Česko chce od 8. června upustit od povinných testů na covid-19 při návratu ze zemí, které budou označeny jako nerizikové, po jednání vlády to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Už před tím by ale měl režim na hranicích projít rozvolněním, vláda totiž rozhodla, že od 26. května bude možné překročit hranice na více přechodech a hraniční kontroly budou jen namátkové. Povinnost prokázat se při vstupu do země negativním testem ale zatím zůstane. Mění se i pravidla používání roušek, při práci v horku nebo v kanceláři už nebudou za určitých podmínek povinné.
Od 26. května se zmírní režim na hranicích, od 8. června by nemusel být povinný negativní test
Šíření koronaviru - květen
Vláda se shodla na tom, že se od 26. května zmírní režim na hranicích, na tiskové konferenci po jednání vlády to potvrdil ministr zdravotnictví. Kontrola na přechodech bude pouze namátková, zároveň také bude možné překročit hranice na více přechodech. „Stále bude ale povinné mít negativní test na nemoc covid-19,“ upozornil Vojtěch.
To by se ale podle něj mohlo změnit 8. června. Negativním testem by se totiž po tomto datu měli prokazovat jen lidé vracející se z takzvaných rizikových krajin. „U ostatních zemích, kde je epidemiologická situace bez větších problémů, by již negativní test na covid-19 být nemusel,“ uvedl ministr zdravotnictví.
Dosud Česko počítalo s plošnými kontrolami na hranicích do 13. června, Hamáček ale o víkendu řekl, že chce ve vládě jednat o možnosti rychlejšího uvolnění opatření. Ke zrušení hraničních kontrol už přistoupilo Rakousko, které otevřelo všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Kontroly kvůli koronaviru jsou tam rovněž jen namátkové.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby bylo možné do poloviny června otevřít hranice se všemi sousedními státy úplně. Vede s nimi jednání o podmínkách pro tyto kroky, největší pokrok je při rozhovorech s Rakouskem, uvedl to ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Chtěl by také, aby lidé mohli v létě cestovat bez povinnosti absolvovat test na covid-19 nebo jít po návratu do karantény.
„Měli bychom na přelomu května a června dát jasné termíny otevření hranic s našimi sousedy,“ řekl Petříček. Původní plán pro otevření hranic s Rakouskem a se Slovenskem podle ministra počítal s 8. červnem, vzhledem k vývoji epidemiologické situace si ale ministr umí představit i dřívější datum. Hranice s Německem by se podle něj mohly otevřít k 15. červnu. „U Polska to podle mého názoru bude také nejpozději v polovině června, ale tam ta jednání jsou teprve na začátku,“ řekl.
Pro rychlejší otevření hranic s Rakouskem je i epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví. Roman Prymula nevidí důvod pro to, aby Česko neotevřelo hranice s Rakouskem. Návrh na jejich otevření projedná vláda, řekl Prymula České televizi. Současně nevyloučil, že by se tak mohlo stát již tento týden.
Stanovení termínu je podle něho ale záležitostí ministerstev zdravotnictví a vnitra. Rakousko otevřelo všechny hraniční přechody s Českem o víkendu.
S ohledem na dobrou epidemiologickou situaci vláda podle Prymuly zřejmě projedná i otevření hranic se Slovenskem. „S velkou mírou pravděpodobnosti navrhneme i otevření hranic se Slovenskem,“ řekl náměstek České televizi. Německo a Polsko podle něj naopak představují pro Česko kvůli tamní situaci ještě určité riziko.
Při práci v horku nebo v kanceláři nebudou roušky povinné
Při rizikové práci v horku definované zákonem nebo v kanceláři dva metry od dalších lidí nebude od úterý 19. května povinné nošení roušky. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví. Resort v pondělí také na webu zveřejnil nové mimořádné opatření o nošení roušek platné do 25. května. Bylo nutné ho vydat znovu po skončení nouzového stavu.
Zákon o veřejném zdraví rozděluje práci podle rizikovosti do čtyř tříd a vyjmenovává různé faktory, proč je riziková. Roušky nebudou nutné v případě rizikové práce třetí a čtvrté třídy v zátěži teplem. „Vyšli jsme vstříc požadavkům odborů,“ řekl ministr.
Další výjimku mají děti do dvou let, děti ve školkách nebo žáci a studenti při školní výuce, pokud zachovávají dvoumetrové rozestupy. Nosit ji nemusí také lidé v autech, řidič MHD nebo autisté a mentálně postižení. Nepovinná je také při natáčení filmu, portrétním fotografování pro herce při divadelním představení nebo moderátory.
