Od rána kontrolují policisté a celníci na některých hraničních přechodech auta a autobusy přijíždějící do Česka. Hasiči zas cestujícím měří teplotu. Ti s horečkou mohou skončit v karanténě, podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) zvažuje stát, že by mohl vyhlašovat karanténu i pro zahraniční turisty. Kontroly zdravotního stavu chce Havlíček zavést také v mezistátních vlacích. V Česku zatím bylo na koronavirus pozitivně testováno 35 lidí.
Bezpečnostní rada státu doporučila „zvážit cestování do oblastí s nejvyšším výskytem koronaviru“, o kterých průběžně informuje ministerstvo zdravotnictví. Státní úředníci ale podle Babiše vůbec nebudou vyjíždět za hranice na služební cesty, pokud jim neudělí výjimku ministr.
Rychlost snížit na třicet a počítat s kontrolou
Bez ohledu na to, odkud přijíždějí, čekají na cestující ve vozidlech přijíždějících do Česka po hlavních silnicích a dálnicích z Rakouska a částečně i Německa namátkové zdravotní kontroly na hranicích.
Na deseti hraničních přechodech jsou od sedmi ráno policisté, celníci a hasiči. Vybírají si z aut, která musí zpomalit na 30 km/h, a lidem ve vozech měří teplotu nekontaktním teploměrem a rozdávají informační letáky o opatřeních proti koronaviru. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zajišťuje kontroly asi sto lidí, z toho 40 policistů.
Podle velitele hasičů na Rozvadově Vojtěcha Palenčára vybírají policisté k zastavení hlavně vozidla, o kterých se domnívají, že by mohla jet z Itálie, kterých se nejprve vyptávají, odkud jedou. „Komunikují s osobami ve vozidle. Plus se zaměřujeme na autobusy, kde může být počet lidí být větší – s větším výskytem,“ přiblížil.
Teplotu měří kontoloři hlavně tomu, kdo z Itálie skutečně cestuje. Když někomu naměří horečku přes 38 stupňů Celsia, kontaktují záchrannou službu a také hygieniky. Nemocní cestující potom mohou odjet do nemocnice, případně jim bude nařízena domácí karanténa.
Na rakousko-českém přechodu v Dolním Dvořišti zaznamenali kontroloři první podezření ještě před oficiálním zahájením kontrol. Obrátil se na ně řidič kamionu, který jel z Lombardie. Stěžoval na bolest hlavy, měl rýmu a kašel. Podle ministra Hamáčka měl muž zvýšenou teplotu. Pohraniční hlídka zavolala sanitku, která řidiče odvezla do nemocnice, hygienici nyní čekají na výsledek jeho vyšetření na koronavirus.
Několik dalších nemocných lidí zaznamenali kontroloři na Rozvadově. V autobusu z Curychu cestovalo několik Němců, kteří měli horečku. Později naměřili teplotu přes 38 stupňů i projíždějícímu muži. „Byl převezen na infekční oddělení do plzeňské fakultní nemocnice,“ řekl Vojtěch Palenčár. Dodal, že se postupně ukázalo, že je potřeba provést několik měření, protože v některých případech může teploměr napoprvé ukázat zavádějící údaj. To se stalo i na hraničním přechodu Pomezí, kde teploměr nejprve jednomu z řidičů naměřil horečku, když na něj ale hasiči namířili přístroj podruhé, ukázal již hodnotu podstatně nižší.
Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že začnou podobné kontroly i v některých mezistátních vlacích – 40 spojích z Rakouska a Německa. Tam zatím průvodčí rozdávají informační letáky, ale nově se bude kontrolovat i zdraví cestujících. „Techniku toho, jakým způsobem se to bude dělat, kde se to bude dělat, budeme domlouvat, máme více variant,“ poznamenal Havlíček.
Karanténa i pro zahraniční turisty?
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) avizoval, že ministerstvo zdravotnictví připravuje opatření, které umožní vztáhnout povinnou karanténu i na nemocné turisty ze zahraničí. „Pokud se ukáže, že cizinec byl v nedávné době v místech, která byla postižena, a má příznaky, bude možné rozhodnout o jeho umístění do karantény,“ řekl Hamáček. Nyní podle něj takový postup možný není.
Nemocní turisté podle něj dostanou na výběr, ke karanténě v Česku bude alternativou návrat do země původu.
