Před 75 lety zažili ničivé bombardování obyvatelé Chebu i Brna. Sověti byli přesnější než Američané, říká historik

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda, si vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných. Ve stejný den zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na osm set lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží.

Sovětský nálet na Brno 8. dubna 1945 byl zvlášt ničivý, protože lidé nebyli dopředu varováni. Krátce po patnácté hodině se nad městem začal ozývat dunivý zvuk leteckých motorů. Nikdo jim nevěnoval pozornost, neboť sirény nehoukaly. Skupina sovětských bombardérů mezitím severně obletěla město a od Pisárek zaútočila na Staré Brno a městské centrum. Bez vyhlášení leteckého poplachu střed Brna zasypala malými tříštivými bombami.

  • 25. 8. 1944 – První americký nálet. Zahynulo dvě stě lidí.
  • 20. 11. 1944 – Druhý americký nálet, náhradní shoz bomb místo cíle v jižním Polsku. Zemřelo čtyři sta deset lidí.
  • 19. 12. 1944 – Třetí americký nálet, zasáhl náměstí Svobody a Petrov. Nejspíš zbloudilé letadlo shodilo jen několik bomb. Nikdo nezahynul.
  • 8. 4. 1945 – První sovětský nálet, zasáhl střed města, zejména parky. Sirény selhaly. Tříštivé bomby budovy příliš neponičily, ale usmrtily desítky lidí.
  • 12. 4. 1945 – Druhý sovětský nálet, zasáhl především střed města, mimo jiné plnou tramvaj v Joštově ulici. Pumy usmrtily desítky lidí.

Poškození utrpělo mnoho domů, včetně hlavního nádraží, brněnské nemocnice u sv. Anny a Úrazové nemocnice. Nejvíce obětí bylo v parku na Kolišti, kde se v té době nacházelo hodně lidí na vycházkách.

Po dalších náletech 12. dubna se v moravské metropoli definitivně zastavil veškerý veřejný život. Lidé přestali chodit do zaměstnání, od 13. dubna byly zavřeny i školy a město se připravovalo na příchod válečné fronty. Do 26. dubna, kdy do Brna vstoupila Rudá armáda, si sovětské nálety vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných.

Bombardování spojenců způsobilo Brnu větší materiální škody

Už v srpnu 1944 a později ještě dvakrát do konce roku Brno bombardovali taky Američané. „Mezi nálety Američanů a Sovětů je ale podstatný rozdíl. Američané bombardovali plošně, a to z výšky čtyř až šesti kilometrů. Šlo o klasické kobercové bombardování. Sověti těžké bombardéry k tomuto určené k dispozici neměli, bombardovali tak lehčími letouny i bombami, zato přesněji,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Po bombardování Američany tak v Brně podle něj vznikly i větší materiální škody. „Bomby Američanů byly těžké, schopné rozbíjet budovy. Bomby Sovětů měly jiné, takzvané živé cíle. Tanky, vlaky, auta, pěchotu,“ doplnil Vachůt, který je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. I přes to se však podle něj někdy stalo, že vojenské cíle byly zaměněny a bomby dopadly na civilisty. 

  • 23. října 1944 –⁠ první spojenecké bombardování
  • 14. března 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letecké dílny.
  • 25. března 1945 –⁠ kobercový nálet, který zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Poničeno bylo 352 domů a zabito na 118 lidí.
  • 8. dubna 1945 –⁠ spojenecký nálet, který byl podobně intenzivní. Zemřelo odhadem 800 lidí.
  • 17. dubna 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letiště, leteckou továrnu a zničili 3 hangárové haly a minimálně 26 německých letadel různých typů.

Při spojeneckém náletu na Cheb zahynulo 800 lidí

V neděli 8. dubna 1945 zničil spojenecký nálet taky nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na 800 lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží. Na Cheb zaútočily bombardéry 3. letecké divize 8. letecké armády USA, které na město shodily přes tři stovky tun výbušnin.

Bombardování z 8. dubna nebylo prvním, které Cheb zažil. První těžší nálet město zasáhl už 23. října 1944. Intenzivní bombardování pak začalo v březnu 1945. Nejprve 14. března byly bombardovány letecké dílny, 25. března kobercový nálet zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Zemřely stovky lidí.

Nálet z 8. dubna byl srovnatelně intenzivní. Podle chebského historika Jaroslava Slávika bomby a následný požár zničily na nádraží patnáct set vagonů, nádražní budovy, okolní bloky domů, Akciový pivovar a budovy nad Červeným mostem. Ačkoli byla tehdy fronta ještě asi sto kilometrů daleko, spojenecká letadla už kontrolovala hlavní přístupové silnice v okolí Chebu. Město bylo dobyto až 26. dubna 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči měli o Vánocích přes tisíc zásahů. V meziročním srovnání jde o mírný nadprůměr

Hasiči v Česku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků způsobily mnohamilionové škody.
před 10 mminutami

Cihlář, Hrůša, Ledecká. Češi, kteří v roce 2025 uspěli ve světě

Věda, hudba či sport patří mezi obory, v nichž Češi uspěli ve světě v roce 2025. A to například díky vědci Tomáši Cihlářovi či dirigentovi Jakubu Hrůšovi.
před 3 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 12 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 13 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 13 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 22 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
včera v 08:27
Načítání...