Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vyjednává o druhé dodávce vakcín proti covidu-19, která by mohla dorazit ještě před koncem roku. První vakcíny by mohly být v nemocnicích 27. prosince, pokud ovšem Evropská komise schválí zahájení očkování, dodal premiér. České televizi zároveň řekl, že by záložní, polní nemocnice vybudované armádou v Praze a v Brně mohly sloužit jako očkovací centra. Ministerský předseda ještě uvedl, že v pondělí na jednání vlády jeho kabinet o nových, tvrdších opatřeních nerozhodne. Případné zpřísnění restrikcí podle něj probere ve středu.
Polní nemocnice by mohly sloužit jako očkovací centra, řekl Babiš. Ve středu se budou řešit možná přísnější opatření
Události: Koronavirus v Česku (zdroj: ČT)
Česko se před Vánoci potýká s novým růstem počtu nakažených. V sobotu přibylo téměř o polovinu více nakažených než minulý týden, protiepidemický systém je třetím dnem na hodnotě 76, což odpovídá pátému stupni rizika.
„Ve vážné epidemické situaci musí riziko trvat aspoň tři dny, abychom překročili o stupeň výš,“ řekl při listopadovém představení svého protiepidemického systému ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Politici ujistili, že po víkendu budou o přitvrzení opatření uvažovat. „V pondělí dopoledne se sejdou pracovní skupiny, bude o tom i debata na krizovém štábu. Na ta čísla musíme reagovat,“ uvedl ministr vnitra a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Blatný již před víkendem avizoval, že v pondělí probere jeho expertní skupina, zda vládě navrhne vyhlášení pátého stupně.
Premiér Babiš ale v neděli řekl, že nemá informaci, že by se ke zpřísnění opravdu schylovalo. Vysoké skóre PES podle něj není všechno. Později se pak pro Českou televizi vyjádřil, že v pondělí na jednání kabinetu se o zpřísnění opatření nerozhodne. Řešit se to má až ve středu.
„V úterý musíme požádat o prodloužení nouzového stavu, na druhý den to musíme potvrdit vládním usnesením a prodloužit ta různá opatření a to je ten den, kdy o tom budeme jednat,“ vysvětlil premiér.
„Čím dříve budou opatření přijata, tím lépe,“ míní Prymula
Podle epidemiologa a poradce premiéra Andreje Babiše Romana Prymuly by se na vyhlášení nových opatření nemělo čekat. Zároveň ale přiznává, že proces „má politické konsekvence“. Také on podotýká, že se nejprve bude muset schválit prodloužení nouzového stavu.
Prymula kromě toho řekl, že není správné situaci hodnotit jen na základě vývoje v hlavním městě. „Ukazovat na pražské nemocnice není úplně šťastné, protože za a) v Praze je situace výrazně mírnější a za b) kapacita v Praze je velmi naddimenzovaná a to znamená, že to nereflektuje obrázek v celé republice,“ řekl.
O nouzovém stavu rozhodnou poslanci, podle prezidenta je potřeba prodloužit jej
Vláda se bude muset na počátku týdne zabývat nouzovým stavem. Momentálně je vyhlášený do 23. prosince a podle kabinetu bude potřeba prodloužit ho. O svolení k tomu požádala vláda Poslaneckou sněmovnu, která by se k hlasování mohla dostat v úterý. Když o nouzovém stavu hlasovali poslanci naposledy, prošlo jeho prodloužení pouze díky hlasům vládních stran a komunistů.
Před dalším hlasováním podpořil vládu prezident Miloš Zeman. „Když zrušíte nouzový stav, něco nebudete moci dělat a zase vyletí křivka nákazy a zejména mrtvých,“ řekla hlava státu v pořadu Partie televize CNN Prima News. Ostře kritizoval politiky, kteří pro delší nouzový stav nejsou. Označil je za „politické hyeny“, které podle prezidenta posílají na smrt stovky, možná tisíce lidí, „aby si u některých živých zvýšili před volbami svoji popularitu“.
