Senát vrátil do Poslanecké sněmovny zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který má umožnit stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Členové horní komory chtějí, aby se do zákona dostaly silnější bezpečnostní prvky při výběru dodavatelů stavby. Senátoři také schválili zakotvení práva bránit se zbraní v Listině základních práv a svobod.
V Senátu zazněl od Mikuláše Beka (STAN) i návrh na zamítnutí energetického zákona, to však podpořilo pouze deset ze 75 přítomných zákonodárců. Nakonec tedy navrhli změnu zákona, kterou budou muset znovu projednat poslanci. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který při projednávání zákona v horní komoře reprezentoval vládu, s takovým postupem souhlasil. Pro změnu zákona hlasovalo 68 senátorů, nikdo nebyl proti.
Senátoři k původním požadavkům stanoveným sněmovnou – totiž že bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996, k nimž nepatří Rusko ani Čína – přidali ještě to, že by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.
Podle senátorské úpravy by si také ministerstvo průmyslu nikoli mohlo, nýbrž muselo vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před uzavřením smlouvy o výkupu elektřiny. Pokud by některá z oslovených institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.
Parlamentní dohoda
Že senátoři vrátili do sněmovny zákon, který má umožnit stavbu nového bloku v Dukovanech, a navrhnou jeho změnu, vyplynulo to z předchozího jednání sněmovních stran. „Byla to gentlemanská dohoda v Poslanecké sněmovně. V podstatě odblokování zákona, aby přišel až do Senátu,“ uvedla senátorka Hana Žáková (za STAN).
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že cílem pozměňovacího návrhu je „zajistit, aby zhotovitelem nebyl někdo, kdo je takzvaným bezpečnostním rizikem, což jsou firmy z Ruska a Čínské lidové republiky“.
Ačkoli senátoři, kteří k dukovanskému tématu vystoupili, akcentovali bezpečnostní ohledy, zajímali se také o ceny. Lukáž Wagenknecht (za Piráty) požadoval zastropování výkupních cen elektřiny z nového bloku. „Chtěl bych pojistku, aby nedošlo k zásadnímu předražení projektu o desítky miliard korun,“ uvedl.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) to označil za socialistický požadavek a za „bláznivý nápad“. „Pokud se to přijme, tak se tím zkomplikuje přijetí zákona,“ prohlásil.
„Stropové limity jsou v zákoně například u obnovitelných zdrojů, je to úplně stejná logika. V nějakém případě je to socialismus, v jiném případě je to v pořádku,“ oponoval ministrovi následně Wagenknecht v pořadu Události, komentáře.
Podle senátora Ondřeje Febera (ANO) jde o investici s dlouhodobou návratností a cenu elektřiny v době, kdy už bude dostavěný blok fungovat, nelze předjímat. „Neznáme ceny na evropském a světovém trhu do budoucna. Neumíme vymodelovat na tak dlouhou dobu cenový horizont,“ reagoval Feber.
Wagenknechtův návrh v horní komoře nakonec neprošel.
Po předchozím vyřazení uchazečů o stavbu z Číny a Ruska zůstali ve hře tři uchazeči o stavbu nového dukovanského bloku: francouzská EdF, severoamerický Westinghouse a jihokorejská KHNP. Všechny tři firmy procházejí bezpečnostním posouzením, při kterém ČEZ zjišťuje informace o jejich vlastnické struktuře, dodavatelském řetězci, vazbách na stát i o tom, jestli uchazeči neměli problémy s realizací svých předchozích projektů.
Samotný tendr bude vypsán až po dokončení bezpečnostního posouzení, které má trvat do prosince. Vítěze by měl ČEZ vybrat do tří let, ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že se začne stavět o dalších pět let později a nový blok začne vyrábět elektřinu v roce 2036.
