Agentura vypracovává dvě varianty volebních modelů: pro situaci, kdy část stran a hnutí kandiduje ve volebních koalicích, a současně i pro případ, kdy by každý ze subjektů kandidoval samostatně.
V případě modelu s koalicemi vítězilo v srpnu hnutí ANO se ziskem 27,5 procenta hlasů, které v porovnání s posledním červnovým šetřením prudce posílilo (o šest procentních bodů) a předstihlo dosud vedoucí koalici Pirátů a Starostů. Ta se momentálně dělí o druhou pozici s koalicí Spolu občanských demokratů, lidovců a TOP 09.
Model oběma subjektům přisoudil shodně 21 procent hlasů, což je (o dva a půl, respektive tři procentní body) horší výsledek než před prázdninami, a jak Kantar poznamenává, „u koalice Pirátů a Starostů jde pokles za oběma subjekty, u koalice Spolu pak především za TOP 09“.
Do sněmovny by se podle tohoto modelu dostala ještě Svoboda a přímá demokracie s deseti procenty, i ta ale mírně ztratila. Na poslanecké mandáty by dále dosáhla Přísaha Roberta Šlachty se šesti procenty a Komunistická strana Čech a Moravy s pěti procenty hlasů. Dosud vládní ČSSD by do dolní komory s předpokládaným ziskem 3,5 procenta hlasů neprošla.
Propad Pirátů, mizení ČSSD
Druhá verze modelu, která už nepočítá s existencí koalic a zohledňuje solitérní kandidatury jednotlivých stran, rovněž přisuzuje vítězství hnutí ANO; získalo by 26,5 procenta hlasů, což oproti červnovým ziskům představuje nárůst o více než šest procentních bodů.
Druzí by se umístili Piráti s 12 procenty a autoři modelu poznamenávají, že u strany pozorují pokračující úbytek příznivců: „Oproti červnu ztratili další dva procentní body. Jejich příznivci se přesouvají ponejvíce k ODS a ANO, tedy ke stranám, od kterých Piráti dříve čerpali nejvíce. Jako důvod stéle rezonují programové záležitosti, respondenti rovněž zmiňují slabou předvolební kampaň.“
Třetí příčku v modelu obsadila občanská demokracie s 11,5 procenta následovaná Starosty (10,5 procenta) a SPD (9,5 procenta). Do sněmovny by zřejmě vstoupila i Přísaha Roberta Šlachty (5,5 procenta) a TOP 09 a komunisté (shodně po pěti procentech), lidovci se 4,5 procenta stojí těsně pod uzavírací klauzulí; tyto výsledky se nicméně pohybují v rámci statistické chyby, která se u stran s nižším ziskem pohybuje na úrovni plus minus jednoho procenta.
Sociální demokracie by se ani v tomto modelu do sněmovny nedostala.