Platností nouzového stavu zatím podmiňuje ministerstvo zdravotnictví všechny stupně protiepidemického systému, ačkoli Jan Blatný připustil, že by systém mohl doznat úprav, díky kterým by byl nouzový stav nutný jen ve dvou nejvyšších stupních.
Momentálně v Česku platí opatření odpovídající čtvrtému stupni, navíc oproti původní sadě opatření jsou pravidla mírnější – především zůstávají otevřené obchody i s jiným sortimentem než potravinami, drogerií či léky a také provozovny služeb. Restaurace jsou však zavřené a setkávat se může maximálně šest lidí. Školní výuky se návrat na čtvrtý stupeň zatím přímo nedotkl. V pátek, kdy šly děti do škol naposled před Vánoci, se řídily pravidly pro třetí stupeň a od pondělí vyhlásilo ministerstvo školství prodloužené vánoční prázdniny.
PES je nyní celorepublikově na nejvyšším stupni pět s hodnotou 76 a v regionálním pohledu je na pětce také většina krajů – jedenáct z nich. Nejhůře hodnotí PES situaci v Karlovarském kraji se skóre 86, nejníže je Jihočeský kraj s hodnotou 64. Pod spodní hranicí pátého stupně zůstává ještě Jihomoravský kraj (71) a Praha (68).
Z 3600 na 5300 za týden
Sobota jako vždy přinesla zpomalení růstu nových případů ve srovnání s předchozími pracovními dny, i když ne úplné – v sobotu přibylo více nových případů než v pondělí. Ani víkend navíc nezastavil nárůst oproti předchozím dvěma týdnům, což je období, jehož srovnávání je pro epidemiology klíčové. Oproti nynějším 5281 přibylo minulou sobotu 3654 nových případů, nárůst byl tedy téměř padesátiprocentní. O další týden dříve bylo v sobotu pozitivně testováno 3312 lidí. Již tehdy ovšem začínaly počty nových případů v mezitýdenním srovnání růst.
Přibývá i celkové množství testů, minulou sobotu jich laboratoře vyhodnotily 16 tisíc, nyní již 19 685. Podíl pozitivity ale stále roste, nyní činí 26,8 procenta. Počátkem týdne se pohybovala míra pozitivních testů kolem pětiny a minulou sobotu jich bylo 22 procent.
Lidí v nemocnicích ubylo, přesto se opět připravují na nejhorší
V nemocnicích je po sobotě 4484 lidí nakažených covidem-19, z nich 592 je v těžkém stavu. Oproti předchozím dnům se situace v celorepublikovém měřítku mírně zlepšila. Zlínský kraj, který měl již v říjnu a listopadu problémy s kapacitou svých nemocnic a ty v nejhorším období musely převážet pacienty do jiných krajů, se ale již ve čtvrtek začal připravovat na nový nápor covidových pacientů. Krajské nemocnice odkládají plánované operace a obnovily covidová centra.
Vesměs ale nemocnice zatím problémy s kapacitou nemají. Například vinohradská nemocnice má zatím pro lidi s koronavirem vyhrazených 120 lůžek, což je zlomek počtu v dosud nejhorším období. „V nejtěžších měsících jsme byli připraveni otevřít téměř 400 lůžek,“ vyčíslil ředitel nemocnice Petr Arenberger. Dodal však, že to by znamenalo velké omezení ostatní péče.
Počet obětí se po sobotě zvýšil na 10 331. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška mělo necelých 60 procent obětí zároveň i další závažnou nemoc, zejména diabetes, nemoci narušující imunitu nebo kardiovaskulární potíže.
Zmocněnec pro očkování nebude, zodpovědnost vezme Babiš na sebe
Na inspekci nemocnic se v neděli dopoledne vydal premiér Andrej Babiš. Především ho zajímalo, nakolik jsou připravené na očkování. Očekává, že očkování by mohlo začít 27. prosince, pokud ovšem Evropská komise schválí rozvoz vakcín po Evropě od 26. prosince.
Vláda původně chtěla stanovit zmocněnce pro očkování, to se však nestane. Vládním zmocněncem se měl stát bývalý ministr zdravotnictví a někdejší předseda vakcinologické společnosti Roman Prymula, který však nabídku odmítl.
