Koronavirový příspěvek podnikatelům se má zdvojnásobit na tisíc korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, na které dopadla omezení proti koronaviru, se zdvojnásobí na tisíc korun denně, odhlasovala horní komora. Senát také chce, aby lidé v nařízené karanténě dostávali příspěvek k náhradě mzdy až po dobu dvou týdnů místo vládou navrhovaných deseti dnů. Senát hodlá vložit prodloužení lhůty do příslušné vládní předlohy, kterou ve čtvrtek se svým návrhem poslal zpět do sněmovny. O jeho výsledné podobě tak rozhodnou poslanci. Bonus k náhradě mzdy, takzvaná izolačka, může činit až 370 korun denně.

S návrhem přišel senátní sociální výbor. Spolu s ústavněprávním výborem také navrhl, aby příspěvek dostávali všichni lidé, kteří jsou v povinné karanténě po návratu ze zahraničí. Vládní návrh počítá s výjimkou pouze pro lidi, kteří se vrátili z pracovní nebo služební cesty v zahraničí.

Senát navíc chce jako údajný přílepek vypustit z předlohy pasáže, podle nichž by zaměstnavatelé museli hlásit dohody mimo pracovní poměr nebo volná pracovní místa. Tato ustanovení se dostala do zákona na základě pozměňovacích návrhů poslanců ČSSD.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se senátní podobou zákona nesouhlasila a poslanecké pozměňovací návrhy hájila. Evidence dohod má podle ní hlavně za cíl zlepšit kontroly nelegálního zaměstnávání a ochranu zaměstnanců před zaměstnavateli, kteří obcházejí předpisy. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa by podle ní pomohla ministerstvu například lépe plánovat rekvalifikace vzhledem k potřebám trhu práce. Odmítla i rozšíření bonusu na všechny lidi, kteří se vrátili ze zahraničí.

Sněmovna schvalovala zákon ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze. Schválila ho včetně pozměňovacích návrhů během jednoho dne.

Senátoři rozhodovali také o příspěvcích podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru. Zdvojnásobit se mají na tisíc korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Nový kompenzační bonus bude technicky opět vratkou daně z příjmů ze závislé činnosti. Ministerstvo financí odhaduje, že dopad nového bonusu na veřejné finance bude za únor a březen 19,4 miliardy korun, z toho 18 miliard na státní rozpočet, 1,1 miliardy na rozpočty obcí a 0,4 miliardy korun na rozpočty krajů. Většímu dopadu na rozpočty obcí a krajů v zákoně brání příspěvek odpovídající 80 procentům reálného propadu inkasa.

Senátorům za Starosty se nepovedlo prosadit, aby byl propad v této výši zpětně vyplacen obcím a krajům také za podzimní a zimní měsíce. Senátor SLK Michael Canov to označil za další díl nekonečného seriálu boje za práva krajů a obcí. Senátor ČSSD a bohumínský starosta Petr Vícha (ČSSD) namítl, že obce loni díky kompenzacím získaly více, než kolik by podle odhadu dostaly z daní. Podle Vladislava Vilímce a Tomáše Goláně z klubu ODS a TOP 09 by však každý den zpoždění se schválením zákona prohloubil tíživou situaci živnostníků, kteří jsou bez prostředků.

Kritika přílepků

Řada senátorů označovala poslanecké pozměňovací návrhy za přílepky, tedy za změnu nesouvisející s návrhem zákona. „Přilepenější přílepek si těžko můžeme představit,“ řekla například Adéla Šípová (SEN 21 a Piráti). Kritizovali také, že tyto poslanecké úpravy neprošly standardním legislativním procesem a připomínkovým řízením. Senátor Tomáš Goláň (ODS a TOP 09) uvedl, že vláda obešla zaměstnavatelské svazy. Vláda si podle něj z podnikatelů dělá legraci a zkouší, co unesou.

Maláčová připustila, že způsob, jakým se poslanecké návrhy dostaly do zákona, není standardní. Argumentovala však tím, že ani současná situace není standardní. Odpor proti poslaneckým návrhům označila za zástupný důvod, proč zákon neschválit.

Nebát se karantény

Bonus k náhradě mzdy budou dostávat lidé podle výše svého výdělku, celková částka by nesměla překročit 90 procent jejich průměrného výdělku. Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku. Příspěvek bude vyplácet zaměstnavatel, o tyto výdaje si pak sníží sociální odvody. Příspěvky by se měly vyplácet od března do konce května.

