V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků tak pokračuje dlouhodobý trend, který zčásti zvýraznily dopady pandemie. Spalování uhlí je jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu a znečištění vzduchu způsobujícího dýchací choroby.
V Česku se loni vytěžilo nejméně uhlí v historii. Trend zvýraznila pandemie
„Stěžejní důvod nižší produkce uhlí musíme hledat v dlouhodobém poklesu spotřeby. Nárůst cen v uplynulých měsících sice trochu evropským a českým těžebním společnostem pomohl, ale i tak zde není těžba rentabilní. Důvodem jsou vysoké provozní náklady, které jsou z velké části fixní a nelze je při poklesu těžby významně snížit. Při nízké těžbě je jejich dopad na hospodaření firem velmi negativní,“ řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Černé uhlí v Česku těží pouze OKD v Moravskoslezském kraji, firma patří státu. Společnost tento měsíc kvůli neekonomičnosti ukončí těžbu v dolech ČSA a Darkov. V provozu zůstanou jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Loni v květnu a v červnu bylo v OKD jedno z největších ohnisek koronaviru v zemi. Nákaza se rozšířila nejprve v jejím Dole Darkov, později i na dalších šachtách. Firma po několika týdnech přerušila těžbu, nejprve v Darkově a později i v celém podniku. Od srpnového obnovení těžby zaměstnance pravidelně plošně testuje.
Podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně se odstávka OKD projevila zejména v přenosu produkce z léta do podzimu. „Během první poloviny roku byla těžba zhruba na úrovni, jakou bychom čekali podle klesajícího trendu předchozích let. V červenci 2020 bychom tak čekali snížení produkce zhruba na 80 procent proti předchozímu roku, stejně jako tomu bylo v červenci 2019. Kvůli uzavření OKD se však těžba propadla až na pouhých deset procent. V srpnu a září nabíhala velice pomalu, ale naopak od října do konce roku byla zhruba o 15 procent vyšší, než bychom podle delších trendů čekali,“ uvedl.
Výrazný útlum těžby přišel po pádu komunistického režimu
Hnědé uhlí v současnosti v Česku v severočeské pánvi těží společnost Severočeské doly (SD), která patří polostátní energetické firmě ČEZ a také společnosti ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Kromě toho na Sokolovsku těží také soukromá společnost Sokolovská uhelná.
Celkové množství vytěženého uhlí v českých zemích se počítá v miliardách tun. Největší objem připadá na 70. a 80. léta minulého století, ještě do roku 1989 se těžilo zhruba 120 milionů tun ročně. Po pádu komunistického režimu přišel výrazný útlum, podle dat České geologické služby (ČGS) o desítky procent.
Odklon od uhlí politiky rozděluje
Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Materiál s doporučením byl však v únoru stažený z jednání vlády, budou ho připomínkovat ministerstva. Termín odklonu od uhlí v Česku vládu rozděluje. Pro dřívější termín 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Naopak podle druhého z předsedů, ministra průmyslu a obchodu a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.
