Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítla právní výklad, podle kterého by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Podle některých právníků i opozice se vláda změnou právního základu pro vydávání restriktivních opatření chtěla vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod. Vláda ale oznámila, že ke změně došlo proto, že podle zdravotnického zákona je možné vydávat restriktivní opatření i po skončení nouzového stavu. Ten v Česku platí od 12. března na dobu třiceti dnů. Místopředseda opoziční ODS Zbyněk Stanjura řekl, že by měla Schillerová ve funkci skončit.
Schillerová nechce odškodné za ušlý zisk pro firmy. Podle Stanjury by měla rezignovat
Podle Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. „Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil,“ uvedla. Případné prodloužení nouzového stavu by musela schválit sněmovna.
Podle části právníků mají firmy na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku státních opatření. Schillerová ale ve čtvrtek zopakovala, že podle jejího právního názoru se náhrady týkají jenom zabaveného majetku nebo nařízení práce, nikoli ušlého zisku.
Schillerová: Náhrada ušlého zisku by byla nákladná, nabízíme jiné úlevy
„Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu,“ upozornila ministryně.
Podle ministerstva financí by měla být dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala. Například odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.
83 minut
Čtvrteční tisková konference po mimořádném jednání vlády
Podle některých právníků by podnikatelé peníze dostat měli
Podle části právníků mají firmy podle krizového zákona nárok na odškodnění za ušlý zisk. „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona,“ stojí v zákoně o krizovém řízení. Ztráty stát nemusí nahradit v případě, že si je poškozený způsobil sám.
Podle advokáta Tomáše Sokola má stát nahradit škodu všem provozovnám, které byly na základě krizového zákona uzavřeny do úterý 24. března. „Podmínkou není žádný zabavený majetek, žádné nucené práce, to je v nejlepším případě hrubý omyl. Stát musí hradit veškeré škody způsobené krizovými opatřeními,“ upozornil. Od středy však budou živnostníci podle Sokola odkázáni jenom na to, co jim stát poskytne dobrovolně.
Hospodářská komora informovala o tom, že podnikatelé mají nárok na úhradu škod, a to podle krizového zákona i zákona o ochraně veřejného zdraví. „Podstata krizového stavu se nemůže změnit pouhým účelovým přejmenováním jednotlivých opatření vlády,“ řekl ČTK ředitel odboru legislativy, práva a analýz komory Ladislav Minčič.
Kritika zaznívá i z opozičních řad
Asociace malých a středních podniků bude chtít výklad od ministerstva práce, případně od Úřadu vlády. „Do té doby budeme vycházet z toho, že stát je solidní a táhneme za jeden provaz. Stát se příspěvkem snaží udržet zaměstnanost, aby lidi neměl na úřadu práce. Firmy mu tímto dělají službu, a je otázkou, jak dlouho to dokážou,“ uvedla prezidentka asociace Eva Svobodová.
Změnu právního základu kritizuje i opozice, podle které vláda živnostníky podrazila a snaží se vyhnout tomu, aby jim musela vyplatit kompenzace. Předseda Pirátů Ivan Bartoš po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) řekl, že vláda by měla lidem vysvětlit, jak to s kompenzacemi bude.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že náměstek ministra vnitra Petr Mlsna poslance ujistil, že bude i nadále platit stejný nárok na kompenzace, pokud jde o přímou náhradu škody, jako je tomu v případě povodní.
Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury by měla Alena Schillerová skončit ve funkci ministryně financí. „Vláda nesmí hledat cesty, jak se vyhýbat odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí,“ uvedl v tiskové zprávě. Stát podle něj musí převzít odpovědnost za ztráty, které jeho opatření způsobí.
Je to prapodivný pokus obejít krizovou legislativu a tvářit se, že jsme v nějakém jiném režimu, který někdo interpretuje tak, že je to snaha přenést veškerou odpovědnost na ministra zdravotnictví. Někdo to interpretuje tak, že je to snaha, aby stát neodpovídal za škody způsobené zákazem. Obě dvě snahy pokládám za velmi nešťastné.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale argumentuje tím, že tento krok má jasný cíl, a to je ochrana veřejného zdraví. „Jako vláda jsme několikrát jasně řekli, že nenecháme nikoho na holičkách, nenecháme nikoho padnout,“ řekla už ve středu Maláčová.
Patnáct tisíc měsíčně pro živnostníky
Ministři se na čtvrtečním jednání vlády dohodli také na tom, že živnostníci postižení státními opatřeními budou moci každý měsíc žádat o patnáctitisícovou podporu od státu. Patřičnou legislativu připraví ministerstvo financí.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) dosáhnou OSVČ také na ošetřovné, které bude ve výši 424 korun denně, ovšem maximálně 13 144 korun za měsíc. O příspěvek budou moci požádat rodiče dětí do 13 let po dobu, kdy budou kvůli pandemii koronaviru uzavřeny školy.
