Vězeňská služba povolá do svých nemocnic odsouzené lékaře, počítá i s Rathem

Vězeňská služba zaměstná ve svých nemocnicích odsouzené lékaře. Poprvé o tom informovala Česká televize, její zprávu pak potvrdila i mluvčí bezpečnostního sboru Petra Kučerová. Prvním z takto nasazených lékařů je Petr Kott, který byl odsouzen v korupční kauze dalšího lékaře, někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha. S ním podle ČT vězeňská služba počítá v budoucnu. Sám Rath se už dříve vyslovil během výkonu trestu pro možnost pracovat jako lékař.

 „K tomuto kroku jsme přistoupili, protože ve Vězeňské službě je tragický nedostatek lékařů,“ řekla k opatření Kučerová. Dodala, že bezpečnostní sbor takto zároveň reaguje na koronavirovou situaci.

Mluvčí sboru uvedla, že první z lékařů nastoupil v úterý ve vězeňském covidovém centru v Brně. Podle informací České televize i s odkazem na zprávu ČTK by to měl být bývalý poslanec za ODS Petr Kott, který je za mřížemi kvůli korupční kauze na středočeském hejtmanství. Kučerová k tomu dodala, že se jedná o lékaře se specializací ORL, což je i Kottova odbornost.

3 minuty
Odsouzení lékaři půjdou do nemocnic
Zdroj: ČT24

K zapojení odsouzených lékařů do nemocnic sáhla vězeňská služba po více než 20 letech

Odsouzení lékaři v minulosti už ve věznicích v rámci svého oboru pracovali. Poslední se tímto způsobem zapojil v 90. letech. K obnovení této praxe podle mluvčí nebylo zapotřebí změnit legislativu, bylo ale nutné vytvořit určité podmínky. „Má to svá specifika. Dotyčný odsouzený lékař bude pracovat pod vedením,“ řekla bez dalších podrobností.

Ve výkonu trestu je podle Kučerové aktuálně deset lékařů, ne každý se ale může do práce zapojit. Bezpečnostní sbor zaměstná v oboru jen ty lékaře, kteří nebyli odsouzeni v souvislosti s výkonem svého povolání.

Česká lékařská komora nezaměstnávání odsouzených lékařů dlouhodobě kritizovala, podle ní je zdravotní péče ve věznicích podfinancovaná a špatně zajištěná.

8 minut
Události: Rychlé šíření koronaviru
Zdroj: ČT24

Lékařský plášť znovu oblékne i Rath

O možnost pracovat za mřížemi jako lékař už dříve projevil zájem někdejší hejtman a exministr zdravotnictví za ČSSD Rath. Vězeňská služba nicméně tehdy zastávala stanovisko, že vězeň-lékař ve svém oboru pracovat nemůže.

Argumentovala legislativou, podle níž nesmí mít vězeň přístup k omamným látkám, peněžní hotovosti ani k osobním údajům. Bezpečnostní sbor ale zároveň uváděl, že hledá cesty, jak odsouzené lékaře zaměstnat ve vězeňských nemocnicích v Brně a v Praze na Pankráci. Teď je situace zřejmě jiná, podle redaktora ČT Jiřího Hynka, který se tématu věnuje, se s Rathem na pozici lékaře do budoucna počítá.

Rath předtím, než nastoupil k výkonu trestu, působil jako praktik. „Už na jaře nabízel své služby v rámci Vězeňské služby. Nic se nestalo. Na podzim pandemie vypukla intenzivněji, znovu nabídl své služby v rámci Vězeňské služby a navíc i v rámci civilního zdravotnictví, protože ředitel má právo na několik dnů v roce přerušit trest. Zavázal se, že by obětoval těchto zhruba 20 dnů, aby nastoupil do civilní nemocnice,“ uvedl Rathův advokát Roman Jelínek.

Podle něho je Rath připravený na práci s pacienty ochromenými covidem. „Je atestovaný jako praktický lékař a též internista, je způsobilý ovládat například plicní ventilátory. Pan Rath už navíc prošel covidem, a tak teď nabízí plazmu,“ řekl Seznam Zprávám Rathův právní zástupce.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...