Praha/Terezín - Zástupci Evropské komise a českého předsednictví EU vyzvali na mezinárodní konferenci k osudu majetku obětí holokaustu k sociální podpoře lidí, kteří přežili holokaust. Terezínská deklarace, která má morálně apelovat na vlády zúčastněných států, požaduje mj. restituce soukromého majetku, který byl obětem holokaustu zabaven. V Terezíně také vznikne Evropský institut dědictví holokaustu, který bude sloužit jako fórum států a organizací zastupujících oběti holokaustu. Institut by se měl stát jedním z hlavních nástrojů boje proti rasismu, xenofobii a antisemitismu v Evropě.
Terezínská deklarace ukotvila vznik institutu dědictví holokaustu
„Velmi mě těší výsledky našich diskusí, které přináší konkrétní výsledky. Vytvoříme zde v Terezíně evropský institut dědictví holokaustu. Bude podporován veškerými zeměmi a organizacemi zastupujícími oběti holokaustu a také nevládními organizacemi,“ předeslal jeden z konsensuálních bodů úmluvy premiér Jan Fischer. Přislíbil rovněž aktivní přístup české vlády.
Premiér Jan Fischer:
„Rád bych zdůraznil, že toto není jen záležitost Židů a jejich traumatu. Spravedlnost je univerzální hodnota, která přesahuje jedince, národy nebo politiku.“
GALERIE
videogallery_103305
Nemovitý majetek obětí holokaustu by se podle deklarace měl vrátit jim nebo jejich potomkům buď ve formě věcné restituce, nebo finanční kompenzace. V případě, že vlastníci nemovitostí zemřeli bez dědiců, výnosy z takového majetku by se měly stát základem fondu, z něhož se budou financovat sociální potřeby obětem holokaustu. Finance by se měly použít i na vzdělávání o holokaustu, jeho příčinách a následcích. „Konečně se začalo mluvit o majetku, který zůstal bez dědiců. Měly by se z něj financovat sociální programy pro lidi, kteří přežili holokaust,“ pochvaloval si zástupce izraelské delegace Rone Gil-Or.
Fischer si posteskl, že díky komunistickému totalitnímu režimu nebylo možné se s nacistickou totalitní érou vypořádat dříve. „Ale ani v zemích, kde od konce války vládla demokracie, nedokázali původním majitelům navrátit arizovaný, rozkradený majetek,“ prohlásil premiér s nadějí, že Terezínská deklarace je krokem k úplnému vypořádání s následky holokaustu.
Deklarace sice není právně závazná, pro 46 signatářů prý ale znamená velký morální závazek. V Česku se oběti holokaustu soudí třeba o jednu z budov ruské ambasády nebo o několik desítek obrazů Národní galerie. Zákon o navrácení židovského majetku přišel jako poslední z restitučních zákonů v roce 1994. O ukradený majetek se smějí ucházet jen samotné oběti nebo jejich přímí potomci. Ti ale v naprosté většině společně zahynuli ve vyhlazovacích táborech.