Nově se teď změní i pravidla profesních školení. Odborníci nebo řemeslníci totiž nebudou muset do konce roku absolvovat povinná školení nebo pravidelné zkoušky, které po nich vyžadují normy nebo právní předpisy. Počítá s tím zákon, který schválila vláda kvůli dopadům pandemie koronaviru. Týká se to například instalatérů, plynařů nebo řidičů. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) kabinet bude chtít zákon ve sněmovně projednat ve zrychleném čtení.
V dole zasahuje krizový štáb
Hygienici ráno zahájili plošné testování mezi zaměstnanci Dolu Darkov, který patří OKD. Dosud bylo otestováno 500 lidí. Celkem mají v plánu otestovat 860 horníků z 1800. Mezi pracovníky dolu bylo k pondělnímu dopoledni 21 nakažených a 61 lidí v karanténě. Jeden nemocný se už vyléčil. Oznámila to mluvčí těžební společnosti Naďa Chattová.
Nemoc se mezi zaměstnanci dolu a na něj navazující úpravny uhlí, který má celkem 1800 zaměstnanců, šíří v posledních dnech. V neděli tam bylo 17 nemocných horníků. V pátek 11 a o den dříve osm. „Jsme velmi rádi, že žádný ze zaměstnanců nemá závažný průběh nemoci, který by vyžadoval hospitalizaci. Provoz Dolu Darkov funguje beze změn a stále platí, že dodržujeme nastavená opatření tak, abychom zamezili šíření nákazy,“ řekl k situaci mezi zaměstnanci výkonný ředitel OKD Radim Tabášek.
Pro Důl Darkov platí podle Chattové přísná opatření. Hned při vstupu si musí každý pracovník vydezinfikovat ruce a projít před termokamerou. Společnost zajistila pro všechny zaměstnance dezinfekční prostředky a roušky. Pro důlní pracovníky pak platí povinnost nosit respirátory, rukavice a ochranné brýle. Také mají možnost si vyzvednout vlhčené dezinfekční ubrousky. Třikrát denně se dezinfikují společné prostory, šatny, výdejny a další místa.
Na všech dolech jsou také denně dezinfikovány dopravní nádoby a také vozy po dopravu zaměstnanců. Vedení společnosti pravidelně konzultuje vývoj situace se zástupci Sdružení hornických odborů, jejichž zástupce se každodenně účastní krizového štábu.
V Moravskoslezském kraji od počátku epidemie nemocí covid-19 onemocnělo 1184 lidí. Z nemoci se vyléčilo 775 osob. Počet úmrtí souvisejících s koronavirem za poslední dny nestoupl, je jich 39.
Hygienici naopak dokončili svou práci v Napajedlech na Zlínsku. V pondělí tam začal znovu fungovat obchod, odkud se v dubnu šířila nákaza koronavirem. S prodejnou bylo spojeno 42 případů, onemocněly jeho prodavačky, zákazníci i jejich příbuzní. Obchod před jeho znovuotevřením prošel kompletní dezinfekcí a zboží s krátkou trvanlivostí zamířilo do spalovny.
Hygienici v Napajedlech nařídili i dezinfekci společných prostor v bytových domech ve městě. Bez nových případů infekce jsou Napajedla už dva týdny.
V Ústí zavřeli část JIP
Ústecká nemocnice uzavřela část jednotky intenzivní péče (JIP), zjistila totiž nový koronavirus u jednoho ze zaměstnanců. Informaci, kterou v pondělí zveřejnil server Blesk.cz, potvrdila Krajská zdravotní, pod niž nemocnice patří.
„Evidujeme zaměstnance z řad nelékařského personálu, u něhož byla při náhodném odběru zjištěna pozitivita na nový koronavirus SARS-CoV-2. Tento zaměstnanec neonemocněl covidem-19, je asymptomatický,“ řekla o případu hygienička Krajské zdravotní Dana Vaculíková. Podle ní teď nemocnice ve spolupráci s Krajskou hygienickou zavedla karanténní opatření a zajistila testování personálu i pacientů.
Jednotka intenzivní péče č. 3 teď zůstane do doby, než budou známy výsledky opakovaných testů, v karanténě – žádného pacienta tam nelze přijmout ani nikoho odsud přeložit jinam. „Po tuto dobu jsou v odpovídajícím rozsahu odkládány operace a pacienti mohou být směřováni do jiných nemocnic Krajské zdravotní,“ doplnila Vaculíková.
