Před 75 lety zažili ničivé bombardování obyvatelé Chebu i Brna. Sověti byli přesnější než Američané, říká historik

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda, si vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných. Ve stejný den zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na osm set lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží.

Sovětský nálet na Brno 8. dubna 1945 byl zvlášt ničivý, protože lidé nebyli dopředu varováni. Krátce po patnácté hodině se nad městem začal ozývat dunivý zvuk leteckých motorů. Nikdo jim nevěnoval pozornost, neboť sirény nehoukaly. Skupina sovětských bombardérů mezitím severně obletěla město a od Pisárek zaútočila na Staré Brno a městské centrum. Bez vyhlášení leteckého poplachu střed Brna zasypala malými tříštivými bombami.

  • 25. 8. 1944 – První americký nálet. Zahynulo dvě stě lidí.
  • 20. 11. 1944 – Druhý americký nálet, náhradní shoz bomb místo cíle v jižním Polsku. Zemřelo čtyři sta deset lidí.
  • 19. 12. 1944 – Třetí americký nálet, zasáhl náměstí Svobody a Petrov. Nejspíš zbloudilé letadlo shodilo jen několik bomb. Nikdo nezahynul.
  • 8. 4. 1945 – První sovětský nálet, zasáhl střed města, zejména parky. Sirény selhaly. Tříštivé bomby budovy příliš neponičily, ale usmrtily desítky lidí.
  • 12. 4. 1945 – Druhý sovětský nálet, zasáhl především střed města, mimo jiné plnou tramvaj v Joštově ulici. Pumy usmrtily desítky lidí.

Poškození utrpělo mnoho domů, včetně hlavního nádraží, brněnské nemocnice u sv. Anny a Úrazové nemocnice. Nejvíce obětí bylo v parku na Kolišti, kde se v té době nacházelo hodně lidí na vycházkách.

Po dalších náletech 12. dubna se v moravské metropoli definitivně zastavil veškerý veřejný život. Lidé přestali chodit do zaměstnání, od 13. dubna byly zavřeny i školy a město se připravovalo na příchod válečné fronty. Do 26. dubna, kdy do Brna vstoupila Rudá armáda, si sovětské nálety vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných.

Bombardování spojenců způsobilo Brnu větší materiální škody

Už v srpnu 1944 a později ještě dvakrát do konce roku Brno bombardovali taky Američané. „Mezi nálety Američanů a Sovětů je ale podstatný rozdíl. Američané bombardovali plošně, a to z výšky čtyř až šesti kilometrů. Šlo o klasické kobercové bombardování. Sověti těžké bombardéry k tomuto určené k dispozici neměli, bombardovali tak lehčími letouny i bombami, zato přesněji,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Po bombardování Američany tak v Brně podle něj vznikly i větší materiální škody. „Bomby Američanů byly těžké, schopné rozbíjet budovy. Bomby Sovětů měly jiné, takzvané živé cíle. Tanky, vlaky, auta, pěchotu,“ doplnil Vachůt, který je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. I přes to se však podle něj někdy stalo, že vojenské cíle byly zaměněny a bomby dopadly na civilisty. 

  • 23. října 1944 –⁠ první spojenecké bombardování
  • 14. března 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letecké dílny.
  • 25. března 1945 –⁠ kobercový nálet, který zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Poničeno bylo 352 domů a zabito na 118 lidí.
  • 8. dubna 1945 –⁠ spojenecký nálet, který byl podobně intenzivní. Zemřelo odhadem 800 lidí.
  • 17. dubna 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letiště, leteckou továrnu a zničili 3 hangárové haly a minimálně 26 německých letadel různých typů.

Při spojeneckém náletu na Cheb zahynulo 800 lidí

V neděli 8. dubna 1945 zničil spojenecký nálet taky nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na 800 lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží. Na Cheb zaútočily bombardéry 3. letecké divize 8. letecké armády USA, které na město shodily přes tři stovky tun výbušnin.

