Europoslance nezajímají české volby, chrání evropský rozpočet, shodují se odborníci

90’ ČT24: Europoslanci odsoudili střet zájmů premiéra Babiše (zdroj: ČT24)

Rezoluce europoslanců o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) není sice právně závazná, ale vláda by ji měla brát vážně. Evropské orgány konají, aby chránily peníze evropských daňových poplatníků, nikoliv aby ovlivňovaly volby v členských státech, zaznělo od odborníků v Devadesátce ČT24. Při rozboru situace kolem dotací je potřeba stanovisko nezávislého soudu, úplné zastavení evropských dotací by ale Česku hrozit nemělo, domnívají se.

Byť rezoluce není právně závazným dokumentem, česká vláda by ji měla brát vážně, i kdyby jen z pohledu prestiže, je přesvědčen Tomáš Weiss z katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Pokud se vámi zabývá Evropský parlament a proti vám přijme rezoluci, tak už to něco znamená. Europarlament se v principu nezajímá o jednotlivé členské státy, primárně kontroluje Evropskou komisi,“ připomíná.

Zdůrazňuje, že europoslance zajímá, jak se utrácí peníze z unijního rozpočtu, a nejde jim o ovlivňování jakýchkoliv voleb. „Evropský parlament není celek, který by mluvil jedním hlasem, je to politické kolbiště,“ popisuje politolog s tím, že obviňovat EP z postranních úmyslů není logické.

Přesto se Weiss domnívá, že Evropská komise se bude snažit, aby nebyla ze zásahu do českých voleb obviněna, a nebude konat rychle. Podotýká také, že pořádek v Česku musí udělat české orgány samy, přičemž Evropský parlament ani Evropská komise jim v tom nepomohou.

Potřebujeme stanovisko soudu, míní Tomášek

Podle profesora evropského práva Michala Tomáška připomíná argumentace, že Brusel zasahuje do vnitřních záležitostí Česka, slovník Pekingu. Odmítá, že by šlo o vnitřní záležitosti Česka, jelikož je členským státem Evropské unie, podílí se na tvorbě jejího rozpočtu a participuje na jednotném trhu.

„Také musíme respektovat soutěžně právní pravidla Evropské unie. V právní rovině Evropský parlament koná v zájmu EU jako celku čili ochrany rozpočtu a ochrany evropského daňového poplatníka,“ vysvětluje proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Dilema dle Tomáška existuje v názoru, zda by Evropská komise měla vykládat právo členského státu. Někteří odborníci tvrdí, že nikoliv, na druhou stranu Komise musí dělat cokoliv, aby ochránila rozpočet a daňové poplatníky. „Výklad se v poslední době kloní k tomu, že unijní orgány jsou do jisté míry oprávněny se národním právem zabývat,“ podotýká.

Studio ČT24: Politolog Lukáš Valeš (zdroj: ČT24)

Připomíná, že v obecné rovině má vždy přednost právo evropské před právem členského státu, jde ovšem o zjednodušující pohled. I proto je potřeba, aby celou věc posoudil nezávislý soud, zdůrazňuje profesor evropského práva. „Je velká škoda, že nikdy žádný český vnitrostátní soud se nezabýval otázkou, jestli je pan premiér ve střetu zájmů, nebo není,“ říká Tomášek s tím, že autoritativní výklad dá Soudní dvůr EU, k němuž se obrátila firma z holdingu Agrofert.

Verdikt by měl záležitost vyjasnit. „Až dosud jsou to právní názory úředníků – úředníků EK na jedné straně a úředníků české exekutivy na straně druhé,“ popisuje Tomášek, podle nějž by tuzemské úřady měly postupovat obezřetně.

Zastavení všech dotací nehrozí, míní expert

Na tom, kam evropské peníze směřují, se podílí Evropská komise i české úřady, vysvětluje konzultant Jan Jedlička. Mantinely nastavuje Komise a jeden z nich hovoří o tom, že firma, jejíž majitel může být ve střetu zájmů, by neměla peníze pobírat. „To je kámen úrazu, jestli v tomto případu splnil pan premiér všechny příslušné právní dokumenty tak, aby konflikt zájmů stoprocentně vyloučil, nebo existuje podezření, že trvá,“ konstatuje jednatel DBJ Advisory.

Podle Jedličky si české úřady samy uvědomují, že podezření existuje, a proto nepožádaly Brusel o proplacení některých dotací, které už předtím samy proplatily. „Teď je otázka, jestli ta příslušná ministerstva, když jim to Evropská komise neproplatí a jsou to evropské dotace, by měla peníze žádat zpět po holdingu Agrofert,“ uvažuje a dodává, že podle něj by tuzemská ministerstva měla finance od Agrofertu vymáhat.

Jedlička se dle svých slov nebojí toho, že by Komise zastavila kvůli dotačním kauzám veškeré peníze, které do Česka směřují, připouští ale, že je potřeba počkat na definitivní závěry celého procesu. Dodává, že případné zastavení dotací by znamenalo ránu, zejména v postcovidové ekonomice, tuzemské hospodářství by ale netratilo až natolik, aby se bez evropských peněz dostalo do recese.