Češi a Češky můžou začít od ledna využívat rozšíření takzvané bankovní identity neboli BankID. Na Nový rok totiž začne platit novela zákona, která to umožňuje. Jejím hlavním cílem je usnadnění komunikace veřejnosti se státní správou i soukromými firmami. Klienti finančních ústavů se tak budou moci díky stejným údajům, jaké využívají v bance, přihlásit například do Portálu občana, České správy sociálního zabezpečení nebo podávat daňová přiznání.
Přihlašovací údaje k bankovnímu účtu dostanou širší využití. Lidé s nimi budou moci komunikovat s úřady i firmami
„Pokud se bude občan chtít přihlásit, bude moci využít svůj přístupový údaj do banky, aniž by musel vytahovat občanský průkaz, dávat ho do čtečky nebo si pamatovat množství přihlašovacích údajů či chodit na poštu,“ nastínil právník a ředitel Národního centra pro digitální ekonomiku Josef Donát, jehož tým byl za kompletní právní podporu BankID zodpovědný.
Do služeb se tak budou moci lidé přihlašovat stejným identifikačním číslem, jakým se hlásí do internetového bankovnictví. „Pokud se hlásí do elektronického bankovnictví, tak už identifikační číslo mají. To znamená, že když jdou do své on-line banky, tak už mají nějaké přihlašovací údaje. Do budoucna totéž použijí i k přístupu například do Portálu občana,“ vysvětlil Donát. Bankovní identitu si tak budou muset zřídit pouze ti, kteří internetové bankovnictví nevyužívají.
Další funkcí bude možnost zřídit si datovou schránku. „To v první vlně koronaviru velmi chybělo. Všichni, kdo chtěli datovou schránku, aby mohli komunikovat a dávat podání vůči veřejné správě, tak museli alespoň jednou na poštu,“ podotkl Donát.
Podle náměstka ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií Jaroslava Strouhala si od BankID stát slibuje právě rozšíření bezkontaktní komunikace s úřady. „Je to takový jízdní řád digitalizace agend veřejné správy tak, aby asi do pěti let většinu toho, co dnes vyžaduje návštěvu úřadu, bylo možné obsluhovat i elektronicky,“ uvedl.
Snadnější přestup mezi dodavateli energie nebo operátory
Bankovní identita má ale usnadnit i komunikaci se soukromými subjekty, například s dodavateli energií nebo mobilními operátory. Banky budou hrát roli takzvaných identity providerů, tedy zprostředkovatelů identit. S těmi pak poskytovatelé služeb mohou uzavírat smlouvy. „Když budou mít smlouvu s bankovní identitou, budou moci čerpat službu, umožnit svým klientům, aby se hlásili do svých účtů pomocí stejného ID, jako se klienti hlásí do banky,“ nastínil Donát. Smlouvu podle něj mohou uzavřít například e-shopy, dodavatelé energií či operátoři.
V praxi by to pak mělo znamenat například snazší přestup mezi poskytovateli služeb nebo jednodušší vyplňování formulářů. „Představte si, že budete přecházet od jednoho dodavatele energie k druhému. Když chcete předvyplnit některé údaje, které o vás banka už má, řeknete, že se chcete přihlásit pomocí BankID a že chcete, aby BankID řeklo novému dodavateli, kdo jste a jaké informace se mají předat,“ vysvětlil Donát.
Upozornil ale také, že o tom, které informace a zda se předávají, rozhoduje vždy klient. „Je to na základě mého pokynu, aby banka řekla poskytovateli služby nějaké informace, které o mně eviduje,“ dodal.
Bezpečí údajů zajišťuje zákon i dohled České národní banky
Za ochranu dat budou odpovědné banky či strany, které budou mít osobní data k dispozici. „Dokud na základě pokynů klienta banka nepředá informace z BankID poskytovateli služeb, odpovídá banka vždy ze zákona a je to bankovní tajemství. Jakmile osobní údaje předá na základě pokynů klienta poskytovateli služeb, tak tam už odpovídá on,“ přiblížil Donát s tím, že nutnost ochrany dat je dána zákonem.
Vyvrátil také možnost, že by přes BankID banka získala přístup k informacím o tom, co klient s poskytovateli služeb řeší. „Je tam striktní rozdělení, že banka bude vědět, že se klient hlásí do účtu dodavatele energie, ale to je vše. Ostatní už je jen mezi klientem a dodavatelem,“ zdůraznil Donát s tím, že stejným způsobem se ani poskytovatel služby nedozví o informacích z bankovního účtu. „Je to nástroj, který je tak bezpečný, jak se bezpečně chová zákazník. Pokud je to dost dobré pro přihlášení na účet a pro dispozici s penězi, tak je to adekvátně dobré pro prokázání totožnosti,“ poznamenal Donát.
