Před 75 lety zažili ničivé bombardování obyvatelé Chebu i Brna. Sověti byli přesnější než Američané, říká historik

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda, si vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných. Ve stejný den zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na osm set lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží.

Sovětský nálet na Brno 8. dubna 1945 byl zvlášt ničivý, protože lidé nebyli dopředu varováni. Krátce po patnácté hodině se nad městem začal ozývat dunivý zvuk leteckých motorů. Nikdo jim nevěnoval pozornost, neboť sirény nehoukaly. Skupina sovětských bombardérů mezitím severně obletěla město a od Pisárek zaútočila na Staré Brno a městské centrum. Bez vyhlášení leteckého poplachu střed Brna zasypala malými tříštivými bombami.

  • 25. 8. 1944 – První americký nálet. Zahynulo dvě stě lidí.
  • 20. 11. 1944 – Druhý americký nálet, náhradní shoz bomb místo cíle v jižním Polsku. Zemřelo čtyři sta deset lidí.
  • 19. 12. 1944 – Třetí americký nálet, zasáhl náměstí Svobody a Petrov. Nejspíš zbloudilé letadlo shodilo jen několik bomb. Nikdo nezahynul.
  • 8. 4. 1945 – První sovětský nálet, zasáhl střed města, zejména parky. Sirény selhaly. Tříštivé bomby budovy příliš neponičily, ale usmrtily desítky lidí.
  • 12. 4. 1945 – Druhý sovětský nálet, zasáhl především střed města, mimo jiné plnou tramvaj v Joštově ulici. Pumy usmrtily desítky lidí.

Poškození utrpělo mnoho domů, včetně hlavního nádraží, brněnské nemocnice u sv. Anny a Úrazové nemocnice. Nejvíce obětí bylo v parku na Kolišti, kde se v té době nacházelo hodně lidí na vycházkách.

Po dalších náletech 12. dubna se v moravské metropoli definitivně zastavil veškerý veřejný život. Lidé přestali chodit do zaměstnání, od 13. dubna byly zavřeny i školy a město se připravovalo na příchod válečné fronty. Do 26. dubna, kdy do Brna vstoupila Rudá armáda, si sovětské nálety vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných.

Bombardování spojenců způsobilo Brnu větší materiální škody

Už v srpnu 1944 a později ještě dvakrát do konce roku Brno bombardovali taky Američané. „Mezi nálety Američanů a Sovětů je ale podstatný rozdíl. Američané bombardovali plošně, a to z výšky čtyř až šesti kilometrů. Šlo o klasické kobercové bombardování. Sověti těžké bombardéry k tomuto určené k dispozici neměli, bombardovali tak lehčími letouny i bombami, zato přesněji,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Po bombardování Američany tak v Brně podle něj vznikly i větší materiální škody. „Bomby Američanů byly těžké, schopné rozbíjet budovy. Bomby Sovětů měly jiné, takzvané živé cíle. Tanky, vlaky, auta, pěchotu,“ doplnil Vachůt, který je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. I přes to se však podle něj někdy stalo, že vojenské cíle byly zaměněny a bomby dopadly na civilisty. 

  • 23. října 1944 –⁠ první spojenecké bombardování
  • 14. března 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letecké dílny.
  • 25. března 1945 –⁠ kobercový nálet, který zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Poničeno bylo 352 domů a zabito na 118 lidí.
  • 8. dubna 1945 –⁠ spojenecký nálet, který byl podobně intenzivní. Zemřelo odhadem 800 lidí.
  • 17. dubna 1945 –⁠ Spojenci bombardovali letiště, leteckou továrnu a zničili 3 hangárové haly a minimálně 26 německých letadel různých typů.

Při spojeneckém náletu na Cheb zahynulo 800 lidí

V neděli 8. dubna 1945 zničil spojenecký nálet taky nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na 800 lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží. Na Cheb zaútočily bombardéry 3. letecké divize 8. letecké armády USA, které na město shodily přes tři stovky tun výbušnin.

Bombardování z 8. dubna nebylo prvním, které Cheb zažil. První těžší nálet město zasáhl už 23. října 1944. Intenzivní bombardování pak začalo v březnu 1945. Nejprve 14. března byly bombardovány letecké dílny, 25. března kobercový nálet zasáhl nádraží, poštu, hotely a ulice města. Zemřely stovky lidí.

Nálet z 8. dubna byl srovnatelně intenzivní. Podle chebského historika Jaroslava Slávika bomby a následný požár zničily na nádraží patnáct set vagonů, nádražní budovy, okolní bloky domů, Akciový pivovar a budovy nad Červeným mostem. Ačkoli byla tehdy fronta ještě asi sto kilometrů daleko, spojenecká letadla už kontrolovala hlavní přístupové silnice v okolí Chebu. Město bylo dobyto až 26. dubna 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSeniorům za volantem mají pomoci kondiční jízdy

Případů, kdy řidič v důchodovém věku způsobil smrtelnou dopravní nehodu, v loňském roce přibylo. Podle centra dopravního výzkumu senioři loni zavinili 66 úmrtí na silnicích, což je asi šestnáct procent všech smrtelných havárií. Letos jich je za první půlrok 34. Řidičů penzistů je v Česku přes milion a půl, pro neaktivní šoféry, kteří se chtějí vrátit do provozu, tak Asociace autoškol spustila projekt Zpátky za volant. V kurzech se učí mimo jiné rychlejším reakcím – předvídat situace a jezdit defenzivně. Zvýhodněné kondiční jízdy nabízí na 250 autoškol. V rámci projektu lze za osm set korun získat dvě jízdy.
před 4 hhodinami

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 4 hhodinami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 14 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 17 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 17 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 17 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.