Nárůsty nakažených se vrátily ke květnovým hodnotám. Ministerstvo zdravotnictví má představit další strategii

V úterý přibylo v Česku 1511 případů nemoci covid-19, což je zhruba o třetinu více než před týdnem. Podobně vzrostl i počet hospitalizovaných s covidem, proti předchozímu úterku také asi o třetinu na 388. Z toho 78 lidí, tedy pětina, je v těžkém stavu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Denní nárůsty počtu nakažených koronavirem se tak nadále drží na nejvyšší úrovni od jedenáctého května. Premiér Andrej Babiš (ANO) svolal na čtvrtek jednání Rady pro zdravotní rizika, ministerstvo zdravotnictví na něm má představit další strategii.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Richard Mundl

Šíření covidu v Česku už asi dva měsíce zrychluje. Ještě v první polovině srpna se denní nárůsty počtu případů nemoci pohybovaly ve všední dny kolem dvou stovek případů, minulý týden už začaly překonávat tisícovku nakažených za den. Souběžně klesají počty testovaných. Zatímco v první polovině srpna bylo za den prováděno až kolem 160 tisíc testů, tento týden v úterý jich bylo dohromady zhruba 54 tisíc, z toho 23 tisíc PCR testů a 31 tisíc antigenních.

Stoupají i podíly potvrzených případů na počtu provedených testů. U preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu prováděných testů, vzrostl podíl pozitivních z 0,95 procenta za předchozí úterý na 1,36 procenta, což je nejvíce od konce letošního března.

U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl z 4,42 na 5,61 procenta. Podíl pozitivních u takzvané diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 6,15 na 7,83 procenta. U epidemiologické i diagnostické indikace jsou podíly pozitivních nyní nejvyšší od první poloviny května.

Výrazně se zvyšuje i množství lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici. Zatímco předchozí úterý jich bylo podle údajů ministerstva 297, tento týden v úterý o jednadevadesát více. Počet hospitalizovaných ve vážném stavu stoupl proti minulému týdnu o polovinu, z 52 na 78. Rovněž úmrtí lidí s covidem přibývá. Za posledních sedm dní zemřelo sedmadvacet nemocných, předchozí týden devatenáct. V první polovině září se přitom ještě počty úmrtí za týden pohybovaly v řádu jednotek.

Ke středě se pak opět zvýšilo takzvané reprodukční číslo uvádějící, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný. Z úterní hodnoty 1,17 stouplo ve středu na zhruba 1,23. Nad hodnotou jedna, která znamená zrychlování šíření epidemie, je číslo nepřetržitě od konce srpna. Znovu vzrostlo také takzvané incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů covidu na každých sto tisíc obyvatel za posledních sedm dní, používané státem pro určování protiepidemických opatření. Z úterních jednašedesáti stouplo na pětašedesát případů.

Za celou dobu epidemie bylo v Česku od začátku loňského března zaznamenáno přes 1,7 milionu případů covidu. Zemřelo 30 518 nakažených. Od začátku očkování proti covidu loni v prosinci bylo v Česku podáno celkem 11,9 milionu dávek vakcín a plně naočkováno je přes šest milionů lidí. V poslední době klesají počty očkovaných. V úterý dostalo vakcínu zhruba 8200 lidí, což je asi o sedm set méně než před týdnem.

Ministerstvo zdravotnictví má představit strategii, opatření se zavádět nechystá

V reakci na nárůst nakažených premiér na Twitteru informoval o naplánovaném čtvrtečním jednání Rady vlády pro zdravotní rizika. Ministerstvo zdravotnictví na něm má představit další strategii. „Covidová čísla se zhoršují, v nemocnicích končí více lidí, převážně neočkovaných. Očkování je jediný způsob, jak covid porazit,“ uvedl Babiš. Nová mimořádná opatření, ani regionální, podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Daniela Köppla navržená nebudou.

Centrální řídící tým se schází nad řešením epidemie covidu-19 dvakrát týdně, tvoří ho zástupci ministerstva zdravotnictví a armády, vede je hlavní hygienička. Rada vlády pro zdravotní rizika vznikla loni v červenci, v jejím čele je premiér, členy jsou ministři zdravotnictví, obrany a vnitra, předseda Asociace krajů, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci a odborníky na zdravotnictví zastupuje epidemiolog Petr Smejkal. 

Devět lidí žádá odškodné za očkování

Devět lidí dosud požádalo o odškodné za komplikace způsobené očkováním proti covidu-19. Tři z nich chtějí shodně sto milionů korun, ze zbylých šesti byl nejvyšší požadavek 950 tisíc korun. Ministerstvo zdravotnictví už čtyři žádosti zamítlo, pět jich vyřizuje, informuje server Seznam Zprávy. Lidé, kteří se žádostí neuspějí, se mohou obrátit na soud. Podle ministerstva to ale zatím nikdo neudělal.

Při žádosti o odškodné je potřeba dokázat, že komplikace opravdu způsobilo očkování proti covidu. „Mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti. Mohou být také nahlášeny nežádoucí účinky, které nejsou správně pojmenovány,“ uvedl Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ministerstvo se jeho výkladem řídí.

Nežádoucí účinky zatím podle serveru nahlásilo 8400 lidí. Nejčastěji to byly dočasné problémy jako bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy, horečka a zimnice nebo bolest svalů a kloubů. Druhou největší kategorii problémů tvoří neurologické potíže typu cévní mozkové příhody, ochrnutí končetiny a obličeje, celkových křečí nebo velice vzácného syndromu Guillain-Barré.

Očkování proti covidu je jedinou nepovinnou vakcinací, u níž je možné po státu požadovat náhradu újmy. Vztahuje se na něj zákon číslo 116.