Kvůli silnému větru jsou tisíce domácností bez elektřiny, živel zaměstnával i hasiče

Události: Výpadky po silném větru (zdroj: ČT24)

Po silném nedělním a nočním větru zůstávají bez dodávek elektřiny tisíce domácností. Problémy byly hlavně ve východní části republiky, uzavřené byly silnice i železnice. Dodavatelská společnost E.ON evidovala odpoledne zhruba 1300 míst bez elektrického proudu, společnost ČEZ osm set. Kvůli silnému větru se v pondělí nerozjel ani horní úsek lanovky na Sněžku. Ráno bylo bez elektřiny přibližně 18 tisíc domácností. Výstraha před silným větrem dál trvá. Na Vysočině do půlnoci, na severovýchodě republiky až do čtyř hodin ráno.

Problémy hlásily hlavně kraje Pardubický, Olomoucký, Jihomoravský, Zlínský a Vysočina, nově přibývají v Moravskoslezském kraji.

Společnost E.ON měla po poledni 22 poruch na vedení vysokého napětí. V Jihomoravském kraji je bez elektřiny zhruba tisíc míst, na Vysočině přibližně 600 a ve Zlínském kraji téměř 1900, problémy tam jsou hlavně na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku. „Na odstranění poruch se pracuje,“ uvedla Herodesová. Podle ní měla ráno firma 34 poruch na vedení vysokého napětí, což znamenalo téměř 12 tisíc domácností bez dodávek proudu.

V síti ČEZ bylo k 13:00 bez elektřiny zhruba šest tisíc domácností, stejně jako ráno. „Na některých technici poruchy už odstranili, ale přibývají další především v Moravskoslezském kraji. Zasažené je hlavně Frýdecko-Místecko a Vsetínsko,“ uvedla Holingerová. Poruchové čety jsou podle ní v terénu od neděle. „Nejhorší situace nastala v noci na pondělí, kdy ve čtyři hodiny ráno jsme evidovali tři desítky poruch na vedení vysokého napětí a bez elektřiny bylo na 12 tisíc odběrných míst,“ dodala.

Kvůli větru měli hasiči v Pardubickém kraji 131 zásahů

Silný vítr se dotkl několika částí republiky. Hasiči v Pardubickém kraji kvůli němu od nedělních 13:00 do pondělních 7:00 hodin vyjížděli ke 131 zásahům. Museli hlavně odstraňovat stromy a větve popadané na silnice, na vedení vysokého napětí i na chaty. Na některých místech spadlo třeba i pět či šest stromů najednou, uvedla mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková.

Hasiči v pondělí časně ráno rovněž likvidovali požár seníku v Kamenci u Holic na Pardubicku. Zásah komplikoval silný vítr, na místě zasahovaly čtyři jednotky hasičů, profesionální z Holic a dobrovolní z Holic, Ostřetína a Dolní Rovně.

Kvůli spadlým kmenům je stále uzavřena silnice II/337 v úseku Padrťský Mlýn – Bojanov na Chrudimsku. Podobně brání stromy provozu mezi Vortovou v témže okrese a Herálcem.

Na Vysočině zablokovaly silnice spadlé stromy

Popadané stromy zkomplikovaly dopravu i na silnicích na Vysočině. Na několika místech do nich narazila auta, při těchto nehodách podle mluvčí hasičů Petry Musilové nebyli zraněni lidé.

Uzavřené byly v noci na pondělí úseky silnice II/353 od sjezdu z dálnice D1 na 119 kilometru k Rytířsku a mezi obcemi Zhoř a Stáj. Neprůjezdné byly také silnice II. třídy mezi Českou Bělou a Chotěboří na Havlíčkobrodsku, Humpolcem a Krasoňovem na Pelhřimovsku a komunikace III. třídy z Českého Herálce na Žďársku do Vortové na Pardubicku.

