Rada Ústavu pro studium totalitních režimů bude po letech kompletní. Senát schválil nominaci Šustka

Novým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se stane historik a archivář Vojtěch Šustek. Jeho nominaci prezidentem Milošem Zemanem ve středu Senát schválil. Místo v radě je neobsazeno déle než čtyři roky. Hlava státu po dvou neúspěšných pokusech z roku 2017 nikoho nenavrhovala.

Šustek pracuje v Archivu hlavního města Prahy, jako historik se zaměřuje zejména na éru nacismu. Bude proto podle Hradu vhodným doplňkem ke stávajícímu složení rady. Senátorům ve své kandidátské řeči Šustek sdělil, že kromě nacistického období „za neméně důležité považuje zkoumání dějin komunistické nadvlády“. V tajné volbě obdržel 55 ze 77 odevzdaných hlasů.

Jako historik se Šustek věnoval například atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha a následné heydrichiádě, ke které vydává edici komentovaných německojazyčných dokumentů. Podílel se i na podobě památníku v jízdárně pražských ruzyňských kasáren, kde byli popraveni vedoucí představitelé domácího odboje.

Loni se Šustek postavil na stranu jedné z přeživších lidických žen, která byla po válce obviněna z udavačství. Spor vedl k rezignaci tehdejší ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové.

Rada není kompletní už po čtyři roky

Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát na pět let. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident. Místo v radě po zesnulé Naděždě Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů, není obsazeno od ledna 2017.

Zeman v témže roce neúspěšně do rady nominoval dva adepty. Byli jimi spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková, jíž bylo vytýkáno ideologické hodnocení minulosti či protesty proti NATO a EU, a zakladatel Jazzové sekce Karel Srp, jehož volbu znemožnilo členství v předlistopadové komunistické straně.

Úkolem ÚSTR je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek, jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.