Bombardování z 8. dubna nebylo prvním, které Cheb zažil. První těžší nálet město zasáhl už 23. října 1944. Intenzivní bombardování pak začalo v březnu 1945. Nejprve 14. března byly bombardovány letecké dílny, 25. března kobercový nálet zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Zemřely stovky lidí.

Nálet z 8. dubna byl srovnatelně intenzivní. Podle chebského historika Jaroslava Slávika bomby a následný požár zničily na nádraží patnáct set vagonů, nádražní budovy, okolní bloky domů, Akciový pivovar a budovy nad Červeným mostem. Ačkoli byla tehdy fronta ještě asi sto kilometrů daleko, spojenecká letadla už kontrolovala hlavní přístupové silnice v okolí Chebu. Město bylo dobyto až 26. dubna 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
12:33Aktualizovánopřed 5 mminutami

Živě„Prioritou je návrat k rozpočtové stabilitě.“ Babišova vláda žádá sněmovnu o důvěru

Sněmovna se sešla k první letošní řádné schůzi. Na ní se zákonodárci začali zabývat vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Nově jmenovaná vláda musí podle ústavy požádat dolní komoru o důvěru do třiceti dnů. Opozice v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny.
06:00Aktualizovánopřed 13 mminutami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka během dne povoluje a následky nehod silničáři odstraňují, většina silnic je tedy již plně průjezdná.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Razie, obvinění zaměstnance i změny. Reportéři ČT zmapovali situaci ve VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna rozhoduje o tom, kam potečou stamiliardy, a její šéf Zdeněk Kabátek bývá označován za mocnějšího než ministr zdravotnictví. Kriminalisté ale vyšetřují IT zakázky pojišťovny a obvinili i jejího zaměstnance. VZP figuruje také v kauze Dozimetr a Kabátek musel vysvětlovat kontakty s kontroverzními postavami. Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) už před nástupem do funkce avizoval, že pojišťovnu čekají velké změny. Situaci ve VZP mapoval pro Reportéry ČT Ondřej Golis.
před 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vémola musí zaplatit osmdesát tisíc, neprokázal původ jednoho ze svých lvů

Karel Vémola musí zaplatit pokutu osmdesát tisíc korun za neprokázání legálního původu jednoho ze svých lvů – samice lva pustinného. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) mu ji uložila také za nedodržení lhůty pro oznámení, že se stal majitelem dalších zvířat. České televizi to sdělila mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Vémola je od prosince ve vazbě, kde čelí trestnímu stíhání za údajnou organizovanou drogovou činnost.
před 3 hhodinami

Turek zmocněncem je úlitba Motoristům, říká Bartoš. Koten jmenování rozumí

„Zmocněnec nemá žádnou exekutivní sílu. (...) Je to nějaká úlitba Motoristům od premiéra Andreje Babiše (ANO),“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš. Reagoval tím na situaci okolo jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu. „Jmenování Turka zmocněncem rozumím. Celá ta kauza spíše připomíná vrtěti Turkem. (...) Média zde ovlivňují veřejné mínění jedním směrem,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je Turkova minulost reputační riziko země. „Takový člověk nemůže být členem vlády,“ dodal. Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová je překvapena, že Babiš nechce podat kompetenční žalobu a za Turka bojovat. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) tvrdí, že by případné podání kompetenční žaloby a čekání na rozsudek zastínilo ostatní témata vlády.
před 7 hhodinami

Záchranné stanice loni přijaly přes 42 tisíc zvířat

Záchranné stanice loni přijaly do péče více než 42 tisíc zvířat. Ukazují to data Národní sítě záchranných stanic. Řada z nich zaznamenala rekordní nárůst příjmů zraněných živočichů. Mezi nejčastější svěřence stanic patří ježek nebo poštolka. Šest z deseti zachráněných zvířat pracovníci dokáží vrátit zpět do přírody.
před 9 hhodinami
Načítání...