Pod odkladem EET do konce roku i kompenzačním bonusem pro více lidí je prezidentův podpis

Prezident podepsal tři zákony, které prošly v posledních dvou dnech přes výhrady senátorů sněmovnou. Jisté tak je, že se elektronická evidence tržeb přeruší až do konce roku, nikoli však do roku 2023, jak navrhoval Senát. Rozšíří se také okruh samostatně výdělečných osob, které dostanou v souvislosti s koronavirovým útlumem od státu podporu. Zároveň přibyl prezidentův podpis i pod novelu zákona o obecní policii.

Miloš Zeman
Zdroj: ČTK Autor: Roman Vondrouš

Když pandemie covidu-19 v Česku vrcholila, schválili poslanci přerušení elektronické evidence tržeb do letošního léta, což také znamenalo faktický odklad třetí a čtvrté vlny. Nyní již je jisté, že se evidenční povinnost obnoví až od ledna příštího roku. V úterý přehlasovali poslanci Senát, který chtěl přidat ještě dva a půl roku. Proti tomu se vymezila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

„I pro podnikatele, kteří spadají do třetí a čtvrté fáze evidence tržeb, představuje odložení povinnosti evidovat tržby do konce roku 2020 dostatečný prostor pro přípravu na evidenci,“ uvedla Schillerová ve sněmovně. EET se měla rozšířit na nová odvětví, která dosud evidovat nemusela, původně od letošního 1. května. V té době však již platilo přerušení evidenční povinnosti.

Prezident podepsal i zákon, kterého se bojí obce

Prezident podepsal také zákon, který otevírá cestu ke kompenzačnímu bonusu vyplácenému z veřejných rozpočtů pro společníky malých společností s ručením omezeným. Společníci firem s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci žádat o státní příspěvek 500 korun denně. Sněmovna na návrh Pirátů do této novely prosadila, aby příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby. Příspěvek můžou dostávat i OSVČ, které jsou současně zaměstnány jako pedagogové.

Předpis kritizovali senátoři a také obce, Svaz měst a obcí dokonce zorganizoval vyvěšení černých vlajek. Debata ve sněmovně, kam se zákon o kompenzačním bonusu vrátil z horní komory, zabrala podstatnou část dvou jednacích dnů. Kritici mají problém s tím, že vláda chce peníze na kompenzační bonus vzít z rozpočtového určení daní, tedy financí vyčleněných i pro kraje a obce. Některé z nich se obávají, že je to významně ohrozí. Možnost, že by se bonus vyplácel přímo ze státního rozpočtu, však ministryně financí odmítla a sněmovna ji nakonec podpořila.

Poslanci schválili také usnesení, podle kterého má vláda připravit návrh, jak samosprávám výpadek příjmů dorovnat. Obce podle jejich odhadů přijdou asi o 11 miliard a kraje asi o čtyři miliardy korun.

Podpis Miloše Zemana zasychá i na novele zákona o obecní policii. Vyplývá z ní, že strážníci od příštího roku získají nárok na odchodné. Předloha také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků. Zpřísňuje podmínky jejich bezúhonnosti a přidává podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.