Náměstek ministra vnitra Strouhal zdůraznil, že finanční ústavy jsou pod velmi přísnou kontrolou České národní banky a i ony musí striktně dodržovat nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). „Z tohoto pohledu se domníváme, že bankovní sektor je velmi bezpečný partner pro to, aby nemohlo dojít k nějakému úniku osobních údajů. Primárním zájmem bank je chránit bankovní tajemství a tajemství jejich klientů,“ uvedl.
Kromě České národní banky bude navíc na bezpečnost dohlížet také ministerstvo vnitra. „Agenda bude řádně zaregistrována a samozřejmě ze strany ministerstva vnitra tato věc bude kontrolována, aby tam nedocházelo k jejímu případnému zneužití. Aby si například někdo z banky neověřoval údaje o někom, kdo není klientem nebo kdo nesouhlasí s tím, aby nástroj bankovní identity byl v rámci bankovních produktů používán,“ dodal Strouhal.
Akreditaci uděluje ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra také uděluje akreditaci bankám, které chtějí službu využívat. „Před tím, než banka bude moci nabízet BankID, musí projít certifikačním procesem v rámci ministerstva vnitra, kde se ověřuje, jakým způsobem má zabezpečenou elektronickou komunikaci a další parametry, které jsou uvedeny v zákoně,“ popsal Strouhal.
Donát doplnil, že aby banky v rámci systému mohly podnikat, musejí se zároveň zapojit do státní národní identitní autority. To znamená, že finanční ústav musí služby zároveň poskytovat zadarmo pro stát a samosprávu. V tuto chvíli v akreditačním procesu uspěly tři největší české banky, a to Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.
Banky se na spuštění identity připravují
U většiny bank nyní podle Donáta dochází ke změně obchodních podmínek. Následně pak musejí ověřit informace o klientech. „To může trvat i několik týdnů a budou to dělat ve vlnách, takže se může stát, že některým klientům ta služba bude fungovat dříve než jiným,“ nastínil.
„Možnost využívat jednotlivých služeb státní správy na základě identifikace klienta skrze bankovní identitu bude záviset na zavedení příslušných služeb ze strany státu. Předpokládáme, že podstatná část těchto služeb ze strany státu bude pro klienty s bankovní identitou zpřístupněna v průběhu prvního čtvrtletí 2021. V průběhu roku pak bude spuštěno přihlašování skrze bankovní identitu také ke komerčním službám třetích stran, které o to projeví zájem,“ uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Banka předpokládá, že v průběhu roku bude službu využívat většina z 1,6 milionu jejích klientů, kteří nyní využívají digitální bankovnictví.
Stejný počet klientů odhaduje i ČSOB. „Důležité je, aby měl zákazník sjednanou digitální identitu od ČSOB. Tu si může sjednat na kterékoliv pobočce nebo přímo v našem internetovém bankovnictví. Mnoho klientů už ID zřízené má, pro ty ostatní je k dispozici samozřízení,“ popsal mluvčí banky Patrik Madle.
Komerční banka podle mluvčího Michala Teubnera už nyní zaznamenala řadu dotazů od firem. „Jak a kdy bude možné bankovní identitu využít ve firemních procesech. Jak je pomocí bankovní identity zdigitalizovat a zefektivnit,“ uvedl příklady.
Novinku chtějí poskytovat také další společnosti. „Služby bankovní identity se našim klientům chystáme začít nabízet během první poloviny příštího roku, na projektu spolupracujeme v rámci otevřené aliance s Air Bank a Monetou. Naše aliance je založená na rovnocenném postavení všech zapojených bank,“ sdělil Jakub Heřmánek z Fio banky. Podle mluvčí Monety Zuzany Filipové už společnosti odeslaly potřebnou žádost o akreditaci na ministerstvo vnitra.
Resort podle Strouhala plánuje informační kampaň, která lidem zprostředkuje a vysvětlí výhody elektronické identifikace. Spustit by ji měl pravděpodobně na jaře. Bankovní identitou se Česká republika inspirovala v zahraničí. „Tento fenomén používá celá řada států západní Evropy, asi nejvíce je rozšířený v Dánském království,“ řekl náměstek s tím, že v této zemi bankovní identitu používá asi devadesát procent dospělé populace.
Širší využití nové služby v Česku umožnila novela bankovního zákona. Senát ji schválil v lednu a prezident Miloš Zeman podepsal o měsíc později. Platit začne 1. ledna 2021.
