I když se v Česku ani u Čechů v zahraničí zatím nepotvrdilo žádné podezření na nákazu wuchanským koronavirem, přibývá lidí, na které dopadla opatření zavedená ve snaze zabránit šíření nemoci Covid-19. Jde především o karanténu, do které musí ti, kdo se vracejí z některých rizikových oblastí. Ale také ti, kdo se náhodou ocitnou v místě, které je dočasně izolováno, jako se to stalo v hotelu na Tenerife. Karanténní opatření jsou povinná, v Česku hrozí za jejich porušení až půlmilionová pokuta.
Dovolená v Itálii nebo ve Španělsku může mít v těchto dnech pro turisty nemilou tečku v podobě karantény. Formu může mít různou – třeba skupina lidí evakuovaných počátkem února z čínského Wu-chanu musela setrvat dva týdny v izolovaných pokojích v Nemocnici Na Bulovce. Naopak Daniel Křížek, který se vrátil z Íránu, má nařízenou domácí karanténu.
Znamená to, že musí omezit na minimum kontakty s jinými lidmi, neodcházet z domova a dodržovat hygienické zásady. „Když by se začaly projevovat příznaky nákazy virem, tak se mám obrátit na hygieniky,“ shrnul. Podle ředitelky pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové probíhají i kontroly, zda lidé takovou karanténu opravdu dodržují. Za její porušení hrozí až půlmilionová pokuta.
Karanténa ale také může znamenat, že člověk naopak uvázne v zahraničí. Zažila to již šestice českých turistů, kteří uvázli v hotelu na Tenerife, kde se nemoc COVID-19 vyskytla. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka se sice žádného českého občana nedotklo ani uzavření několika italských městeček, ale v případě, že by tam někdo přicestoval v době, kdy byla karanténa vyhlášena, odejít by nemohl.
„Musí setrvat v ubytovacím zařízení, ve kterém se nachází nebo v některém pro tento účel zřízeném místě,“ podotkl generální konzul ČR v Miláně Jiří Kuděla. Ujistil, že lidem, kterých by se karanténa dotkla, se diplomaté pokusí pomoci. „Případně i v repatriaci,“ dodal.
Dovolená se kvůli karanténě nepřeruší. Potom je to jako nemocenská
Co znamená karanténa z pracovněprávního hlediska? Především je třeba zdůraznit, že kdo se ocitne v karanténě během dovolené, musí ji brát jako její součást. Zákoník práce totiž karanténu – na rozdíl od nemoci – neřadí mezi důvody k přerušení dovolené.
Když ale skončí člověk-zaměstnanec v karanténě až po návratu domů, kdy by již měl jít do práce, nebo musí v uzavřené lokalitě zůstat déle, než plánoval, musí ho zaměstnavatel omluvit. Je na něj pohlíženo podobně, jako by byl nemocný.
Má nárok na náhradu mzdy, musí ovšem zaměstnavateli zaslat potvrzení – to je potřeba, i když se člověk ocitne v karanténě v cizině. Náhrada mzdy pro zaměstnance činí 60 procent základu jeho průměrné mzdy či platu.
Znamená to, že zaměstnanec s minimální mzdou (14 600 korun) dostane za dva týdny v karanténě zhruba 3800 korun. Kdo bere 35 tisíc měsíčně, by za období strávené v karanténě dostal asi devět tisíc korun.
Hůře jsou na tom živnostníci, kterým hrozí, že celá karanténa bude výhradně na jejich náklady. Nárok na náhradu mají jen ti, kdo si připlácejí nemocenské pojištění a až od patnáctého dne karantény. Vzhledem k tomu, že zatím byla opatření vyhlašována maximálně na čtrnáct dnů, výsledek je zřejmý. Naopak ti, kteří pracují na dohodu, nárok na náhradu mzdy mají. Částka vychází z rozvržení týdenní pracovní doby, které zaměstnavatel v dohodě určil.
Podle České správy sociálního zabezpečení platí zmíněná pravidla nejen v Česku, ale i tehdy, když se turisté ocitnou v uzavřené lokalitě v jiné zemi EU nebo jiném státě, s nímž má Česko smlouvu o zabezpečení.
Kdo vynahradí delší pobyt hoteliérům, není zatím jasné
Jinou otázkou, na kterou zatím neexistuje jasná odpověď, je, co se bude dít, když karanténní opatření přinutí hotelové hosty setrvat v ubytovacím zařízení déle, než kolik si zaplatili. S tímto problémem se potýkali turisté na Tenerife a vyšlo najevo, že v tom nemají jasno ani na úřadech.
České velvyslanectví ve Španělsku totiž nemá žádné informace. Turisty odkázalo na španělské úřady.
Složité je to i s financováním opožděného návratu domů. Jak upozornil ministr zahraničí Tomáš Petříček v Událostech, komentářích, je důležité i to, zda turisté cestují individuálně, či využívají služeb cestovní kanceláře, a jak dlouho karanténa trvá. Pokud jde o klienty cestovní kanceláře a nezdrží se déle než tři dny, měli by zůstat po celou dobu v její péči.
„Jsou jasně definované povinnosti cestovních kanceláří. V případě takových situací, kdy tam vstupuje vyšší moc, mají zajistit další tři dny klientům podporu. V případě delšího trvání je to komplikace, protože povinnost cestovních kanceláří již není, klienti si řeší dopravu zpět do ČR na vlastní náklady,“ shrnul ministr.
V domácí karanténě vše dezinfikovat a nosit roušku
O tom, kdo musí zůstat v karanténě, může rozhodnout podle ředitelky protiepidemického odboru pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové i praktický lékař na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Písemně nařízení o izolaci vydává Orgán ochrany veřejného zdraví, což je hygienická stanice.
Podle Jágrové by potenciálně nakažený člověk, kterému byla nařízena domácí karanténa, měl být v domě co nejvíce izolován od ostatních členů rodiny. Počet lidí, kteří s ním přichází do kontaktu, by měl být minimální. „Domácí karanténa však neznamená, že by člověk nemohl vyjít ani na zahradu, nebo že se nesmí pohybovat po bytě. Pokud je ale v blízkosti lidí, měl by používat roušku,“ uvedla.
„Doporučujeme mít po ruce dezinfekční ubrousky a vše po sobě otírat – toaletu, kliku, předměty, kterých se dotknu, stůl. Při smrkání je třeba používat jednorázové kapesníky, po jejich použití je dát ihned do sáčku, který bude uzavřen, aby nevznikal infekční aerosol,“ upozorňuje hygienička. Dodala, že po každém smrkání či kýchnutí je nutné si umýt ruce teplou vodou nebo použít dezinfekci.
Karanténa se vždy určuje z maximální délky inkubační doby. U koronaviru se uvádí 1-7 dní, ta maximální je ale 14 dní. Co se týče ústavní karantény, hygienička věří, že jsou všechna krajská infekční pracoviště poměrně dobře vybavena a připravena karanténu zajistit.
Pokud člověk poruší pravidla karantény, může dostat půlmilionovou pokutu. „Vždy se najdou tací, kteří něco nedodržují. Ale dnes je taková panika, že k tomu snad nedojde. Vadilo by to přece i okolí nemocného. Karanténa není dobrovolná, ta se nařizuje, pochopitelně se ale nenařídí dvouletému dítěti, které by ji nemohlo absolvovat bez matky.“ Donutit ale někoho fyzicky, aby karanténu dodržoval, si Jágrová neumí moc dobře představit. „Když ji ale někdo nedodržuje, je možné požádat o pomoc policii, třeba u někoho, kdo je opravdu těžce nemocný,“ dodala.
