Kontinuita zahraniční politiky, její orientace na Evropskou unii a NATO a co nejširší shoda na zahraniční politice jsou priority, které po svém nástupu do funkce jmenoval nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). V prvních hodinách ve funkci jednal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a také s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským, kterého si předvolal.
Zahraniční politika bude kontinuální, jejím základem je EU a NATO, řekl Kulhánek. Nejprve jednal se Stoltenbergem
UDÁLOSTI: Česko má nového ministra zahraničí (zdroj: ČT24)
Nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek nastoupil do funkce uprostřed diplomatické krize. Již v prvních hodinách v Černínském paláci jej čeká videohovor s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a v 18 hodin přijme předvolaného ruského velvyslance. Tématem obou rozhovorů bude situace po odhalení ruského zapojení do vrbětických explozí.
„Česko-ruské vztahy vstoupily do mimořádně náročné etapy, to nemůže těšit žádného ministra zahraničí. Není to však vina České republiky. Rozhodli jsme se jako suverénní země a jednali jsme rázně,“ podotkl Jakub Kulhánek poté, co převzal ministerstvo zahraničí od Jana Hamáčka, který byl dočasně pověřen jeho vedením. Jednání budou podle něj pokračovat v dalších dnech, kdy bude Kulhánek hovořit s velvyslanci členských států NATO a s ministry zahraničí spojeneckých zemí.
Premiér Andrej Babiš (ANO), který Kulhánka do úřadu oficiálně uvedl, zdůraznil, že nový ministr „nastupuje do funkce ve velice těžké době“. Zopakoval, že vrbětický incident považuje za teroristický útok ruských agentů. Nynějším hlavním úkolem české diplomacie je podle předsedy vlády „reagovat na neoprávněné vyhoštění našich diplomatů“. Zdůraznil, že kroky, které ministerstvo zahraničí a vláda vůči Rusku činí, mají podporu prezidenta republiky Miloše Zemana.
Dlouhodobé priority: kontinuita a ekonomická diplomacie
Z dlouhodobého hlediska stanovil Kulhánek tři priority své činnosti. První má být kontinuita zahraniční politiky, druhou její orientace na Evropskou unii a NATO a chce také hledat „jednotný hlas v zahraniční politice“.
Kromě ruské krize se bude zabývat otázkám spojeným s covidem-19 a dopady pandemie na cestování. Kulhánek se také zmínil o ekonomické diplomacii, kterou akcentoval při jeho odpoledním jmenování prezident Zeman.
Hlava státu by chtěla, aby se česká diplomacie orientovala hlavně na obchodní dohody. „Celou dobu, co jsem v politice, vidím konkrétní náplň v ekonomické diplomacii. Jsme malá až střední země a 80 procent našeho exportu tvoří hrubý národní produkt,“ řekl Miloš Zeman. Dodal, že ocenil Kulhánkův příslib, že s sebou bude na zahraniční cesty brát české podnikatele.
Prezident se při jmenování nového ministra nijak nezmínil o aktuální krizi ve vztahu s Ruskem. Novému ministrovi zahraničí Jakubu Kulhánkovi však popřál, aby se mu dařilo hájit zájmy České republiky. „Řiďte se vlastním rozumem a radami skutečných odborníků,“ doporučil prezident novému ministrovi.
Brífink nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) a premiéra Andreje Babiše (ANO) (zdroj: ČT24)
Hlavní výhrada opozice: Kulhánka nezná
Po jmenování nového ministra zopakovali opoziční politici svoji hlavní výhradu vůči němu – téměř ho neznají. Má sice bohaté zkušenosti ze státní správy a má blízko špičkám vládní ČSSD, ale veřejně dosud prakticky nevystupoval.
„Ministrem se stává člověk, kterého jsme ve sněmovně nikdy neviděli, nikdy jsme neslyšeli ani jeho názory. Nejenom zahraničněpolitické názory – nikdy jsme neslyšeli žádné jeho názory. Vůbec nevíme, kdo to je,“ podotkl předseda SPD Tomio Okamura. Také podle místopředsedy Pirátů Jana Lipavského je problém, že Kulhánek zatím veřejně nevystoupil. Zaroveň poukázal na jeho minulou práci pro čínskou společnost CEFC. „Nedomnívám se, že by Jakub Kulhánek měl být ministrem zahraničních věcí,“ shrnul Lipavský.
