Shoda na volebním zákoně si žádá mnoho kompromisů, otázkou zůstává korespondenční hlasování

Nahrávám video
Hosty Událostí, komentářů byli Radek Vondráček (ANO), Marek Benda (ODS) a Vojtěch Pikal (Piráti)
Zdroj: ČT24

Ve středu 7. dubna  by měli poslanci definitivně schválit novelu volebního zákona. Byly nutné kompromisy, aktuální podoba zákona ale pravděpodobně projde, shodli se ve středečních Událostech, komentářích předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) a Vojtěch Pikal (Piráti). Problematickou otázkou by ale mohlo být korespondenční hlasování.

„Musím ocenit, že po té energii, co jsme do toho vložili a na začátku po nějakých sporech, tak každý dokázal v něčem ustoupit,“ řekl Radek Vondráček s tím, že doufá v hladký průběh schvalování. „Jsem přesvědčený, že budeme mít od 1. července účinný nový zákon,“ dodal.

Optimistický je také Marek Benda. „Myslím, že jsme ve shodě, která bude sněmovnou vysoce podpořena, a pevně věřím tomu, že pak pokorně půjdu do Senátu a Senát také najde většinu pro schválení,“ uvedl.

Ústavně právní výbor sněmovny podpořil ustanovení, že Česko bude mít pro volby do sněmovny dál 14 obvodů kopírujících kraje. Doporučil i minimální hranice pro úspěch koalic: 8 procent pro sdružení dvou stran a 11 procent u tří. Rozhodl i o tom, jak rozdělit mandáty, které zbudou po přepočtu hlasů. V takzvaném druhém skrutiniu má nakonec rozhodnout automatický systém, do výběru tak nebude zasahovat vedení stran.

Právě o dělení ve druhém skrutiniu se vedly spory. „Dnes (ve středu – pozn. red.) jsem říkal na výboru, že si myslím, že můj návrh byl lepší. Ale podpořil jsem návrh pana poslance Vondráčka, který jako svorník mezi komorami přišel s tím, že raději uděláme automat, než abychom tady připustili, že nám to Senát v nějaké podobě vrátí,“ podotkl Benda.

Totožný návrh původně přišel od Pirátů. „Role politických stran je určitě důležitá, ale končí sestavením kandidátní listiny. Ve volbách mají rozhodnout voliči přímo a o těch kandidátech, které si zvolí, nemá následovat ještě nějaké nepřímé dohadování pár hodin po volbách na základě aktuálních pocitů a nálad,“ zdůvodnil postoj strany Vojtěch Pikal.

Piráti se také veřejně vyjádřili na zasedání sněmovny, že by jim nejvíce vyhovoval čistě poměrný návrh poslance Marka Výborného (KDU-ČSL). Nakonec se rozhodli pro variantu, která zvýhodňuje, byť méně než dosud, silnější stranu. „Každý musel z něčeho ustoupit, takže my jsme ustoupili z toho, že jsme chtěli nižší klauzule pro koalice,“ řekl Pikal. Dodal, že se jedná o kompromis, díky kterému vznikne dostatečně spravedlivý zákon.

Spor se vedl také o to, zda se vydat cestou jednoho nebo 14 volebních obvodů. První variantu chtělo ANO. „Pro nás to byl opravdu stěžejní bod, ze kterého jsme ustoupili,“ řekl Vondráček.

Mezi pozměňovacími návrhy je i korespondenční hlasování

Poslanci budou o novém volebním zákonu v závěrečném třetím čtení hlasovat ve středu 7. dubna dopoledne. Ve hře jsou nyní ale pozměňovací návrhy. Podle Pikala se tři z nich týkají korespondenčního hlasování ze zahraničí. Právě tato otázka by mohla způsobit problémy.

„Ve sněmovně podle dnešního (středečního – pozn. red.) výsledku jednání ústavně právního výboru spíše neprojde. Pak budu muset věřit tomu, že Senát, který většinově tento návrh podporuje, že udrží střídmost,“ upozornil Benda.

Korespondenční volbu nyní nechce ANO. Podle Vondráčka je nutné nejprve zacelit problémy, které našel Ústavní soud. „Myslím si, že by se tomu měla věnovat ta sněmovna, která bude sestavena na základě svobodných voleb. A není nic špatného na tom, když se tomu bude věnovat rok a když se to udělá pořádně, ale cpát to teď do našeho, jistě velmi kvalitního, ale narychlo dělaného zákona mi přijde nepatřičné,“ zdůvodnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 59 mminutami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 6 hhodinami

Ke škole jen pěšky nebo na kole. V Česku je 28 školních ulic a vznikají další

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.
před 6 hhodinami

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
před 7 hhodinami

VideoAž milion korun na novou ordinaci. VZP láká lékaře do regionů s nedostatkem péče

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.
před 8 hhodinami

VideoBůh má rád každého člověka takového, jaký je, říká arcibiskup Přibyl

„Proč nás Bůh nevyslyší? To já nevím,“ říká v Interview speciál nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který je zároveň názoru, že všechno, co se děje, má nějaký význam. „Je naprosto normální, že se na pánaboha zlobíme,“ dodává. Sám sebe vnímá jako spíše smířlivého člověka, který se chce dohodnout, nechce však být ve své funkci beztvarý a bezbarvý. Politiky je podle něj dobré nepřeceňovat, ale chovat se k nim jako k sobě rovným. Církev nevnímá primárně jako instituci, ale jako komunitu lidí. „Bůh má rád každého člověka takového, jaký je,“ říká. Později podotýká, že manželství pro všechny církev nemůže schvalovat. Téměř hodinový rozhovor s Janou Peroutkovou zakončil hrou na varhany.
před 17 hhodinami

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
před 20 hhodinami
Načítání...