Poslanci schválili, že se budou zřejmě ještě letos vydávat občanské průkazy s čipy s otisky prstů. Sněmovna vzdor kritice prosadila také to, že cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku asi budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Zákonodárci schválili i novelu, jejímž cílem je zlevnit léčebné konopí. O snaze Pirátů částečně legalizovat i pěstování konopí poslanci nakonec nehlasovali. Sněmovna rovněž schválila novelu zákona o DPH. Poslanci se zabývali i kandidáty na státní vyznamenání.
Sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi na nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva kosmonauta Vladimíra Remka či posmrtně filozofa Jana Sokola. K adeptům na medaili Za zásluhy patří ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, kterého prezident už šestkrát odmítl jmenovat do hodnosti generála.
Dolní komora ve středu neschválila snahu Pavla Žáčka (ODS), aby mezi kandidáty na medaili Za hrdinství figurovala šestice členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů. Návrhy předložil znovu potom, co Josefa Mašína, Ctirada Mašína, Milana Paumera, Ctibora Nováka, Václava Švédu a Zbyňka Janatu vyřadil z předběžného seznamu organizační výbor.
Seznam sněmovních kandidátů na státní vyznamenání po schválení čítá 34 jmen.
Poslanci se zabývali také občanskými průkazy, rozhodli o tom, že údaj o pohlaví v nich zůstane povinný. Jeho uvádění nebude ani dobrovolné, jak požadovali Piráti.
V souběžné novele o matrikách sněmovna umožnila všem Češkám, aby požádaly o úřední zapsání svého příjmení v mužské podobě. Nyní projedná novely senát.
Cizinci budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP
Sněmovna v souvislosti s novým vydáváním dokladů pro občany Evropské unie zpřesnila okruh lidí, kteří budou považováni za jejich rodinné příslušníky. Navzdory rozsáhlé kritice prosadila také návrh, podle něhož cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Proti bylo mimo jiné ministerstvo zdravotnictví.
Proti návrhu poslance ANO Miloslava Janulíka, podle něhož by komerční zdravotní pojištění cizincům s pobytem v Česku mohla v následujících pěti letech poskytovat jen dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), se neúspěšně postavili Piráti, ODS, Hospodářská komora nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
„Ta monopolizace za nás není na místě,“ řekl poslancům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Poukázal na to, že v Česku je sedm zdravotních pojišťoven. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se k návrhu postavil neutrálně. Změnu pak spolu se sociálními demokraty a většinou poslanců ANO podpořili komunisté a SPD.
Janulík zdůvodnil návrh potřebou vyřešit problém s tím, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž by měli jistotu, že jim bude proplacena.
Dolní komora podpořila se souhlasem Hamáčka rovněž návrh o zdravotním pojištění dětí narozeným cizinkám s dlouhodobým pobytem. Tyto děti mají mít po dobu 60 dnů přístup do systému běžného veřejného zdravotního pojištění.
Novela cizineckého zákona má oddělit nejbližší rodinu od lidí, kteří mají s občany států EU pouze volnější příbuzenské vazby. Česko dosud nerozlišovalo mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi či rodiči občana EU, a takzvanými oprávněnými osobami, což jsou například nesezdaní partneři nebo lidé závislí na péči občana EU.
Obě skupiny měly stejná práva, což podle ministerstva vnitra není v jiných zemích běžné ani opodstatněné. Do budoucna by tak měli pouze užší rodinní příslušníci mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu.
Lidé z druhé skupiny budou mít podle návrhu sice pobyt v Česku snadnější než jiní cizinci, nebudou však mít automatické právo na vstup do země. Průkazy o pobytu ale dostanou na delší dobu a nebudou muset dokládat účel jejich pobývání v Česku. Cizinci, kteří v Česku již pobývají, si své současné postavení ponechají.
Novela podle ministerstva vnitra reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit. Předloha v souladu s dohodou o odchodu Velké Británie z EU také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu oprávněně bydleli ke konci loňska.
