Armáda rekordně nakupuje. Investice nezastavila ani pandemie

Nahrávám video
Události: Armádní nákupy
Zdroj: ČT24

Vojáci za prvních pět měsíců tohoto roku nakoupili techniku za téměř šest miliard korun. Do prosince plánují modernizovat za dalších více než 70 miliard. To znamená největší armádní nákupy v historii, které výrazně posílí české postavení v NATO. Vojenský rozpočet nakonec neohrozily ani škrty kvůli pandemii koronaviru.

Armádě se při domácích cvičení i ostrých misích v zahraničí osvědčila například česká útočná puška BREN. Nyní ji ve výzbroji vojáků nahrazuje její druhá generace – dodávka 40 tisíc nových kusů už běží. Do výzbroje armáda přidala také nové neprůstřelné vesty a sledovací systémy Věra NG. Za uvedenou výzbroj a výstroj ministerstvo obrany utratilo téměř šest miliard korun.

„V současné době cítíme velkou politickou podporu v modernizaci armády,“ komentuje Lubor Koudelka z ministerstva obrany, který je pověřený řízením sekce vyzbrojování a akvizic. Tu převzal letos v únoru a dohlíží na nejrozsáhlejší armádní nákupy v české historii.

Před vypsáním jsou totiž také tendry na protiletadlové komplety Shorad za deset miliard korun a samohybná děla za dalších pět miliard. „Obě tyto zakázky plánujeme uzavřít do konce roku,“ avizuje Koudelka.

Do konce prosince chce Koudelka uzavřít i největší zakázku na pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Resort se rozhoduje už jen mezi švédským CV-90, rakousko-španělským transportérem Ascod a německým Lynxem.

Za vozidla pro pěchotu Česko zaplatí 52 miliard korun. Ke zmíněným nákupům ještě přibydou nová terénní vozidla za dvě miliardy. Celkem tak armáda letos modernizuje za 75 miliard korun.

Příliv financí pro vojsko nezastavila ani koronavirová pandemie. „Škrty neplánujeme, my musíme najít způsob financování,“ nechal se slyšet premiér Andrej Babiš (ANO). Případné zastavení modernizace by za velký problém považoval také šéf obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Souhlas tentokrát je slyšet i z opozičních stran: „To nejsou peníze, které se vyhodí. To jsou peníze, které, když se dobře použijí, pomůžou i v českých firmách. My musíme investovat do armády,“ věří například předseda ODS Petr Fiala.

Skeptičtější je ale třeba šéf SPD Tomio Okamura. „Drtivá většina z těch 70 miliard nejde do žádných českých firem, ale naopak jde západním korporacím,“ upozorňuje.

Armádní rozpočet v posledních letech pravidelně rostl, v roce 2024 by vojáci měli dostat dvě procenta HDP, jak jsme se zavázali v NATO. Kolik to bude peněz, se nyní kvůli koronaviru nedá odhadnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odborný ústav vyšetřuje manévr portugalského letadla u Křivoklátu, píše MF Dnes

Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod vyšetřuje jako vážný incident lednový manévr letadla portugalského dopravce, při kterém se letoun poblíž Křivoklátu ve velké rychlosti dostal nízko nad zem. Pilot Airbusu A320neo na lince z Lisabonu do Prahy srážce s terénem zabránil, píše Mladá fronta DNES (MF Dnes).
14:30Aktualizovánopřed 19 mminutami

Poslanci odsoudili všechny formy týrání zvířat

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.
04:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V pražské zoo se potvrdila ptačí chřipka

U uhynulých ptáků v pražské zoologické zahradě byla potvrzena ptačí chřipka, informovala ve čtvrtek Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři zjistili výskyt nákazy poté, co zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v některých expozicích. Veterináři ve spolupráci se zoologickou zahradou přijmou mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zoo v důsledku opatření dočasně přesunula ptáky z otevřených venkovních expozic do zabezpečených prostor.
16:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud odmítl vymezení vysokorychlostního koridoru na nové trati Praha–Brno

Krajský soud v Praze odmítl vymezení vysokorychlostního koridoru na plánované nové trati Praha–Brno. Na návrh sedmi středočeských obcí zrušil část dokumentu Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, který dva koridory vysokorychlostní železnice vymezuje. Hlavním důvodem bylo nedostatečné posouzení vlivu stavby na vodní nádrž Vrchlice, která slouží jako zásobárna pitné vody pro 60 tisíc obyvatel celého Kutnohorska a části Čáslavska.
před 2 hhodinami

Padl další rozsudek v kauze Stoka. Obžalovaný dostal tři roky vězení

Krajský soud v Brně ve čtvrtek uložil v korupční kauze Stoka Samanu el-Talabanimu souhrnný trest tři roky vězení a peněžitý trest 800 tisíc korun. Soud schválil jeho dohodu o vině a trestu, kterou uzavřel se státním zástupcem. Trest je mírnější, než který mu soud uložil v roce 2022. Jde o poslední, jedenáctou schválenou dohodu v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Rozhodnutí je pravomocné. Kauza jako taková ještě ale nekončí.
před 5 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 6 hhodinami

Prokurátor Urválek se vědomě podílel na vraždě Horákové, uzavřela policie

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.
před 9 hhodinami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 10 hhodinami
Načítání...