoník práce. Projednání a přijetí legislativních změn obvykle trvá měsíce.
Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly není možné za nízkou proočkovanost trestat pracovníky a firmy. Zaměstnavatelé přitom už na jaře neúspěšně usilovali o to, aby mohli zřizovat svá očkovací centra. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by podniky dokázaly své lidi k očkování motivovat. Odbory a podnikatelé si stěžují také na to, že s nimi vláda předem chystaná opatření neprojednává a dozvídají se o nich až po schválení.
Tripartita řešila i minimální mzdu, ministerstvo mění návrh růstu
Ministerstvo práce upravilo svůj návrh růstu minimální mzdy, místo zvýšení o 2800 korun navrhuje nyní přidání o 1400 korun, tedy na 16 600 korun, uvedl po jednání tripartity Babiš. Zaměstnavatelé a odbory se na částce neshodli.
„Ministerstvo práce navrhuje 16 600 korun. Je to jiný návrh, než tady byl na stole před volbami. Příští vláda bude 5. listopadu v 09:00, kde předpokládám, že tenhle problém už dořešíme a odhlasujeme. Kolik to bude, nevím. Rozhodnou ministři,“ řekl Babiš.
Minimální mzda činí letos 15 200 korun. Zaměstnavatelé po minulých tripartitních jednáních uváděli, že by nejnižší výdělek měl růst nejvýš o 500 či o 550 korun. „Navýšení minimální mzdy by mělo jít jen na úroveň inflace. Je to i ve vazbě s energiemi a vstupy (pro výrobu), které se firmám dramaticky zvedají. Příští vládě to nezávidím, ziskovost budou mít firmy za letošek nízkou, výběr daní poklesne,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Odbory by naopak byly pro výraznější navýšení. Původní návrh s přidáním o 2800 korun podporovaly. Poukazovaly na vyšší minimální mzdu na Slovensku a v Polsku než v Česku a kritizovaly to, že český nejnižší výdělek padá pod hranici příjmové chudoby.
S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle nového návrhu by to bylo od 16 600 do 33 200 korun. Nyní je to od 15 200 do 30 400 korun.