Sněmovna v novele upravila řízení s cizinci, kteří žádají o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Měli by mít například uděleno právo pobytu na 90 dní. V souběžné novele azylového zákona poslanci doporučili možnost vydávat místo cestovního průkazu totožnosti evropský cestovní doklad pro návrat a zavést pravidla pro posouzení žádosti o cestovní povolení.
Léčebné konopí zřejmě bude dostupnější
Poslanci schválili také vládní novelu, která by mohla učinit léčebné konopí levnějším a dostupnějším. Lékaři by ho navíc mohli předepisovat podle předlohy i na elektronický recept.
Debatu vyvolal zejména pozměňovací návrh zemědělského výboru, podle kterého by se za technické pokládalo konopí s obsahem účinné látky THC do jednoho procenta, což je zhruba třikrát více než nyní. Sněmovna jej schválila navzdory nesouhlasu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), podle něhož vnese chaos do obchodování s touto komoditou na společném evropském trhu a bude mít vliv například i na trestní právo, kdy jde o hranici mezi přestupkem a trestným činem.
Pirát Radek Holomčík argumentoval pomocí zemědělcům. „U těchto koncentrací neexistuje způsob, jak konopí užít rekreačně. Zneužití je vyloučené,“ zdůraznil. Podpořil ho také předseda zemědělského výboru a klubu ANO Jaroslav Faltýnek, podle něho nelze přistoupit na argumenty ministerstva zdravotnictví, že konopí je jen jedno, a to návyková látka. Poukazoval na to, že konopí se v Evropě pěstuje desítky let pro výrobu látek nebo provazů.
Sněmovna navíc kývla také na úpravu zpravodaje Rostislava Vyzuly (ANO), aby se na konopný extrakt a tinkturu s obsahem do jednoho procenta THC nepohlíželo jako na návykovou látku.
Soukromé subjekty budou moci podle vládní novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí.
Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele. V současnosti stojí jeden gram léčebného konopí podle informací z lednového úvodního kola projednávání novely 170 až 250 korun. Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.
Kvůli schválení úpravy zemědělského výboru sněmovna nemohla hlasovat o návrzích Piráta Tomáše Vymazala, aby si dospělí lidé mohli při splnění určitých podmínek vypěstovat a zpracovat až tři rostliny konopí výhradně pro vlastní potřebu. Obdobný širší návrh dolní komora koncem ledna zamítla v samostatné předloze už v úvodním kole.
Vymazal stojí i za dalším zamítnutým návrhem, jenž by umožnil vznik místností, v nichž by si drogově závislí lidé mohli pod dohledem zdravotníků aplikovat návykovou látku, kterou získali na černém trhu.
Vojtěch do novely prosadil možnost blokování internetových stránek, na nichž se nabízejí nelegální a padělané léky. Pravomoc by měl lékový ústav. Vznikne také podle dalšího Vojtěchova návrhu centrální úložiště záznamů o očkování lidí, které by sloužilo jako elektronická obdoba očkovacího průkazu.
Neuspěly naopak snahy o uzákonění zásilkového výdeje i u léků na předpis, jak to navrhovali Adam Vojtěch a Patrik Nacher (oba ANO). Autoři pozměňovacího návrhu poukazovali mimo jiné na to, že možnost zásilkového výdeje by zlepšila přístup k lékům imobilním i dalším lidem se zdravotním postižením. V současnosti si lidé mohou nechat poslat jen volně prodejné léky. Nacher míní, že Česko se digitalizaci této oblasti do budoucna nevyhne.
Drobné zásilky z e-shopů mimo EU zřejmě podraží
Drobné zásilky do 22 eur (asi 560 korun) ze zemí mimo EU zřejmě podraží. Nově už totiž nebudou podléhat osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH). Poslanci schválili novelu zákona o DPH, která tuto změnu zavádí, ještě ji však musí projednat Senát. Pokud ji schválí včas, měla by začít platit nejdříve od 1. července.
