Nejvíce od začátku. Denní přírůstek lidí s covidem-19 poprvé překročil pět set, podle Rážové je přesto lépe než na jaře

Nahrávám video

V pátek přibylo nejvíce lidí s prokázanou nákazou covidem-19 od doby, kdy se poprvé potvrdila přítomnost nemoci v Česku. S 506 novými případy byl páteční nárůst více než dvojnásobný oproti čtvrtku a o třetinu vyšší než dosavadní maximum z konce března. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové ale nezareagují hygienici bezprostředním zavedením nových opatření. Zdůraznila, že i když nárůst počtu případů byl historicky nejvyšší, z hlediska vážných případů je situace mnohem lepší, než byla na jaře.

  • 21:49
    Česká televize

    Adam Vojtěch: Ministerstvo má hotovou právní analýzu v kauze nekvalitní ochranné pomůcky z Číny. Ministerstvo čeká ještě na mezinárodní testy, pak bude uplatňovat veškeré právní nástroje i diplomatická jednání k nápravě.

  • 21:09

    Francouzské úřady za posledních 24 hodin oznámily 3082 nových případů nákazy koronavirem, což je podstatně méně, než kolik jich bylo o víkendu. Španělské ministerstvo zdravotnictví od pátku oznámilo 23 tisíc nově nakažených, píše deník El País.

  • 19:55
    Česko

    Na Vysočině dnes zemřel další člověk s covidem-19. Od začátku pandemie je to patnácté úmrtí v kraji. Vyplývá to z informací na webu Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. Hygienici nyní v kraji evidují 215 nemocných.

Počet nově potvrzených lidí s covidem-19 překročil v pátek poprvé od doby, kdy zasáhla pandemie Českou republiku, hranici 400 i 500. Již odpoledne bylo zřejmé, že půjde o jeden z nejvyšších denních přírůstků, nakonec ministerstvo zdravotnictví potvrdilo 506 případů – o 129 více než činilo dosavadní maximum z 28. března. Množství aktivních případů zároveň překročilo pět tisíc, po půlnoci jich bylo 5078.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová řekla České televizi, že nebývalý nárůst souvisí i s vyšším počtem vyhodnocených testů. Laboratoře jich zpracovaly 8272. Zároveň podle ní růst souvisí s tím, že se v prázdninovém období „velmi rozvolnila ostražitost občanů“. Nemoc se podle ní šíří na větších akcích – svatbách nebo firemních večírcích.

„Nedá se říct, že bychom masivně testovali. Testujeme podobným způsobem jako v jarních měsících. V tuto chvíli počet testů kolem 8200 je samozřejmě vyšší, než byl v předcházejících týdnech, a také je vyšší záchyt,“ komentuje to vládní zmocněnec pro vědu a výzkum Roman Prymula.

Sedm nových případů se prokázalo i na seznamovacím pobytu studentů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v jihočeských Dobronicích. Po prvních pozitivních testech odebrali zdravotníci vzorky 148 lidem – kromě studentů a pedagogů také pracovníkům univerzitního rekreačního zařízení.

„Jedna studentka, která má pozitivní výsledek, odjela do domácí izolace, zbylých šest zůstává v Dobronicích,“ uvedla ředitelka krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.

Z pátečních nových případů bylo nejvíce v Praze – celkem 129 – a dále ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. „Celkem čtrnáct okresů mělo během včerejška přírůstky nad deset případů,“ dodala Rážová.

Nejvíce nakažených za posledních sedm dní v přepočtu na sto tisíc obyvatel je nově na Kolínsku, zhruba 40. Následuje Uherskohradišťsko s 37 a okres Plzeň-sever s 35 případy na sto tisíc obyvatel za poslední týden. Přes 30 nových případů na sto tisíc obyvatel za týden přibylo také v Praze. Bez nových případů za posledních sedm dní je aktuálně pouze Jesenicko. 

Hranice 400 případů denně padla, okamžitá reakce ale nepřijde

V minulosti epidemiologové i hygienici prohlásili za hranici, po které by bylo potřeba uvažovat o zpřísnění opatření proti šíření covidu-19, růst počtu nakažených o 400 denně.