Zatím se karanténní opatření v Česku vztahují jen na české občany a lidi s trvalým nebo přechodným pobytem v republice. Naproti tomu čeští turisté se v zahraničí již několikrát museli karanténě podrobit – dopadla například na několik rodin, které byly v hotelu na Tenerife, kde se vyskytl člověk s koronavirem. V současnosti se vracejí také tři lidé, kteří byli v karanténě v Ázerbájdžánu. Češi se kvůli koronaviru dostali do karantény také na výletní lodi v Singapuru.
Lékaři musí nařídit karanténu každému, kdo přijel z Itálie
Pondělí je pro mnoho praktických lékařů prvním pracovním dnem od chvíle, kdy začalo platit opatření, podle kterého musí každý, kdo se vrátí z jakéhokoli místa v Itálii, na dva týdny do domácí karantény. Tu sice musí dodržovat od příjezdu, formálně ji ale musí nařídit a také pro zaměstnavatele potvrdit právě praktičtí lékaři.
„Mimořádným opatřením ministra zdravotnictví je karanténa stanovena na 14 dnů. Čili pokud během 14 dnů nedojde ke změně zdravotního stavu, pacient bude zdráv, tak podle našich informací mu bude karanténa ukončena, ukončen doklad o vystavení pracovní neschopnosti a pacient bude moci nastoupit do procesu,“ shrnul předseda Sdružení praktických lékařů pro Jihomoravský kraj Ivo Procházka.
Když člověk během karantény onemocní, musí zavolat linku 112 a proběhne jeho vyšetření na koronavirus. „Na základě tohoto vyšetření bude rozhodnuto o dalším postupu,“ dodal Procházka.
Ačkoli vládní politici vyzvali zaměstnavatele, aby se s lidmi, kteří v karanténě skončí, dohodli na práci z domova, podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka to není možné. Práce z domova, kdy je proplácena plná mzda, je možná při dobrovolné izolaci, kdy se člověk sám obává, že by mohl být nakažlivý, upozornil.
„Ale v situaci, kdy je karanténní opatření nařízené, není. Tam je to podle všech pravidel, existují sankce, kterými lze postihovat strany za to, že porušují karanténní opatření,“ podotkl. V karanténě mají zaměstnanci nárok jen na 60 procent mzdy či platu, živnostníci potom první dva týdny nedostanou nic, a potom jenom když si připlácejí pojištění.
Podle odhadů se může mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví dotknout více než deseti tisíc turistů. Navíc se očekává návrat tisíců lidí, kteří odjeli na dovolenou do oblastí, pro které vyhlásila italská vláda v neděli plošnou karanténu. Bylo sice zakázáno do Lombardie a čtrnácti provincií v jiných regionech přijíždět a odjíždět odtud, úřady ale umožňují turistům návrat domů.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i premiér Babiš doporučili Čechům, aby se vrátili co nejrychleji, a ze sdělení cestovních kanceláří i generálního konzulátu v Miláně vyplývá, že se v neděli vesměs začali chystat k návratu. I těchto turistů – byť někteří do Itálie sotva dojeli – se povinná karanténa po návratu týká. Opatření neplatí jen pro řidiče kamionů, zdravotnické služby a piloty dopravních letadel.
Koronavirus je v Česku od 1. března
Nový typ koronaviru se začal šířit loni na podzim z centrální Číny, letos se postupně dostal na všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. V Česku byly první případy potvrzeny 1. března. Nemoc COVID-19 má různě závažný průběh, většina českých pacientů měla jen minimální příznaky, nanejvýš se potýkali s horečkou. Ve světě ale byl popsán i častý komplikovaný průběh onemocnění, kdy se u pacientů rozvine zápal plic. Světová zdravotnická organizace uvádí, že komplikovaný průběh onemocnění mělo asi 20 procent nakažených.
Do neděle na něj v celém světě podle WHO zemřelo 3584 lidí z více než 105 tisíc, u kterých se nákaza potvrdila. Smrtnost se však významně liší v různých zemích. V Číně či Itálii zemřela necelá čtyři procenta nakažených, v Koreji necelé procento. Ve všech zemích kromě Číny potom zemřela zhruba dvě procenta lidí s potvrzenou nákazou.