Opatření EU má za cíl přinést z výběru DPH až sedm miliard eur (182 miliard korun) a zároveň narovnat podnikatelské prostředí, protože tuzemské firmy i firmy z EU musejí odvádět DPH, pokud jí podléhají. Norma reaguje na nové předpisy EU týkající se přeshraničního elektronického obchodu. Podle nich má kromě jiného od letošního roku skončit osvobození od DPH u zmíněných zásilek.
Na cenu zásilek však kromě DPH zřejmě dopadnou i další položky, hlavně poplatky za předložení balíčků celnímu úřadu a vyhotovení celního prohlášení. „Tyto položky mohou nakonec i převýšit původní hodnotu zásilky,“ uvedl ředitel poskytovatele celních služeb Gerlach Luděk Procházka. I po 30. červnu však podle něj zůstanou bez cla zásilky do 150 eur.
Novela zákona zavádí místo dosavadního pojmu zasílání zboží nový termín prodej zboží na dálku. Prodejem dovezeného zboží na dálku se pak bude rozumět situace, kdy někdo prodává zboží na dálku s tím, že ho odešle nebo přepraví na území EU ze třetí země.
Do EU ročně dorazí z čínských e-shopů přes 150 milionů malých zásilek osvobozených od DPH. Podle údajů České pošty počet takových drobných zásilek v Česku stoupá. V roce 2019 jich bylo 28 milionů, o rok dříve 25 milionů.
DPH na potraviny zůstane ve výši patnáct procent
Sněmovna naopak odmítla návrh koaličních sociálních demokratů Václava Votavy a Romana Onderky, kteří chtěli přeřadit některé základní potraviny do desetiprocentní sazby DPH. Šlo například o maso, mléko, ryby, vejce, máslo nebo chléb. Roční propad příjmů veřejných rozpočtů odhadli na 8,5 miliardy korun.
Změna podle nich měla napravit negativní dopady omezení vyvolaných bojem s epidemií nemoci covid. Ministerstvo financí s návrhem nesouhlasilo.
Sněmovna také neschválila návrh, který by prodloužil nárok na odpočty DPH u ČT a ČRo do konce roku 2024. Návrh již dříve podpořil rozpočtový výbor, kde ho předložil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k němu zaujala neutrální postoj.
Poslanci také neschválili ani jeden z poslaneckých návrhů na zvýšení limitu pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty. Nyní je jeden milion, nejvyšší návrh počítal s limitem až dva miliony korun.
Farmáři asi budou muset vést evidenci hnojiv i výnosů sklizně
Sněmovna ve středu naopak schválila také vládní novelu o hnojivech, která by měla od roku 2022 zavést několik novinek. Například farmáři zřejmě budou muset vést jak evidenci hnojiv, tak výnosů sklizených plodin. Pokud hospodaří na více než 20 hektarech, budou ji muset vést v elektronické podobě. Sedmiletá lhůta na uchovávání evidence se ale nemění.
Údaje z jednotné elektronické evidence budou mít k dispozici Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní zemědělský a intervenční fond a Český statistický úřad. Podle vlády se tak kontroly zefektivní a zpřesní, protože odpadne přepisování papírových evidencí nebo zpracování dosavadních různých elektronických forem evidence, které už používají čtyři pětiny zemědělců.
Zemědělci po zavedení jednotné elektronické evidence hnojení už nebudou muset odevzdávat výkazy o spotřebě hnojiv, což odbourá jednu z jejich byrokratických povinností.
Další poslanec ANO David Pražák úspěšně navrhl novelou uložit Státnímu pozemkovému úřadu zajistit výstavbu státních závlahových a protierozních staveb a zařízení. Zdůvodnil to potřebou omezit následky sucha. Platný zákon umožňuje úřadu pouze s těmito stavbami a zařízeními hospodařit, podotkl poslanec.
Na závěr středečního jednání se poslanci dostali k volbě členů Rady České televize. Část opozice společně se sociálními demokraty volbu minulý týden zablokovala. Dolní komora ve středu odhlasovala tajnou volbu, po ní však byla schůze přerušena. Výsledky tajné volby tak budou jasné až při pokračování sněmovní schůze v pátek.
