Shoda na volebním zákoně si žádá mnoho kompromisů, otázkou zůstává korespondenční hlasování

Nahrávám video

Ve středu 7. dubna  by měli poslanci definitivně schválit novelu volebního zákona. Byly nutné kompromisy, aktuální podoba zákona ale pravděpodobně projde, shodli se ve středečních Událostech, komentářích předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) a Vojtěch Pikal (Piráti). Problematickou otázkou by ale mohlo být korespondenční hlasování.

„Musím ocenit, že po té energii, co jsme do toho vložili a na začátku po nějakých sporech, tak každý dokázal v něčem ustoupit,“ řekl Radek Vondráček s tím, že doufá v hladký průběh schvalování. „Jsem přesvědčený, že budeme mít od 1. července účinný nový zákon,“ dodal.

Optimistický je také Marek Benda. „Myslím, že jsme ve shodě, která bude sněmovnou vysoce podpořena, a pevně věřím tomu, že pak pokorně půjdu do Senátu a Senát také najde většinu pro schválení,“ uvedl.

Ústavně právní výbor sněmovny podpořil ustanovení, že Česko bude mít pro volby do sněmovny dál 14 obvodů kopírujících kraje. Doporučil i minimální hranice pro úspěch koalic: 8 procent pro sdružení dvou stran a 11 procent u tří. Rozhodl i o tom, jak rozdělit mandáty, které zbudou po přepočtu hlasů. V takzvaném druhém skrutiniu má nakonec rozhodnout automatický systém, do výběru tak nebude zasahovat vedení stran.

Právě o dělení ve druhém skrutiniu se vedly spory. „Dnes (ve středu – pozn. red.) jsem říkal na výboru, že si myslím, že můj návrh byl lepší. Ale podpořil jsem návrh pana poslance Vondráčka, který jako svorník mezi komorami přišel s tím, že raději uděláme automat, než abychom tady připustili, že nám to Senát v nějaké podobě vrátí,“ podotkl Benda.

Totožný návrh původně přišel od Pirátů. „Role politických stran je určitě důležitá, ale končí sestavením kandidátní listiny. Ve volbách mají rozhodnout voliči přímo a o těch kandidátech, které si zvolí, nemá následovat ještě nějaké nepřímé dohadování pár hodin po volbách na základě aktuálních pocitů a nálad,“ zdůvodnil postoj strany Vojtěch Pikal.

Piráti se také veřejně vyjádřili na zasedání sněmovny, že by jim nejvíce vyhovoval čistě poměrný návrh poslance Marka Výborného (KDU-ČSL). Nakonec se rozhodli pro variantu, která zvýhodňuje, byť méně než dosud, silnější stranu. „Každý musel z něčeho ustoupit, takže my jsme ustoupili z toho, že jsme chtěli nižší klauzule pro koalice,“ řekl Pikal. Dodal, že se jedná o kompromis, díky kterému vznikne dostatečně spravedlivý zákon.

Spor se vedl také o to, zda se vydat cestou jednoho nebo 14 volebních obvodů. První variantu chtělo ANO. „Pro nás to byl opravdu stěžejní bod, ze kterého jsme ustoupili,“ řekl Vondráček.

Mezi pozměňovacími návrhy je i korespondenční hlasování

Poslanci budou o novém volebním zákonu v závěrečném třetím čtení hlasovat ve středu 7. dubna dopoledne. Ve hře jsou nyní ale pozměňovací návrhy. Podle Pikala se tři z nich týkají korespondenčního hlasování ze zahraničí. Právě tato otázka by mohla způsobit problémy.

„Ve sněmovně podle dnešního (středečního – pozn. red.) výsledku jednání ústavně právního výboru spíše neprojde. Pak budu muset věřit tomu, že Senát, který většinově tento návrh podporuje, že udrží střídmost,“ upozornil Benda.

Korespondenční volbu nyní nechce ANO. Podle Vondráčka je nutné nejprve zacelit problémy, které našel Ústavní soud. „Myslím si, že by se tomu měla věnovat ta sněmovna, která bude sestavena na základě svobodných voleb. A není nic špatného na tom, když se tomu bude věnovat rok a když se to udělá pořádně, ale cpát to teď do našeho, jistě velmi kvalitního, ale narychlo dělaného zákona mi přijde nepatřičné,“ zdůvodnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 54 mminutami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 1 hhodinou

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 8 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 12 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.