V únorovém volebním modelu agentury Kantar CZ zaznamenalo hnutí ANO značný propad. V modelu, který zahrnuje pouze jednotlivé strany, se tak dokonce poprvé v historii měření agentury, tedy od začátku roku 2014, ocitlo až na druhém místě, první by byli Piráti. Únorové dotazování opět zkoumalo i preference v případě ohlášených koalic. V takové situaci by největší podíl i tentokrát mělo spojenectví Pirátů a STAN, jejich náskok před ANO se přitom podle průzkumu zvýšil na dvanáct procentních bodů. Výzkum agentura zpracovala pro Českou televizi.
Hnutí ANO v únorovém modelu výrazně ztrácí. Předběhli by ho i samotní Piráti
Pro nejnovější volební model se sbírala data od půlky února do pátého března, tedy částečně pokrývají dobu, kdy vláda vyhlásila nová přísnější opatření včetně omezení pohybu mezi okresy nebo kompletní uzavření škol.
V modelu pro jednotlivé strany mají největší podíl Piráti s 22 procenty, kteří se tak poprvé ocitli na prvním místě, zatímco hnutí ANO se propadlo na druhé místo s 20,5 procenta. Oproti minulému výzkumu si Piráti polepšili jenom o procentní bod, ovšem ANO si pohoršilo o 5,5 procentního bodu. Podle autorů modelu za úbytkem příznivců stojí jednoznačně vedení boje s epidemií covidu-19.
Volební model ČT s jednotlivými stranami
Hnutí ANO si dlouhodobě udržovalo přední pozici ve volebních modelech Kantaru CZ. V březnu loňského roku se vyšplhalo až těsně pod hranici 35 procent. Od té doby se Česko potýká s pandemií koronaviru a trend podpory vůči ANO, které vládne v menšinové koalici s ČSSD, nabral klesající směr.
V aktuálním modelu připadá třetí místo hnutí STAN, které posílilo o 3,5 procentního bodu na 13 procent. Autoři výzkumu uvádějí, že voliče získává jednak z hnutí ANO a jednak odklonem od ODS. Občanští demokraté mírně ztrácí, takže je v modelu jako čtvrtá SPD s 10,5 procenta a pátá je ODS s 9,5 procenta.
Další strany, tedy TOP 09, KSČM, ČSSD a KDU-ČSL, se pohybují kolem pětiprocentní hranice. TOP 09 má v nynějším modelu 5,5 procenta, komunisté pět procent a sociální demokracie i lidovci 4,5 procenta.
„Nicméně nutno poznamenat, že statistická chyba se pohybuje na úrovni jednoho procentního bodu, a nelze tedy s jistotou říct, zda by se za současné situace do Poslanecké sněmovny tyto strany dostaly, či nikoliv. ČSSD a KDU-ČSL se ale v modelech pohybují pod pětiprocentní hranicí dlouhodobě a je tedy pravděpodobné, že by se za současné situace do dolní komory neprobojovaly,“ dodávají autoři modelu.
Koalice Pirátů a STAN zvyšuje náskok
Jelikož se ale v současnosti počítá s tím, že některé strany budou kandidovat v podzimních volbách v koalici, připravila agentura Kantar CZ model právě i pro variantu, kdy se o hlasy uchází koalice Pirátů a STAN a také koalice Spolu, která zahrnuje ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Spojenectví Pirátů a STAN bylo před hnutím ANO i v modelu z minulého měsíce, nové dotazování jejich pozici potvrdilo. Koalice by měla 34 procent, nárůst oproti minule je o 4,5 procentního bodu. „Koalice za poslední měsíc posílila zejména díky nárůstu preferencí Starostů a také díky tomu, že se snížil podíl těch voličů STAN, kteří by koalici s Piráty nepodpořili. Ten od podzimu klesl z 25 až na současných 15 procent. Zdá se, že se mezi příznivci těchto dvou stran vzniklá koalice dobře etablovala,“ zmiňují autoři průzkumu.
Hnutí ANO má v tomto případě naopak ztrátu 4,5 procentního bodu a dosahuje na 22 procent. Menší zisk ale v modelu vykázala i koalice Spolu, a to 17,5 procenta, což je o dva procentní body méně ve srovnání s předchozím měřením. Za poklesem stojí podle dat mírný odliv přízně od ODS a že podíl voličů jednotlivých stran, kteří by koalici nevolili, stagnuje, nebo dokonce mírně roste. Na čtvrté pozici by byla SPD s 11 procenty, na dalších místech by se umístila KSČM s 5,5 procenta a ČSSD s 4,5 procenta.
Spokojenost s politickou situací je na historickém minimu
Mezi sledovaná témata výzkumu od agentury Kantar CZ patří také hodnocení politické situace v České republice. Od počátku měření v roce 2014 osciluje spokojenost kolem průměrné hladiny 30 procent. Největší výkyvy nastaly v posledním roce v souvislosti se situací okolo pandemie covidu-19.
V březnu loňského roku došlo k mimořádnému nárůstu pozitivního hodnocení politické situace, které se vyšplhalo až k hladině 61 procent. Poprvé od začátku měření tak byla s politickou situací spokojena více než polovina občanů. Jednalo se podle autorů výzkumu o reakci na to, jak celou situaci tehdy vláda řešila. Vysoké hodnocení přetrvalo ještě do dubna, kdy situace postupně vrcholila. Od května pak přicházelo postupné uvolňování restrikcí a situace se vracela k normálnímu stavu.
V poslední době pak spokojenost padá. Již lednová hodnota 23 procent byla nejhorším hodnocením politické situace od doby, kdy vláda Andreje Babiše (ANO) získala v roce 2018 důvěru. Zhoršení epidemiologické situace a únorový propad spokojenosti na 11 procent znamená nové historické minimum.
Propad hodnocení v posledních dvou měřeních je patrný napříč všemi sledovanými sociodemografickými skupinami. V lednu agentura zaznamenala největší propad v hodnocení mezi mladými lidmi do 30 let a také mezi lidmi ve věku 45 až 59 let. Relativně vyšší propad v hodnocení byl v lednu patrný také mezi lidmi se základním vzděláním nebo vyučenými. Únorové šetření ukazuje na pokračující propad mezi lidmi s nejnižším dosaženým vzděláním. Zdaleka největší propad v hodnocení je pak patrný mezi nejstaršími obyvateli, tedy lidmi staršími 60 let.
ZPRÁVA KE STAŽENÍ: 67. vlna průzkumu Trendy Česka – volební model
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 15. 2. až 5. 3. 2021 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
- Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 957 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,6 (u stran s nízkým ziskem) až 3,2 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
- Do volebního modelu počítajícího s koalicemi vstoupilo 921 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,6 (u stran s nízkým ziskem) až 3,8 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.