Jom ha-šoa on-line. Jména obětí holocaustu si letos lidé připomínají virtuálně

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, Jom ha-šoa, letos kvůli koronaviru organizátoři přesouvají na internet. Pietní akce, která se koná v úterý 21. dubna, se zúčastní například velvyslanec Státu Izrael v České republice Daniel Meron, ale i příbuzní obětí holocaustu a přeživších. ČT to řekla koordinátorka akce z Institutu Terezínské iniciativy Eliška Waageová.

Zatímco loni si lidé připomínali jména obětí holocaustu na náměstích v jednadvaceti městech po celé České republice, letos se setkají virtuálně, a to v úterý 21. dubna mezi druhou a pátou hodinou odpoledne. „Myslíme si, že je důležité oběti nacistického rasového pronásledování během druhé světové války připomenout. Tato on-line forma se nám v současné situaci jevila jako nejschůdnější,“ zdůvodnila koordinátorka akce Eliška Waageová.

Akci bude veřejnost moci sledovat na webu Institutu Terezínské iniciativy. „Naším hlavním cílem je, aby se lidé na chvíli zastavili a zamysleli se nad minulostí. Aby mluvili o tom, co se stalo, a o tom, co by se nemělo opakovat,“ vysvětlila organizátorka smysl čtení.

#ctujmenanajomhasoa

Další možnost, jak se pietní akce zúčastnit alespoň na dálku, přinášejí sociální sítě. Zájemci zde mohou nahrát video, na kterém čtou jména obětí nebo jen sdílet fotografii se jmény obětí v komentáři a připojit hashtag #ctujmenanajomhasoa.

Do videokonference se podle Waageové zapojí představitelé městských samospráv, velvyslanci cizích států v České republice, představitelé českých židovských obcí, ale také příbuzní obětí holocaustu a přeživších. „Do přímého přenosu čtení budou zapojena také videa, která nám poslali lidé, kteří se chtěli připojit,“ popsala Waageová.

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu se bude letos, ačkoliv v jiné formě, konat už popatnácté. Chuť zapojit se letos projevilo 28 českých měst, což je o sedm více než loni. „Letos se poprvé měla připojit Bechyně, České Budějovice, Čáslav, Choceň, Jevíčko, Poděbrady, Říčany a Žamberk,“ vyjmenovala Waageová.

Odkaz k varšavskému ghettu

O posouvání termínu akce kvůli koronaviru ale organizátoři neuvažovali. „Akce je navázána na datum, které odkazuje k historickému výročí. Tento den je židovskou komunitou připomínán i v jiných zemích, nejen tedy v Izraeli,“ řekla Waageová.

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, Jom ha-šoa, odkazuje na povstání ve varšavském ghettu v dubnu roku 1943. Den památky obětí holocaustu a hrdinství, hebrejsky Jom ha-šoa ve ha-gvura, připadá v židovském kalendáři na 27. den měsíce nisanu, tedy asi týden po Velikonocích. Připomíná šest milionů obětí holocaustu.

Od roku 2010 Institut Terezínské iniciativy spolupracuje s brněnským Muzeem romské kultury. To do seznamu doplnilo také jména Romů, kteří zahynuli v protektorátních táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, ale i v Osvětimi a dalších koncentračních táborech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 43 mminutami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
13:57Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 59 mminutami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 7 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 8 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 15 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.