Stejná pravidla by platila i pro lidi s nižším než polovičním úvazkem či pro pracovníky na dohodu. Příspěvek se nemá danit. Neměl by se zahrnovat do příjmu při posuzování nároku na sociální dávky a nemělo by být možné ho strhnout v exekuci.

Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty. Zlepšení trasování má přispět ke zvládnutí epidemie. Celkové náklady by podle vlády mohly představovat asi 1,2 miliardy korun.

Kritika pravidel testů v sociálních službách

Senát ve čtvrtečním usnesení vyzval vládu, aby umožnila provozovatelům zařízení sociálních služeb testovat zaměstnance na covid-19 i mimo stanovený pětidenní interval, pokud se například zhorší jejich zdravotní stav.

Výjimku z pravidelného testování by naopak měli mít zaměstnanci, kteří dostali obě dávky očkování proti koronaviru. Pokud nyní provozovatel nechá otestovat zaměstnance v kratší lhůtě než po pěti dnech od předchozího testu, nedostane otestování proplaceno, upozornil senátor Miroslav Adámek (za ANO).

Kabinet by navíc měl podle senátorů zajistit poskytovatelům sociálních služeb respirátory třídy FFP2 i testovací sady, které podle Adámka postupně docházejí. „Nyní mají zásoby testů na dva až tři týdny,“ uvedl. Senát navíc míní, že pracovníci sociálních služeb by měli být zařazení do skupiny lidí, kteří by měli být očkovaní proti covidu-19 jako první.

Horní komora se z popudu lidovců zabývala v závěru schůze možným přesunem části peněz, které má Česko dostat v následujících letech z evropského sociálního fondu, na investice. Senát se měl podle návrhu usnesení proti takovému postupu postavit. Ze sociálního fondu se podporují například zaměstnanost, sociální začleňování a programy předcházení chudobě.

Horní komora podpořila senátorskou novelu o volbách do sněmovny

Horní komora ve čtvrtek také projednávala senátorskou novelu o volbách do sněmovny. Předlohu, která počítá se zachováním 14 krajů a proporčním rozdělením poslaneckých mandátů, podpořila. Novelu nyní před dalším schvalováním projedná senátní ústavně-právní výbor, má na to dva měsíce.

Návrh nepočítá s tím, že by volební koalice pro vstup do dolní komory potřebovaly získat více než pět procent hlasů, což k zisku mandátů potřebují jednotlivé strany či hnutí. Podle předsedy výboru Zdeňka Hraby (STAN) by se ale na základě dohody parlamentních frakcí měly zvýšené limity pro koalice zavést. Ve hře jsou dvě vstupní hranice, a to sedm a devět procent, osm a 11 procent a devět a 13 procent podle počtu členů koalice.

Dohodu všech poslaneckých a senátorských klubů na zvýšeném limitu pro koalice potvrdil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Reagoval tak na obavy senátora Michaela Canova (SLK), že soud by kvůli koaličním limitům mohl volby zneplatnit. Ústavní soud totiž zrušil pro nepřiměřenost původní limity, které pětiprocentní hranici násobně zvyšovaly podle počtu členů koalice.

Senátoři také k 30. výročí existence visegrádské čtyřky na popud svého zahraničního výboru ocenili, že spolupráce v rámci V4 pomohla k ukotvení středoevropských zemí v rámci NATO a EU. Senát také vyzdvihl roli Visegrádské skupiny při tvorbě unijní politiky. Rovněž podpořil rozvoj další spolupráce zemí V4 s ohledem na prosperitu občanů regionu střední Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Státní zástupkyně propustila Vémolu z vazby na kauci

Státní zástupkyně v pondělí propustila na kauci z vazby zápasníka Karla „Karlose“ Vémolu, který je obviněný z organizované drogové trestné činnosti, sdělil jeho advokát Vlastimil Rampula. Soud poslal Vémolu do vazby po jeho zatčení koncem loňského roku. V kauze čelí obvinění tři lidé, hrozí jim až osmnáct let vězení.
před 9 mminutami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Policie dříve informovala, že obětí byla žena. Střelec je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, uvedli na síti X. Na místě byl policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 28 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda odmítla prodat letouny L-159 Ukrajině. Prezident mluví o sobectví

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) potřebuje letadla česká armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa resortu obrany to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání lídrů vládních uskupení. O prodeji letounů informoval prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) to ale předem neoznámil vládě. Spor mezi Hradem a Černínským palácem může podle expertů uškodit Česku u zahraničních partnerů.
10:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda schválila obměnu svých zástupců ve správní radě VZP

Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.
04:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Jímka měla podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových kejdy. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, kejda však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá i znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl několik aut a nemovitost ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 6 hhodinami
Načítání...