Vláda schválila pozici vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, kterou bude zastávat dosavadní náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Dle ministra zdravotnictví má jít o post vědecko-výzkumný, který se nebude krýt s kompetencemi ve zdravotnictví. Na ministerstvu Prymula skončí do konce týdne. O podrobnostech mluvil v pořadu Interview ČT24.
Politicky nemám blízko k nikomu, uvedl Prymula. Možnou další vlnu pandemie vyřeší podle něj chytrá karanténa
29 minut
Interview: Roman Prymula
Roman Prymula v pořadu potvrdil, že z funkce náměstka ministra zdravotnictví odchází. „Už jsem hovořil v lednu o tom, že odejdu. Potom přišla krize, takže jsem zůstal. Těch důvodů byla celá řada. Přemýšlel jsem o návratu do soukromého sektoru. Nakonec jsme se s panem premiérem dohodli na podmínkách, kvůli kterým jsem byl ochoten zůstat v tom veřejném. Jednou z nich bylo to portfolio, které vychází z mých zájmů, což je věda a výzkum,“ vysvětlil.
Jedním z důvodů pro Prymulův odchod z ministerstva je to, že nezískal bezpečnostní prověrku. Prymula dříve uvedl, že ministerstvo zavedlo povinné bezpečnostní prověrky pro náměstky kvůli obavám z jeho popularity. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se ohradil a uvedl, že prověrky nezavedl kvůli Prymulovi či jeho popularitě. Uvedl, že výroky náměstka byly nekolegiální a že by si je podřízený neměl dovolit.
Prymula potvrdil, že s některými spolupracovníky ministra určitý problém má, více se k tomu ale vyjadřovat nechtěl.
Prymulovi se již rok prověrku získat nepodařilo, standardně má přitom proces trvat kolem 70 dnů. Sám si to neumí vysvětlit. Na otázku, zda to může souviset s jeho působením v nemocnici v Hradci Králové, kde dělal ředitele a kdy podle bývalého ministra zdravotnictví Svatopluk Němečka (ČSSD) inkasoval desítky milionu korun od farmakologických společností, uvedl, že to je nesmysl.
„Pan Němeček tohle vykonstruoval. Měli jsme velké osobní spory. Například kvůli jmenování hlavní hygieničky,“ řekl Prymula.
Potvrdil však, že se ho lidé z Národního bezpečnostního úřadu, který prověrky provádí, na toto působení okrajově ptali.
Projekt s prestižní šanghajskou univerzitou
Ptali se ho prý i na projekt, který se týkal čínské kliniky, zřízené v Hradci Králové. „To byl projekt schválený tehdejším ministrem zdravotnictví i vládou. Tady nevidím problém. To bylo v rámci oficiálních kontaktů. Tím partnerem nebyla žádná pochybná čínská společnost, ale šanghajská univerzita, která je prestižní,“ hájil se s tím, že nevěří v existenci jediného důvodu, proč by prověrku získat neměl. Premiér Andrej Babiš (ANO) po něm kvůli jeho nové pozici prověrku nevyžaduje.
Jeho nová pozice bude zahrnovat celé portfolio vědy a výzkumu. „Dělal jsem ho celý život. Máme snahu definovat, jaká by měla být koncepce české vědy a výzkumu. Máme tady v Česku málo patentů. Chtěli bychom jich více přitáhnout sem do Česka. Je třeba vytvořit podmínky, kdy v případě, že tady je opravdu zajímavý prototyp, tak do toho ekonomicky zainvestovat, i když bude větší částka,“ nastínil Prymula.
Jak koordinovat výzkum ve zdravotnictví?
Na otázku, proč stát potřebuje vládního zmocněnce, odpověděl, že je potřeba člověk, který má zkušenosti s koordinací výzkumů. „My máme nastaven systém výzkumu tak, že si lidé dávají témata výzkumů sami, funguje to odspodu. Je potřeba najít někoho, kdo se bude té agendě věnovat důkladně. Já budu mít v portfoliu zpracování koncepce. Moje pravomoc bude koordinační. Premiér také už dlouho deklaruje snahu zvýšit aktivity v oblasti prevence. Onkologie je jedno z velkých témat, které chceme řešit,“ dodal.
S názorem, zda jeho funkce není nadbytečná či politická, rozhodně nesouhlasí. „Politicky já nemám blízko k nikomu, fascinuje mě, že se na to pořád média ptají. Problém jsem s premiérem nikdy neměl,“ konstatoval Prymula.
Poučení z pandemie
Dle Prymuly zde nějaké riziko pandemie bude neustále, třebaže jsme si prošli etapou asi 60 let, kdy nikdo v ohrožení nebyl. „Budeme asi ještě mnoho let diskutovat, zda ta reakce byla adekvátní, či ne. Do budoucna by tu měly být jasné mechanismy, jak postupovat, aby svět nevolil bolestivá řešení. Já si nemyslím, že by se stala nějaká zásadní chyba v těch opatřeních. Dříve nebo později je zavedly všechny země, kromě možná jenom Švédska.“
Připravenost na pandemii však nebyla dle náměstka dostatečná po celém světě, s výjimkou některých asijských zemí, které se poučily z epidemie SARS. Česko dle něj mělo za vzor pouze Itálii, jejíž cestou jít nechtělo. Že by vláda udělala nějaké vyloženě chybné kroky si nepřiznává.
„Diskutovaly se tu různé věci, jako třeba kdy mají chodit důchodci nakupovat, což byly samozřejmě chyby, které na veřejnost nepůsobily optimálně. Ale bylo to vysvětlitelné, opatření vznikala hekticky,“ řekl.
Podle Prymuly možnou další vlnu pandemie vyřeší chytrá karanténa, která je nyní v procesu profesionalizace a kde již roli nebudou hrát dobrovolníci. Očekává také, že nouzový stav už nebude muset být znovu zaveden.
„Snažíme se ty elektronické pomůcky zapnout, a bude jen na lidech, zda se rozhodnou používat e-roušky, nebo mapy.cz. Budoucností je chytrá karanténa, společnost už nechceme vypnout úplně. To, co je na chytré karantény klíčové, je provázání jednotlivých aktivit a digitalizovat je. V rezortu zdravotnictví šla ta digitalizace poměrně pomalu, pod tlakem se ale podařila řada věcí realizovat rychle. Zapojila se armáda i programátoři. V příští vlně už bude zájem, aby zbytek země běžel,“ uzavřel Prymula.
