Zákon, který má umožnit dostavbu Dukovan, se vrací do sněmovny. Senátoři chtějí bezpečnostní pojistky

Senát vrátil do Poslanecké sněmovny zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který má umožnit stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Členové horní komory chtějí, aby se do zákona dostaly silnější bezpečnostní prvky při výběru dodavatelů stavby. Senátoři také schválili zakotvení práva bránit se zbraní v Listině základních práv a svobod.

V Senátu zazněl od Mikuláše Beka (STAN) i návrh na zamítnutí energetického zákona, to však podpořilo pouze deset ze 75 přítomných zákonodárců. Nakonec tedy navrhli změnu zákona, kterou budou muset znovu projednat poslanci. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který při projednávání zákona v horní komoře reprezentoval vládu, s takovým postupem souhlasil. Pro změnu zákona hlasovalo 68 senátorů, nikdo nebyl proti.

Senátoři k původním požadavkům stanoveným sněmovnou – totiž že bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996, k nimž nepatří Rusko ani Čína – přidali ještě to, že by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích. 

Podle senátorské úpravy by si také ministerstvo průmyslu nikoli mohlo, nýbrž muselo vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před uzavřením smlouvy o výkupu elektřiny. Pokud by některá z oslovených institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.

Možní uchazeči o dostavbu dukovanské elektrárny
Zdroj: ČEZ

Parlamentní dohoda

Že senátoři vrátili do sněmovny zákon, který má umožnit stavbu nového bloku v Dukovanech, a navrhnou jeho změnu, vyplynulo to z předchozího jednání sněmovních stran. „Byla to gentlemanská dohoda v Poslanecké sněmovně. V podstatě odblokování zákona, aby přišel až do Senátu,“ uvedla senátorka Hana Žáková (za STAN).

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že cílem pozměňovacího návrhu je „zajistit, aby zhotovitelem nebyl někdo, kdo je takzvaným bezpečnostním rizikem, což jsou firmy z Ruska a Čínské lidové republiky“.

Ačkoli senátoři, kteří k dukovanskému tématu vystoupili, akcentovali bezpečnostní ohledy, zajímali se také o ceny. Lukáž Wagenknecht (za Piráty) požadoval zastropování výkupních cen elektřiny z nového bloku. „Chtěl bych pojistku, aby nedošlo k zásadnímu předražení projektu o desítky miliard korun,“ uvedl.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) to označil za socialistický požadavek a za „bláznivý nápad“. „Pokud se to přijme, tak se tím zkomplikuje přijetí zákona,“ prohlásil.

„Stropové limity jsou v zákoně například u obnovitelných zdrojů, je to úplně stejná logika. V nějakém případě je to socialismus, v jiném případě je to v pořádku,“ oponoval ministrovi následně Wagenknecht v pořadu Události, komentáře.

Podle senátora Ondřeje Febera (ANO) jde o investici s dlouhodobou návratností a cenu elektřiny v době, kdy už bude dostavěný blok fungovat, nelze předjímat. „Neznáme ceny na evropském a světovém trhu do budoucna. Neumíme vymodelovat na tak dlouhou dobu cenový horizont,“ reagoval Feber.

Wagenknechtův návrh v horní komoře nakonec neprošel.

Po předchozím vyřazení uchazečů o stavbu z Číny a Ruska zůstali ve hře tři uchazeči o stavbu nového dukovanského bloku: francouzská EdF, severoamerický Westinghouse a jihokorejská KHNP. Všechny tři firmy procházejí bezpečnostním posouzením, při kterém ČEZ zjišťuje informace o jejich vlastnické struktuře, dodavatelském řetězci, vazbách na stát i o tom, jestli uchazeči neměli problémy s realizací svých předchozích projektů.

Samotný tendr bude vypsán až po dokončení bezpečnostního posouzení, které má trvat do prosince. Vítěze by měl ČEZ vybrat do tří let, ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že se začne stavět o dalších pět let později a nový blok začne vyrábět elektřinu v roce 2036.

Harmonogram přípravy nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 7 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 7 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 14 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 15 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 21 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.