Podle Jarmily Rážové ale zatím hygiena o žádné bezprostřední reakci na pětistovkový nárůst neuvažuje – i proto, že většina lidí s covidem-19 nevykazuje žádné příznaky nebo je průběh onemocnění lehký.

„Je to denní výkyv, samozřejmě ne hezký, ale počet hospitalizovaných v celé republice je stále 116 lidí. Pořád je velmi nízké číslo lidí, kteří mají těžké příznaky. (…) Rozhodně není situace srovnatelná s jarem, kdy byly sice nižší denní přírůstky pozitivních, ale bylo podstatně více hospitalizovaných a pacientů v těžkém stavu,“ zdůraznila hlavní hygienička.

Podobně komentoval situaci také premiér Andrej Babiš (ANO). „Podstatné je, kolik lidí je v nemocnici. Je jich 110, za srpen jich bohužel zemřelo 26, všechno lidé nemocní, průměrný věk přes 80 let,“ uvedl. Doplnil, že se setkal s předními odborníky na rakovinu, a zmínil, že denně zemře v Česku na nádorové onemocnění 75 lidí.

Pokud by měla přibýt nějaká nová opatření, nastalo by to pouze v případě, že by takový nárůst byl dlouhodobý. Rozhodující bude pandemický semafor, který vyjde 28. srpna. 

„Teď jsme v situaci, kdy víme, jaká je kapacita, je podstatně méně osob, které vyžadují intenzivní péči a podobně, to znamená, že dnes taková hranice, kdy jsme schopni efektivně trasovat jednotlivé případy, se pohybuje někde mezi 750 a 1000 případy denně. Po této hranici ten problém opravdu může nastat,“ říká k nárůstu počtu případů epidemiolog Roman Prymula.

Nová opatření na obzoru: od pondělí karanténa po příletu ze Španělska, od 1. září roušky

Ministerstvo zdravotnictví ovšem již před zveřejněním pátečních čísel avizovalo několik opatření souvisejících s pandemií. Nejblíže je návrat restrikcí pro cestování do Španělska. Od pondělí bude po návratu z této země povinná karanténa, kterou lze nahradit absolvováním testu na covid-19. Opatření se netýká Kanárských ostrovů.

Resort také nabádá turisty, kteří navštívili Chorvatsko a zúčastnili se v zemi hromadných akcí, aby se chovali obezřetně, dodržovali bezpečný odstup a vyhýbali se hromadným akcím v Česku.

Počet turistů, kteří si přivezli nákazu covidem-19 z pobytu v Chorvatsku, se přitom v uplynulém týdnu snížil o polovinu na 35. Od začátku prázdnin je takových případů 142. V jiných zemích se pravděpodobně nakazilo dalších 178 lidí, nejvíce v Rakousku a na Slovensku.

Podle Prymuly by vláda ohledně turistů měla zavést další pravidla. „Ministerstvo zdravotnictví by velmi rychle mělo přistoupit k tomu, že vůči turistům vracejícím se z Chorvatska budou zavedena určitá opatření,“ prohlásil epidemiolog pro Českou televizi.

Od 1. září se do Česka vrátí částečná povinnost nosit roušky. Podobně jako ve všech sousedních státech bude zakrytí dýchacích cest povinné ve veřejné dopravě. Na rozdíl od Slovenska, Polska, Německa a Rakouska nebudou povinné v obchodech nebo restauracích, na úřadech však ano stejně jako ve zdravotnických a sociálních zařízeních.

Ministr Adam Vojtěch (za ANO) původně oznámil zavedení roušek ještě ve větším rozsahu, mimo jiné v obchodech, restauracích, ale i na chodbách škol. Od toho nakonec ustoupil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SZIF dál vyplácí podporu Agrofertu a zpracovává žádosti, píše iRozhlas

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dál vyplácí podporu holdingu Agrofert a nepřerušil ani zpracovávání dalších žádostí, informoval server iRozhlas.cz. Evropská komise (EK) přitom firmám z holdingu pozastavila proplácení části unijních dotací, jelikož premiér Andrej Babiš (ANO) se podle EK nachází v potenciálním střetu zájmů.
před 3 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 38 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 38 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.