Kraj dá nemocnicím 26 milionů
Jihomoravský kraj rozdělí čtyřem svým nemocnicím 26 milionů korun, schválili zastupitelé. Nemocnice se potýkají s ekonomickými problémy kvůli koronaviru a dalším důvodům, jako jsou třeba nízké úhrady od pojišťoven. Týká se to zařízení v Kyjově, Břeclavi, Vyškově a Ivančicích. Kraj zřizuje devět nemocnic. Nemocnice v celé ČR kvůli koronaviru omezily péči na nutné zákroky, zakázaly také návštěvy.
Pro rozdělení peněz hlasovalo všech 56 přítomných zastupitelů. Po osmi milionech dostanou Nemocnice Vyškov a Nemocnice Ivančice, po pěti milionech dostanou kyjovská a břeclavská nemocnice. „Je to proto, abychom nemocnicím pomohli pro nadcházející měsíce. Bude se jim lépe dýchat, budou moct plnit své závazky vůči zaměstnancům a dodavatelům,“ uvedl radní Milan Vojta.
Vědci z Laboratoří buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu při Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mezitím začínají shánět dobrovolníky, kteří prodělali nemoc covid-19 a již se uzdravili. Pomocí vzorku jejich krve totiž chtějí zkoumat buněčnou imunitu proti nemoci, uvedla to mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Buňky vyléčených pacientů by mohly transplantací pomoct dosud nakaženým lidem. Poznatky budou badatelé sdílet se světovou vědeckou komunitou.
Každá škola bude fungovat jinak
Fungování školních skupin na prvním stupni se asi v jednotlivých základních školách v Praze bude hodně lišit. Zatímco někde se přihlásila do škol zhruba čtvrtina dětí, jinde kolem 85 procent. V některých školách zůstanou třídní učitelé doma a budou se dále věnovat výuce na dálku, jinde se vrátí do škol a budou se soustředit více na výuku ve škole. Vyplývá to z vyjádření oslovených ředitelů škol.
Že příprava na fungování školních skupin je v různých školách velmi odlišná, potvrdil i předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Záleží podle něj na tom, jak současnou situaci kolem uvolňování opatření proti koronaviru vnímají jednotliví ředitelé a učitelé a jaké prostorové a personální podmínky školy mají. Podle toho, jakým způsobem jednotlivé školy provoz obnoví, se pak liší i zájem rodičů o docházku dětí, řekl.
V pondělí vláda potvrdila, že se záci prvního stupně základních škol budou moci v omezeném režimu vrátit do škol 25. května. Ministr Robert Plaga (ANO) dříve uvedl, že by měla až do konce školního roku zůstat dominantní výuka na dálku, docházka tedy bude dobrovolná.
Nově otevřené školy se budou se muset řídit přísnými hygienickými doporučeními ministerstva školství a epidemiologů. Docházka bude dobrovolná. Děti by ve školách měly být rozděleny do stálých skupin nejvýše po 15. Rodiče mohou své děti do skupin nahlásit do půlnoci z pondělka na úterý.
Pražská školka musela zavřít
S koronavirem se ale potýkají i mateřské školy, které již mohou fungovat. V Mateřské škole Gagarinova v pražském Suchdole je na covid-19 pozitivní druhé dítě. Kvůli karanténě tak byla od pondělka uzavřena celá školka, a to do 29. května. Na webu školky to uvedl ředitel MŠ Gagarinova Stanislav Zelený. U prvního dítěte se nákaza potvrdila v sobotu 16. května. Původně byla uzavřena kvůli karanténě pouze jedna třída, kterou nakažené dítě navštěvovalo.
„Hygienická stanice mě informovala, že další z dětí bylo testováno pozitivně na covid-19. Na základě pokynů z hygienické stanice musíme mateřskou školu uzavřít do pátku 29. 5.,“ uvedl ředitel. Dodal, že školka může být uzavřena i déle.
