Terezínská deklarace ukotvila vznik institutu dědictví holokaustu

Praha/Terezín - Zástupci Evropské komise a českého předsednictví EU vyzvali na mezinárodní konferenci k osudu majetku obětí holokaustu k sociální podpoře lidí, kteří přežili holokaust. Terezínská deklarace, která má morálně apelovat na vlády zúčastněných států, požaduje mj. restituce soukromého majetku, který byl obětem holokaustu zabaven. V Terezíně také vznikne Evropský institut dědictví holokaustu, který bude sloužit jako fórum států a organizací zastupujících oběti holokaustu. Institut by se měl stát jedním z hlavních nástrojů boje proti rasismu, xenofobii a antisemitismu v Evropě.

„Velmi mě těší výsledky našich diskusí, které přináší konkrétní výsledky. Vytvoříme zde v Terezíně evropský institut dědictví holokaustu. Bude podporován veškerými zeměmi a organizacemi zastupujícími oběti holokaustu a také nevládními organizacemi,“ předeslal jeden z konsensuálních bodů úmluvy premiér Jan Fischer. Přislíbil rovněž aktivní přístup české vlády.

Premiér Jan Fischer:

„Rád bych zdůraznil, že toto není jen záležitost Židů a jejich traumatu. Spravedlnost je univerzální hodnota, která přesahuje jedince, národy nebo politiku.“

Nemovitý majetek obětí holokaustu by se podle deklarace měl vrátit jim nebo jejich potomkům buď ve formě věcné restituce, nebo finanční kompenzace. V případě, že vlastníci nemovitostí zemřeli bez dědiců, výnosy z takového majetku by se měly stát základem fondu, z něhož se budou financovat sociální potřeby obětem holokaustu. Finance by se měly použít i na vzdělávání o holokaustu, jeho příčinách a následcích. „Konečně se začalo mluvit o majetku, který zůstal bez dědiců. Měly by se z něj financovat sociální programy pro lidi, kteří přežili holokaust,“ pochvaloval si zástupce izraelské delegace Rone Gil-Or.

Fischer si posteskl, že díky komunistickému totalitnímu režimu nebylo možné se s nacistickou totalitní érou vypořádat dříve. „Ale ani v zemích, kde od konce války vládla demokracie, nedokázali původním majitelům navrátit arizovaný, rozkradený majetek,“ prohlásil premiér s nadějí, že Terezínská deklarace je krokem k úplnému vypořádání s následky holokaustu.

Deklarace sice není právně závazná, pro 46 signatářů prý ale znamená velký morální závazek. V Česku se oběti holokaustu soudí třeba o jednu z budov ruské ambasády nebo o několik desítek obrazů Národní galerie. Zákon o navrácení židovského majetku přišel jako poslední z restitučních zákonů v roce 1994. O ukradený majetek se smějí ucházet jen samotné oběti nebo jejich přímí potomci. Ti ale v naprosté většině společně zahynuli ve vyhlazovacích táborech.