Sněmovna schválila pravidla kurzarbeitu podle návrhu ANO, ČSSD a KSČM. Předloha předpokládá, že zaměstnavatelé by pracovníkům platili za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by navíc mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok. Novelu nyní dostane k posouzení Senát. Účinná by mohla být dle předpokladů od července.
Sněmovna schválila pravidla kurzarbeitu, zaměstnanec dostane za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku
Události: Sněmovna schválila pravidla kurzarbeitu (zdroj: ČT24)
Na nových pravidlech zkrácené práce se koaliční ANO a ČSSD dlouho neshodovaly, ve hře byly různé konkurenční úpravy. Předloha se kvůli tomu ve sněmovně vracela z finálního kola k dalšímu projednání. Dolní komora schválila podobu kurzarbeitu v podobě, jak ji předložily ANO, ČSSD a KSČM. Pro předlohu jako celek hlasovalo 79 ze 100 přítomných poslanců, proti byl jen Pirát Mikuláš Ferjenčík.
Nynější verzi podpořili odbory i zaměstnavatelé. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je schválení sněmovnou dobrá zpráva. „Máme tady funkční nástroj, který ukázal, že Německo, které tento nástroj mělo, se dokázalo z krize dostat daleko rychleji,“ řekl v Událostech.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová i koaliční poslanci jsou přesvědčení, že schválení v horní komoře díky podpoře tripartity projde hladce.
Opozice ale nevylučuje změny v Senátu. „Obecně platí, že pokud se to zaktivizuje, tak to vůbec nebude pro státní rozpočet levná záležitost. Je vidět, že některé parametry kurzarbeitu nejsou úplně ideálně nastaveny. Já předpokládám, že v Senátu se to otevře,“ uvedl poslanec Jan Bauer (ODS).
Podle podkladů k návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z koronavirového programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy, stojí ve zdůvodnění.
Nárok na podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali alespoň tři měsíce. Výpadek práce by se posuzoval za celou firmu, nebo za její závod. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, jenž dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.
Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.
Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala.
Určil by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by se vyhlašoval až na půl roku, prodloužen by mohl být dvakrát vždy nejvýše o tři měsíce.
„Budou tam určitě obrovské tlaky na vládu, když to bude čistě na jejím rozhodnutí. V podstatě to zase otevírá nějaký korupční a lobbingový potenciál,“ varovala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
Jiné poslanecké úpravy, které by parametry zkrácené práce dále měnily, sněmovna v dílčích hlasováních odmítla. Týkaly se třeba snížení podpory na 70 procent nebo 65 procent, zkrácení kurzarbeitu nejvýše na půl roku a snížení počtu dnů, kdy by mohl být zaměstnanec doma, na nejvýše tři, či dokonce dva v týdnu. Z poslaneckých úprav vložila dolní komora do předlohy zjednodušení procesu přiznávání podpory v nezaměstnanosti i dokládání dokumentů pro posouzení nároku na tuto podporu.
Maláčová: Spuštění kurzarbeitu v tuto chvíli nepředpokládám
Po schválení pravidel kurzarbeitu v dolní komoře se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) nechala slyšet, že jeho spuštění v tuto chvíli nepředpokládá. „Chtěli bychom současnou pandemickou situaci řešit a dokončit pomocí Antiviru,“ oznámila.
Ministryně dále neupřesnila, zda, kdy a na jak dlouho navrhne vládě prodloužení podpory z Antiviru – ten je zatím schválený do konce května. Podle pravidel Evropské unie je možné příspěvky firmám poskytovat do konce letošního roku.
O novém stavebním zákonu se stále nerozhodlo, Hřib kritizoval Dostálovou
Ve sněmovně pokračovalo také finální kolo projednávání návrhu nového stavebního zákona. Ve středu jeho schvalování dolní komora nedokončila a nepodařilo se to ani tentokrát. Sněmovna se k němu vrátí příští týden, na kdy poslanci vládního hnutí ANO svolali mimořádnou schůzi.
Od nového stavebního zákona si vláda slibuje zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Ve sněmovně se vede spor zejména o to, zda mají všechny stavební úřady spadat pod stát, nebo zda má část z nich zůstat pod obcemi. K hlasování o osmi desítkách pozměňovacích návrhů se dolní komora zatím nedostala.
obrázek
Aktuální projednávání ve sněmovně zatím vzbuzuje emoce. Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) například ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) nezohlednila při svém vystoupení požadavky velkých měst a Svazu měst a obcí ČR (SMO), i když to přislíbila.
Hřib a další zástupci samospráv požadují například to, aby schvalování územních plánů přešlo plně pod kontrolu města. „Byl to od ní takový unikátní dvojpodraz na samosprávy,“ konstatoval.
„Naprosto odmítám slova pana primátora, že jsem porušila slib daný městům. Bohužel je v jeho vyjádřeních znát, že se v problematice ani v dlouhodobých dohodách příliš neorientuje,“ uvedla v reakci Dostálová.
S výhradami vystoupil i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který varoval před přijetím některých pozměňovacích návrhů. Podle něj by množství prosazovaných změn nepřispělo k renesanci stavebního práva, ale spíše k jeho havárii. Zaorálka podpořil i bývalý předseda lidovců Marek Výborný. „S naprostou většinou výhrad, které zněly z ministerstva kultury, se také ztotožňujeme,“ upozornil Výborný.