Nemocnice budou moci navštívit i děti
Na návštěvy do nemocnic a domovů pro seniory mohou po 25. květnu i děti. Formulaci v hygienických pravidlech v souvislosti s epidemií covidu-19, která uvádějí, že na návštěvu mohou k jednomu klientovi přijít „dvě dospělé osoby“, ministerstvo upraví. Řekla to Renata Povolená z tiskového oddělení ministerstva. Kromě návštěv v lůžkových zařízeních bude od příštího pondělí povolen za určitých podmínek také provoz koupališť, otevřou se hotely, restaurace nebo vnitřní prostory hradů a zámků.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl v pátek na tiskové konferenci, kde pravidla pro uvolňování opatření přijatých k zamezení šíření nového typu koronaviru představil, že přesná pravidla stanoví ředitelé konkrétních zařízení. „Na základě epidemiologické situace v dané lokalitě mohou zavést i přísnější opatření, ale mělo by to být objektivně zdůvodněno,“ řekl Vojtěch. Podobně tomu může být i v případě dětských návštěv, některé nemocnice je zakazují například i v době každoroční chřipkové epidemie.
Přibývá trestních oznámení
Na úřadech se dál vrší trestní oznámení podaná kvůli vyhlášení nouzového stavu nebo dalším vládním opatřením zavedeným kvůli epidemii nového koronaviru. Pražské městské státní zastupitelství evidovalo na konci minulého týdne zhruba 20 podání a přes dvacítku dalších dorazilo na Vrchní státní zastupitelství v Praze. Několik lidí se obrátilo i na obvodní státní zastupitelství.
Žalobci oznámení vyhodnocují, některá již odložili nebo vyhodnotili jako možný přestupek. Uvedl to mluvčí Pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala a ředitel trestního odboru Vrchního státního zastupitelství v Praze Jaroslav Dolejší.
Trestní oznámení podal například opoziční zastupitel Prahy 4 a bývalý místostarosta Tibor Vansa (Piráti), kterému se nelíbil nákup dezinfekce, který uskutečnila radnice čtvrtého městského obvodu. Na žalobce se koncem dubna obrátil také předseda lidovců Marian Jurečka, podle kterého ministerstvo zdravotnictví nepostupovalo hospodárně při nákupu ochranných pomůcek proti koronaviru.
Na úřady se ale obrací i lidé, kteří ani po více než měsíci stále nedostali ošetřovné. Ti nově mohou požádat o prověření skrz elektronický formulář na webu České správy sociálního zabezpečení. „Někteří rodiče se na nás obracejí s prosbami o zjištění, proč jim nebyla vyplacena dávka, ačkoliv příslušné podklady odevzdali svému zaměstnavateli před více než 30 dny,“ uvedla mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.
Úřad by se měl podle Drmolové žadatelům ozvat do dvou pracovních dnů následujících po vyplnění formuláře a sdělit jim, proč peníze nedorazily a jak se chyba napraví. Nárok na ošetřovné mají rodiče dětí do 13 let, které kvůli zavřeným školám byly od 11. března doma.
Denní počet nakažených klesá
Počet lidí vyléčených z covidu-19 za neděli stoupl jen o jednoho na 5462 a přibyla dvě úmrtí nakažených koronavirem na celkových 298.
Denní nárůst počtu potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku v posledních dnech klesal. V neděli tak byl nejnižší za posledních osm dní. V posledních dnech ale zároveň výrazně klesl počet provedených testů, a to z více než 8700 v úterý 12. května až na zhruba 4200 v sobotu 16. května. Podíl nově zaznamenaných případů nákazy na množství testů proto vzrostl z úterních 0,52 procenta na sobotních 1,16 procenta.
K pondělním 9:00 činil počet potvrzených případů nákazy koronavirem 8480, zatím přibylo pět nových případů. Počet vyléčených a zemřelých se během pondělí zatím oproti neděli nezměnil. V nemocnicích je podle aktuálních údajů ministerstva 166 lidí.
O víkendu pak výrazně zpomalil i denní přírůstek vyléčených. Zatímco v předchozích dnech minulého týdne přibývalo denně lidí vyléčených z covidu-19 o desítky, v sobotu i neděli klesl nárůst na jednotky lidí.
Poslední čtyři dny zároveň znovu roste počet aktuálně nemocných lidí s covidem-19. V neděli dosáhl 2715, takže od středy stoupl o více než stovku. Množství aktuálně nemocných předtím asi od poloviny dubna až do středy 13. května vytrvale klesalo.
Nejvíce dosud potvrzených případů nákazy je v Praze, a to 1965. V hlavním městě je také největší podíl případů nákazy na počet obyvatel. Na 100 tisíc obyvatel Prahy připadá zhruba 151 nakažených. Naopak v jižních Čechách evidují zhruba 28 nakažených na 100 tisíc obyvatel, což je nejméně v Česku.