Špičky justice varují před možným zneužitím politické moci při výběru nových soudců. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zřízení výběrových komisí. Soudci by v nich sice měli většinu, jmenoval by je do nich ale šéf resortu. Ministerstvo obavy odmítá.
Jan Lipert, který působí u Obvodního soudu pro Prahu 2, se původně soudcem stát nechtěl. „Krátce po dokončení právnické fakulty jsem působil jako advokátní koncipient,“ přiblížil s tím, že poté šest let pracoval jako asistent soudce.
Odborné podmínky pro povýšení Lipert splnil, musel ale čekat na třicáté narozeniny a volné místo. Podobně jako jiní kolegové ve stejné situaci uvažoval o odchodu z justice.
To Radek Doležel, soudce Nejvyššího soudu, se na vrchol justice dostal po třinácti letech. „Byl jsem krátkou dobu v advokacii, byl jsem státním zástupcem,“ popsal Doležel své dřívější působení. „Ta práce zase až tak rozdílná není. Právě proto, že jsem se věnoval už dříve na státním zastupitelství mimořádným opravným prostředkům, a to dělám i zde,“ uvedl Doležel.
Ministerstvo chce zřídit výběrové komise
Novela zákona o soudech a soudcích, kterou teď mají na stole poslanci, má zjednodušit vstup zkušených právníků z jiných profesí mezi soudce. A zároveň sjednotit systém výběru, který se dnes liší kraj od kraje.
Nové soudce má podle návrhu vybírat komise složená ze zástupců ministerstva spravedlnosti a soudců, kteří mají mít garantovanou většinu. Jenže i je bude do výběrové komise nominovat ministr.
Soudci v navrhovaném postupu vidí ohrožení své nezávislosti. Mohl by podle nich nastat podobný scénář jako například v sousedním Polsku.
„To je přesně ono, kdy si vláda najde způsob, kterým filtruje do soudnictví své osoby. A je to ohrožení státu, nejenom soudní moci,“ domnívá se prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Podle resortu spravedlnosti je ale v zákoně brzd a protivah nastaveno hodně. „ A to, že má justice ve výběrových komisích většinu, je naprosto postačující,“ vyjádřil se náměstek ministryně spravedlnosti Michal Franěk.