Někdejší práci nového ministra pro CEFC vnímá kriticky i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předpokládá však, že je Kulhánek ministrem hlavně proto, že nevadí Janu Hamáčkovi. „Tento personální výběr sociálních demokratů vnímám tak, že se má jednat o stín pana předsedy sociální demokracie Hamáčka. Neočekáváme, že pan Kulhánek bude příliš samostatný,“ míní.
Nový ministr po týdenní přestávce
Bezprostředně po sjezdu sociální demokracie skončil ve funkci ministra zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD), který se neúspěšně pokusil sesadit předsedu strany Jana Hamáčka. Až o týden a dva dny později nastupuje nový ministr, v mezidobí dohlížel na resort Hamáček.
Jakub Kulhánek byl až druhou Hamáčkovou volbou. Původně chtěl, aby se diplomacie ujal Lubomír Zaorálek (ČSSD), který resort vedl v letech 2014 až 2017, ale nyní je ministrem kultury. Vyšlo najevo, že se sociální demokraté na výměně předem nedomluvili a Zaorálek dal najevo, že by kulturu nyní nerad opouštěl. Nakonec Hamáček vybral svého náměstka Kulhánka, který v minulosti na ministerstvu zahraničí již působil jako odborný náměstek, a je dlouhodobým spolupracovníkem špiček ČSSD.
V době, která uplynula od oznámení nového kandidáta na ministra zahraničí do jeho jmenování, se značně vyostřily vztahy Česka s Ruskem. Premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s Janem Hamáčkem v sobotu oznámili, že vyšetřování explozí muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 ukázalo na zodpovědnost ruské tajné služby GRU za toto neštěstí.
Česko poté vyhostilo osmnáct ruských diplomatů, podle Hamáčka byli všichni prokazatelně důstojníky ruské vojenské tajné služby GRU či rozvědky SVR. Moskva prohlásila závěry českých vyšetřovatelů za absurdní a vypověděla dvacet pracovníků českého velvyslanectví. Hamáček reagoval předvoláním ruského velvyslance na středu, nakonec jej ale přijme až Kulhánek po svém jmenování.
Třináctá výměna ve vládě
Výměna ministra zahraničí je již třináctou personální změnou ve druhé Babišově vládě jmenované v létě 2018. Tím již dohnala dosud rekordní počet obměn v Nečasově vládě. ČSSD mění ministra počtvrté – již v roce 2018 skončil na ministerstvu práce a sociálních věcí Petr Krčál a nahradila jej Jana Maláčová, o rok později opustil resort kultury Antonín Staněk, jehož nástupcem se stal Lubomír Zaorálek a nyní se mění ministr zahraničí – již podruhé.
Ani Tomáš Petříček totiž v roce 2018 nebyl první Hamáčkovou volbou, původně chtěl, aby se ministrem stal tehdejší europoslanec Miroslav Poche. Proti tomu se kategoricky postavil prezident Miloš Zeman. Před výběrem Petříčka byl již tehdy dočasně pověřen vedením ministerstva zahraničních věcí sám Hamáček.
Ministr zahraničí (ČSSD) Jakub Kulhánek je dlouholetým spolupracovníkem špiček sociální demokracie – někdejšího předsedy Bohuslava Sobotky, po něm i nynějšího Jana Hamáčka – a působil v posledních sedmi letech na mnoha ministerstvech. V roce 2014 byl náměstkem ministra obrany, tehdy resort náležel ANO a vedl jej Martin Stropnický.
Od podzimu 2014 do jara 2016 byl náměstkem pro řízení bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí, které tehdy řídil Lubomír Zaorálek (ČSSD). Mimo jiné byl v roce 2015 u vyjednávání o propuštění skupiny Čechů unesených v souvislosti s kauzou Alího Fajáda. Později se podílel na přípravě návštěvy tehdejšího premiéra Sobotky ve Spojených státech. Po nástupu Jana Hamáčka do funkce ministra vnitra se stal Kulhánek jeho náměstkem.
Před prací na ministerstvech byl absolvent Univerzity Karlovy a Georgetownské univerzity ve Washingtonu analytikem nevládní organizace Asociace pro mezinárodní otázky. Věnoval se postsovětskému regionu včetně vztahů Ruska s NATO a Evropskou unií. Spolupracoval také s čínskou společností CEFC Europe. Uvedl, že byl jejím externím konzultantem a věnoval se analýze investičních projektů a regulačnímu prostředí v Evropské unii.
Jakub Kulhánek