Návrh sněmovního ústavně-právního výboru, aby o obsazení části poslaneckých křesel po volbách rozhodovala stranická vedení, možná dolní komora nepřijme. Plně automatické přidělování mandátů ve čtvrtek ve sněmovně navrhli nejen představitelé Pirátů, ale také vládního hnutí ANO. Jejich kolegové ve výboru přitom podpořili zásah stran do rozdělování mandátů. Sněmovna se zabývala také plánem na obnovení prezenční výuky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) řekl, že návrat dětí posledních ročníků do škol by měl být dobrovolný.
O povolebním rozdělování mandátů rozhodne sněmovna až po Velikonocích
Většinová shoda mezi sněmovními stranami panuje na tom, že zákon by měl zachovat 14 volebních krajů. Jednotlivé volební strany by pro vstup do sněmovny musely získat nejméně pět procent hlasů, dvoučlenné koalice nově osm procent hlasů a vícečetné koalice 11 procent hlasů.
Dohoda panuje i na tom, že by Český statistický úřad (ČSÚ) po volbách rozhodl podle počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik v každém kraji připadne poslanců. Mandáty by se pak v každém kraji přidělovaly v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, které zvýhodňuje úspěšnější strany. Součet hlasů pro úspěšné strany by se tak vydělil počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, a strany by obdržely poslance podle svého výsledku v kraji.
Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit a kterých by mohlo být podle odhadů až 30 z celkového počtu 200, by byly rozděleny ve druhém skrutiniu. V něm by si vedení stran mohla určit kraje a tím i konkrétní kandidáty, ve kterých jim budou zbytkové mandáty přiděleny.
Valachová: Zásah by mohl narazit v Senátu
Kritici včetně Kateřiny Valachové (ČSSD) upozornili na to, že by tento zásah mohl narazit v Senátu a případně by mohl být následně zrušen Ústavním soudem pro porušení zásady přímého volebního práva. Podle autora návrhu Marka Bendy (ODS) je tato úprava „v pořádku“. Spory kolem ní označil Benda za „mediální bublinu“.
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) a bývalá karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) tak navrhli automatické přidělování mandátů, které by byly rozděleny podle zisku stran a přednostních hlasů pro kandidáty. Podle návrhu Vildumetzové, který podpořila mimo jiné někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), by navíc každé volební uskupení mohlo získat v kraji ve druhém skrutiniu maximálně jeden mandát. Obdobný návrh předložil také místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).
Novela volebního zákona musí být přijata kvůli verdiktu Ústavního soudu, který zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké, i dosavadní kvora pro koalice deset, 15 a 20 procent. Podle Vondráčka by mohli poslanci rozhodnout o úpravách po Velikonocích.
Návrat dětí do škol
Sněmovna se zabývala i organizací letošních maturit a plánem na otevírání škol, které jsou zavřené kvůli epidemii covidu-19. K debatě se poslanci vrátili po dvou týdnech. Plaga ve sněmovně během debaty uvedl, že návrat dětí posledních ročníků základních a středních škol by měl být dobrovolný.
„Přesouvat tyto žáky povinně pouze několik týdnů před přijímacími a závěrečnými zkouškami by mohlo být spíše kontraproduktivní,“ řekl poslancům Plaga. Těmto žákům a studentům by se měla podle něho umožnit domácí příprava na zkoušky. Podle Plagy by měli mít možnost návratu dobrovolného v omezeném režimu. Zmínil studijní skupiny nejvýše po šesti žácích pro klíčové předměty.
Prioritou je podle ministra obnovit co nejdříve na středních školách praktické vyučování, které nelze distanční formou nahradit. „Je nezbytné umožnit návrat k němu nejen závěrečným ročníkům, ale všem, pro které je získání dovedností praxí klíčové pro jejich další působení v jejich oborech,“ dodal.
Plošné opakování ročníku kvůli omezení výuky kvůli koronaviru není podle Plagy namístě. Podle něj se většina žáků zapojila do distanční výuky. Možné je individuální opakování po dohodě s ředitelem školy, což by se mohlo týkat například učňů.
Rozhodnout se má do Velikonoc
Rozhodnutí o částečném návratu žáků do škol by podle Plagy mělo padnout do Velikonoc, pokud by se školy mohly s ohledem na vývoj epidemické situace znovu otevřít 12. dubna. V úvahách je i 19. duben, řekl ve sněmovně. Záležet bude na stanovisku hlavní hygieničky Pavly Svrčinové. Školy by v každém případě měly být informovány týden předem.
Prioritami ministerstva jsou otevření škol pro nejmladší žáky a praktická výuka na středních a vysokých školách. Mateřské školy se podle ministra v první fázi otevřou nejprve pro povinné předškolní vzdělávání nejstarších dětí. Výuku by měly absolvovat ve skupinách maximálně po 15 dětech. Podle ministra se to týká zhruba 130 tisíc dětí.
I mateřských škol by se podle Plagy týkala povinnost antigenního testování a ochranných prostředků. Do škol bylo distribuováno 6,5 milionu respirátorů, pro mladší děti je zajištěno 15 milionů chirurgických roušek. „Je navrženo, aby testování ve školách probíhalo dvakrát týdně,“ uvedl ministr. Týkalo by se zaměstnanců i žáků a studentů.
Na čtvrtek sněmovna zařadila i debatu o zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu o loňských nákupech ochranných zdravotnických pomůcek. Úřad například tvrdí, že ministerstva zdravotnictví a vnitra při nich dost nespolupracovala, což vedlo k chaosu i velkým cenovým rozdílům pořízeného materiálu. K tomuto bodu se však sněmovna nedostala.