Hasiči měli v kraji od nedělního poledne do pondělního rána kvůli větru asi 250 výjezdů. Nejčastěji odstraňovali stromy a větve ze silnic. Nejvíc výjezdů měli na Havlíčkobrodsku a Žďársku, uvedla Musilová. Vítr může mít v pondělí na Vysočině v nárazech rychlost 70 až 90 kilometrů v hodině, slábnout bude později večer.

Na Vysočině a Jesenicku vítr omezil provoz vlaků

V pondělí ráno omezil silný vítr na Vysočině také provoz dálkových i regionálních vlaků. Podobná situace nastala i na Jesenicku v Olomouckém kraji. Zablokovaná byla v dopoledních hodinách trať mezi Havlíčkovým Brodem a Humpolcem. Na trati mezi Krnovem a Bruntálem, v úseku Lipová Lázně – Horní Lipová – Ostružná byl provoz obnoven okolo půl deváté ráno.

„Na trati mezi Přibyslaví a Sázavou u Žďáru došlo k pádu stromu do drátu trakčního vedení,“ potvrdila České televizi mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová. Úplně zrušené jsou tak rychlíky, které spojují Brno a Prahu přes Vysočinu. Cestující čekají přestupy na náhradní autobusy ve Žďáru nad Sázavou a Havlíčkově Brodě.

V Olomouckém kraji zablokovaly popadané větve dva autobusy

Hasiči v Olomouckém kraji mají od nedělního odpoledne do pondělního rána na kontě pět desítek výjezdů. Výstraha kvůli silnému větru pro Šumpersko a Jesenicko stále platí, uvedla mluvčí hasičů Lucie Balážová. Kvůli odstraňování následků silného větru je stále uzavřena silnice mezi Horním Údolím a Rejvízem.

Podle policie napáchal silný vítr nejvíce škod především v okolí Zlatých Hor, na Javornicku a Jesenicku. Největší komplikace působil v dopravě. „Kvůli popadaným stromům a velmi nebezpečné situaci museli policisté uzavřít hned několik komunikací, úplně odříznutý tak zůstal například Rejvíz a Ondřejovice nebo silnice z Uhelné na Nové Vilémovice. Popadané stromy doslova ochromily dopravu,“ uvedla policejní mluvčí Jiřina Vybíhalová.

Na silnici kvůli popadaným stromům uvízly i dva linkové autobusy, v jednom případě zajistili náhradní dopravu hasiči. V úseku mezi Dolním Údolím a Zlatými Horami spadl v neděli vpodvečer na projíždějící octavii smrk. „Zraněnou spolujezdkyni převezli kvůli nebezpečné situaci na místě k sanitnímu vozu policisté,“ uvedla Vybíhalová. Vítr působil škody i na budovách, odnášel plechy, způsobil škody na zaparkovaných vozech i drátech elektrického vedení.

Hasiči i policisté s ohledem na platící výstrahu pro okres Jeseník a Šumperk apelují, aby lidé nechodili do lesa a při jízdě automobilem snížili rychlost a byli obezřetnější.

Silný vítr zastavil horní úsek lanovky na Sněžku

Kvůli silnému větru se v pondělí nerozjel horní úsek lanovky na Sněžku, ten může být v provozu do rychlosti větru 60 km/h. Spodní úsek zůstal v provozu. Uvedli to zástupci horské služby a lanové dráhy. Mimo provoz byl horní úsek i o víkendu. „Předpokládáme, že horní úsek nepojede kvůli silnému větru ještě asi dva dny,“ řekl náčelník lanové dráhy Jiří Martinec.

Podle sdělení polské horské služby dosahoval v pondělí ráno vítr na Sněžce v nárazech rychlosti až 108 kilometrů v hodině.

Sněžka je podle meteorologů charakteristická svým jehlanovitým tvarem; je tak z hlediska počasí extrémem a nelze ji brát jako reprezentativní vzorek toho, co se děje jinde v Krkonoších. Hora ční do volné atmosféry a klima je tam navzdory nevelké nadmořské výšce arktické a velehorské. U hřebenové Luční boudy v nadmořské výšce 1415 metrů ráno vítr v nárazech dosahoval rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu.