Za neplatiče alimentů by měl poskytovat výživné na děti stát. Poslanci schválili i takzvaný chráněný účet

Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v pátek schválila vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel až tři tisíce korun měsíčně nejvýše dva roky. Poslanci schválili i chráněný účet pro lidi v exekuci, naopak o zákoně o evidenci skutečných majitelů, který by podle části opozice mohl ve vládním znění nahrávat premiéru Andreji Babišovi (ANO), nakonec poslanci nehlasovali kvůli absenci ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO).

Zákon o náhradním výživném sněmovna schválila hlasy 81 z 99 přítomných poslanců. Pohledávky by stát po neplatiči vymáhal. Rozpočtové dopady se odhadují skoro na miliardu korun ročně. Účinný by měl být od července příštího roku. Zákon však ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Náhradní výživné pomůže podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) odhadem 24 tisícům dětí ročně. „Pomůže také jednomu rodiči, který se nachází v bezvýchodné životní situaci kvůli nezodpovědnosti druhého rodiče,“ řekla.

Poslankyně ANO Helena Válková poukázala i na dopady koronavirové krize. „Děti potřebují pomoc teď, co nejdříve,“ uvedla. Podle Olgy Richterové (Piráti) jde o vyrovnání šancí dětí. Náhradní výživné dlouhodobě podporují i komunisté, podle jejich poslankyně Hany Aulické Jírovcové ale není výsledné znění zákona nejlepší.

Klaus: Někteří přestanou platit alimenty úplně

Opoziční ODS neuspěla se snahou o zamítnutí zákona. „Považujeme za nemístné, aby stát vstupoval do soukromoprávních vztahů a kvůli špatné vymahatelnosti práva zaváděl novou sociální dávku,“ řekl za ODS Jan Bauer. Šéf Trikolóry Václav Klaus mladší varoval před tím, že mnoho nezodpovědných otců přestane platit alimenty úplně. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se měl stát zasadit především o zlepšení vymahatelnosti práva.

Sněmovna zamítla dva pozměňovací návrhy Pirátů. Chtěli zrušit ustanovení, podle kterého by stát vyplácel náhradní výživné nejvýše dva roky. Nárok by pak mohl trvat po celou dobu nezaopatřenosti dítěte. Výši dávky Piráti navrhovali vypočítávat ze životního minima.

Zákon o evidenci skutečných majitelů se projednávat nebude, chybí Benešová

Schvalování zákona o evidenci skutečných majitelů sněmovna odložila na návrh šéfa poslanců SPD Radima Fialy. Kromě SPD ho podpořili zejména zákonodárci ANO.

„Tohle pokládám za obstrukci, která má zabránit projednání bodu,“ řekl místopředseda klubu ODS Marek Benda. Radim Fiala vyzýval klub ANO k tomu, aby příchod Benešové ještě na páteční jednání zajistila. Podle něho by nebylo vhodné, aby zákon místo ministryně spravedlnosti uváděl ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Sněmovna ve vládním návrhu zákona spornou pasáž o svěřenských fondech možná upraví. Ústavně-právní výbor doporučil plénu schválit pozměňovací návrh skupiny opozičních poslanců v čele se Starosty, podle kterého by se za skutečného majitele korporace ve svěřenském fondu považoval i jeho zakladatel. Podporu výboru získala také úprava lidovců, která by spornou pasáž z vládní verze vypustila.

Babiš by byl podle některých výkladů sporného ustanovení zákona o evidenci majitelů považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka samotného holdingu. Pomoci mu to může podle kritiků v situaci, kdy se podezřením z jeho střetu zájmů zabývají orgány Evropské unie.

Benešová už dříve uvedla, že zákon u svěřenských fondů nestanoví výjimku, ale jde o zpřesnění. Pokud by se ustanovení vypustilo, výkladem by se podle ní dospělo ke stejnému závěru.

Ochrana firem před rizikovými zahraničními investory

Sněmovna ale schválila zákon, díky kterému bude moci stát lépe chránit firmy před nežádoucím převzetím od investorů z rizikových zemí. Zákon, který ještě musí schválit Senát a podepsat prezident, vychází z nařízení Evropského parlamentu a přijímají ho i jiné země EU. 

Zákon má chránit české společnosti před investory, kteří by mohli ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek země, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zákon je podle něj navržen tak, aby investice, které nepředstavují riziko, nebyly zdržovány zbytečnou administrativní zátěží a aby celý mechanismus byl předvídatelný.

„Je neobvyklé, jak zcela liberální trh při přijímání zahraničních investic Česká republika má,“ poznamenal zpravodaj k návrhu zákona Pavel Juříček (ANO). Řada zahraničních investorů se podle něj na zákon těší, protože by jim mohl vytvořit férovější prostředí.

Zákon umožní kontrolovat přímé zahraniční investice reálně prováděné subjekty ze zemí mimo Evropskou unii. V případě, že bude prověřovaná investice vyhodnocena jako riziková, bude stát moci její podobu ovlivnit nastavením podmínek, za kterých může být učiněna, popřípadě tuto investici zakázat nebo zpětně zrušit. 

Investice do odvětví, jako je zbrojní průmysl, kritická infrastruktura nebo vývoj a výroba nejcitlivějšího zboží dvojího užití, budou muset investoři předem nahlásit a získat povolení. Všechny ostatní investice mohou být uskutečněny bez povolení, stát je však rovněž bude moci prověřit, a to až pět let zpětně.

Chráněný účet pro lidi v exekuci

Poslanci v pátek schválili také takzvaný chráněný účet, který má pomoci dlužníkům v exekuci. Zvláštní konto by mělo zabránit neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu. Účinná má být od dubna.

Chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka zdarma, bezplatné bude také vedení konta, účet by měla banka vést za podmínek jako u běžného účtu. Shromažďovaly by se na něm peníze, které exekuci nepodléhají a které jsou určeny k uspokojování životních potřeb dlužníka a jeho rodiny. Dlužník by mohl mít pouze jeden chráněný účet.

Sněmovna schválila pozměňovací návrh poslankyně ČSSD Kateřiny Valachové na úplnou ochranu výživného na děti. Odmítla však snahu zpravodaje Marka Výborného (KDU-ČSL) zjednodušit kroky ke zřízení konta a zasílání plateb na tento účet a zpřesnit kontrolu a sankce za zneužití chráněného účtu. Lukáš Kolářík (Piráti) v novele neprosadil zavedení místní příslušnosti exekutorů ani pravidelné zveřejňování různých statistických údajů o exekucích.

Předloha upravuje také jednorázovou výplatu dlužníkovi z jeho obstaveného účtu. Do konce února jde v souvislosti se změnami schválenými kvůli koronavirové krizi o čtyřnásobek životního minima, pak by to měl být znovu dvojnásobek. Poslanecká předloha by částku zvýšila na trojnásobek životního minima. Stanislav Grospič (KSČM) neprosadil ponechání čtyřnásobku životního minima i do budoucna.

Brabec obhajoval vyšetřování otravy řeky Bečvy

Odpoledne se poslanci ve sněmovně začali zabývat také nedávným znečištěním řeky Bečvy kyanidy. V důsledku otravy rybáři vylovili z řeky na pomezí Zlínského a Olomouckého kraje desítky tun mrtvých ryb.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) připomněl, že policie na případ vyhlásila informační embargo, on sám údajně podrobnější informace nemá. Uvedl, že ho mrzí, že kolem vyšetřování tohoto případu stále panují pochybnosti, a to zejména v souvislosti s chemičkou Deza ve Valašském Meziříčí. Tu už dříve ministr i Inspekce životního prostředí vyloučily jako viníka havárie. Deza patří do skupiny Agrofert, kterou Babiš vložil do svěřenského fondu.

Opozice chtěla, aby došlo k řádnému vyšetření ekologické katastrofy. Požaduje také přísné potrestání viníka a zavedení opatření, která by zamezila případným podobným haváriím. Návrh lidovců se ale neprojednával, protože odpoledne už bylo ve sněmovně málo poslanců.