Prezident Zeman označil holocaust za největší zločin lidských dějin

Česko i svět si připomínají šestasedmdesát let od osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Prezident Miloš Zeman označil holocaust za největší zločin lidských dějin. Utrpení více než šesti milionů Židů a dalších nevinných lidí povražděných v koncentračních táborech uctili také v Senátu šéfové obou parlamentních komor.

Miloš Zeman
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

„Musíme pátrat po zdrojích a faktorech holocaustu a myslím, že hlavním faktorem je prostá závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. A proto tato závist stále přetrvává. Je přítomná v komplexu méněcennosti vůči židovskému národu, vůči Izraeli. Je přítomná ve zbabělosti, které se také někdy říká appeasement,“ řekl Zeman na on-line česko-izraelském setkání. Český překlad jeho projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holocaustu. 

„Ve svém posledním projevu v Knesetu jsem řekl, že když zradíme Izrael, zradíme sami sebe. Ve jménu potlačení jakékoliv nové formy holocaustu, prosím vás, nezrazujme sami sebe,“ uzavřel Zeman. Naposledy Izrael navštívil v listopadu 2018.

Je nezbytné důsledně potírat antisemitismus, řekl izraelský prezident

Zemanův izraelský protějšek Reuven Rivlin na on-line setkání řekl, že cílem nacistického režimu bylo vyhladit všechny Židy na světě a spolu s nimi také jejich odkaz, historii a kulturu. Poznamenal, že loni se více než 50 světových lídrů setkalo v Jeruzalémě, aby obnovili společný slib „nikdy více“. Zdůraznil, že klíčovou částí tohoto slibu je zachovat a obnovit kulturu a náboženský odkaz evropských židovských komunit.

„Musíme se postavit veškerým pokusům měnit či odmítat historii holocaustu, musíme ale také bojovat proti nacistickému záměru zničit kulturu. Musíme zajistit spravedlnost a aby evropské židovské komunity měly prostředky na podporu pestrého židovského života,“ uvedl, přičemž zdůraznil potřebu efektivně bojovat s antisemitismem a zaručit židovským komunitám bezpečí.

Česko uspořádá konferenci signatářů Terezínské deklarace

On-line setkání se zúčastnil také ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Uvedl, že Česká republika během svého předsednictví v Evropské unii v roce 2022 uspořádá konferenci, které se zúčastní zástupci zemí, jež v roce 2009 podepsaly takzvanou Terezínskou deklaraci. Ta se zabývá odkazem holocaustu. Během českého předsednictví v Evropské unii v roce 2009 ji schválilo 47 zemí. Konference se podle ministra zaměří na osvětu, spravedlnosti a restituci majetku obětí holocaustu.

Izraelský ministr zahraničí Gabi Aškenazi Petříčkovi poděkoval za iniciativu a řekl, že mezinárodní konference představuje další důležitý krok v procesu uchování památky a docílení spravedlnosti.

Podle Petříčka je důležité stále si připomínat ty, jejichž osud by nikdy neměl být zapomenut. „Česká diplomacie bude pokračovat v podpoře programů s novými vzdělávacími metodami, atraktivními pro mladé lidi,“ poznamenal. Považuje za nutné potírat kriminální nenávistné, xenofobní a antisemitské činy, a to i ty, které jsou spáchané na internetu. „Zločiny spáchané on-line by měly být trestány stejně jako zločiny spáchané off-line,“ řekl Petříček.

„Naším cílem je usilovat o spravedlnost a vybudovat lepší a bezpečnější svět pro příští generace. Svět bez nenávisti, xenofobie a genocidy,“ uzavřel projev.

Šéfové parlamentu kritizovali použití židovské hvězdy demonstranty

Oběti holocaustu připomnělo také tradiční vzpomínkové setkání v Senátu. „Považuji za nehorázné, pokud lidé, kteří demonstrují například proti očkování, se označují Davidovou žlutou hvězdou. Je to vyjádření nekonečné neúcty (k tomu), co lidé označení touto hvězdou zažívali,“ prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Kritizoval také sáňkování na pietních místech v Lidicích či Buchenwaldu nebo podnikání spojené s prodejem věcí s nacistickými symboly.

Podobně se vyjádřil také předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), podle kterého musí být holocaust stále připomínán a nesmí být relativizován. „Ti, kteří sami sebe připodobňují k Židům za holocaustu tak, aby dodali své politické agendě zdání naléhavosti a osudovosti, zaslouží tvrdé odsouzení a nejhlubší opovržení,“ řekl. Znevažují podle něj památku šesti milionů zavražděných.

Předseda dolní komory parlamentu upozornil i na to, že Židé musejí dnes čelit nárůstu antisemitismu v Evropě i v celém světě. Podle Vondráčka k tomu přispívají i aktuální konspirační teorie. „Ke známé triádě zla, kterou tvoří ultralevice, ultrapravice, islámský radikalismus, se přidaly konspirační teorie, které vznikaly v souvislosti s epidemií covid-19,“ řekl.

Podle Vondráčka se už zase mluví o světovém židovském spiknutí, sociální sítě plní nenávist a členové těchto antisemitských skupin páchají teroristické činy. „A neděje se to nikde na druhé straně světa, děje se to někdy pár kilometrů od našich hranic,“ podotkl.

Vzpomínkové setkání v Senátu uspořádala Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holocaustu. Zúčastnila se ho také bývalá vězeňkyně terezínského ghetta Michaela Vidláková nebo předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Současná doba je podle něj nelehká a lidé v ní přichází o své jistoty. „I tak není možné srovnávat nesrovnatelné a relativizovat utrpení všech, kteří byli zasaženi nacistickým útlakem,“ řekl.

Den památky obětí holocaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen nacistický koncentrační tábor Osvětim. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.