Premiér nyní oznámil, že plány přehodnotil a odpovědnost za očkování vezme na sebe. „Mám své celoroční zkušenosti s ministerstvem zdravotnictví, takže jsem se rozhodl, že to budu já,“ uvedl. V neděli dopoledne Babiš dokončil inspekci pražských nemocnic, které jsou podle něj na začátek vakcinace připravené – mají připravená očkovací centra i mrazáky pro skladování vakcín.
Primářka infekčního oddělení Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová považuje za největší úkol pro nemocnice zabezpečit personál. „Máme sice očkovací centrum a tam je personál, ale ten by jistě nevyočkoval takových dávek, to není ani technicky možné. Naší snahou bude maximálně otevřít dobu očkování. Ne osm hodin denně, ale více – aby se očkovalo ve večerních hodinách, aby se očkovalo o víkendech,“ zdůraznila. Odmítla však, že kvůli očkování by bylo potřeba omezit jinou péči.
Premiér Babiš předpokládá, že by první pacienti mohli očkování dostat 27. prosince. První dodávka by měla podle premiéra obsahovat dvě krabice, každá s 4870 dávkami.
„Počítá se, že se to rozdělí mezi Čechy a Moravu. Jedna krabice, která má více než 4870 vakcín, pojede do Brna, tady se to rozdělí do nemocnic,“ uvedl. Vláda podle premiéra vyjednává o druhé dodávce, která by měla obsahovat 19 500 vakcín. „Možná se povede ještě v prosinci,“ dodal. Šestašedesátiletý premiér ujistil, že se sám nechá očkovat, ale teprve až o tom rozhodne jeho lékař.
Očkovat se nechá i prezident Miloš Zeman, nikoli však veřejně. Doufá, že vakcína pomůže k cestě z krize. „Světlo na konci tunelu je zřejmě až vakcína. A pokud během příštího roku vakcína zabere, tak budeme z nejhoršího venku,“ uvedl prezident.
V Česku sílí epidemie rychleji než v sousedních státech
V Česku za čtrnáct dnů přibylo 576 případů covidu-19 na sto tisíc obyvatel, to je více než v sousedních zemích. Z nich se nákaza šířila nejrychleji na Slovensku, kde za dva týdny zaznamenali 500 nakažených na sto tisíc obyvatel. V Rakousku přibylo 476 případů na sto tisíc obyvatel. V Polsku jich bylo 397 a v Německu 341.
S nejvyšším nárůstem infikovaných v Evropské unii se potýká Chorvatsko, kde za dva týdny přibylo 1209 nakažených na sto tisíc obyvatel, a Litva s 1206 novými případy na sto tisíc obyvatel, nejpříznivější je situace v Irsku s 80 případy na sto tisíc obyvatel za dva týdny.
I Irsko nicméně hodnotí české ministerstvo zdravotnictví jako zemi se střední mírou rizika nákazy. Lidé, kteří ze země do Česka přicestují, nemusí mít negativní test ani jim nehrozí karanténa, pokud nejde o někoho, kdo přijel do Česka pracovat nebo studovat. V kategorii středního rizika je také Island, Norsko, Finsko, Řecko, Francie a od pondělí se do ní zařadí i Španělsko. Zbytek Evropy je červený, tedy v kategorii vysokého rizika, a cestující musí po příjezdu do Česka do karantény nebo mít negativní test na koronavirus – Dánsko se přesune do červené kategorie od pondělí. Výjimkou je Vatikán, kde je riziko nákazy nízké a žádné povinnosti po přicestování do Česka nejsou.
V neděli vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví zpřísněná pravidla pro cestující z Velké Británie. Kdo ze země přicestuje nebo v ní v posledních dvou týdnech pobyl a zdržel se déle než 24 hodin, musí do karantény, a to i tehdy, když má negativní test. Karanténu je možné ukončit testem až po pěti až sedmi dnech, jinak je desetidenní. Ministerstvo opatření zdůvodnilo obavou z nového kmene koronaviru, který se ve Velké Británii vyskytl a šíří se údajně mnohem rychleji.