Na tvorbě sovětských dezinformací se podíleli i Čechoslováci. Tvrdili, že Američané záměrně šíří HIV

Srovnat současné ruské dezinformace s těmi historickými se rozhodli autoři nového projektu Platformy evropské paměti a svědomí. Historikové a badatelé prostřednictvím několika článků přibližují způsoby a témata, která využívala sovětská propaganda. Jejími aktivními tvůrci přitom byli i důstojníci československé Státní bezpečnosti (StB), kteří byli prodlouženou rukou Kremlu. Stáli například za dezinformační kampaní, která Spojené státy vinila ze záměrného šíření viru HIV.

Operace československé rozvědky s krycím názvem AIDS byla spuštěna v prosinci 1985 a jejím autorem byl Jan Malásek ze 42. odboru. Cílem operace bylo přesvědčit veřejnost, že z amerických vojenských základen v Řecku se má šířit virus HIV. Dezinformace se odvolávala na skutečnost, že Američané jsou ve výzkumu léčby AIDS nejdále ze všech a po nakažení obyvatel budou zemím draze prodávat potřebné léky. Falešná zpráva se šířila pomocí letáků, které se měly dostat i do médií.

„Cílem aktivního opatření mělo být prohloubení odporu řeckého obyvatelstva vůči existenci amerických vojenských základen v Řecku a přítomnosti amerických vojáků s důrazem na místa, kde se nacházejí hlavní americké základny. (…) Výsledkem mělo být přesvědčení laické i odborné veřejnosti, že přítomnost Američanů v Řecku je nežádoucí jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska sociálního,“ uvádí autor Lubomír Morbacher.

Opatření StB byla součástí komplexní dezinformační operace týkající se AIDS, kterou organizovala přímo sovětská tajná služba KGB. „Začala nenápadně v roce 1983 publikováním článku v indickém magazínu Patriot od údajného anonymního amerického vědce, který ‚potvrdil‘, že v amerických vojenských laboratořích ve Fort Dettricku se vyrábí biologická zbraň. Následně v říjnu 1985 v Literarnej Gazete v Sovětském svazu vyšel článek o AIDS, který se na tento článek odvolával,“ popsal výkonný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.

A tak se podle něj spustila lavina článků, které se odvolávaly na Literarnuju Gazetu. Převzaly je další zdroje a tiskové agentury. „Nedávný výzkum v bulharských a německých archivech dokázal, že operace AIDS byla pod taktovkou KGB a podílela se na ní východoněmecká, bulharská a částečně i československá strana,“ dodal Rendek.

  • Sdružuje přes 60 státních i nestátních organizací z 20 zemí světa, které se věnují zkoumání totalitní minulosti 20. století. Nejde jen o výzkumné instituce, ale také o muzea, archivy, vzdělávací spolky a sdružení. V Česku je členem platformy například Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Archiv bezpečnostních složek nebo organizace Post Bellum.

Právě československé účasti na celé akci se věnoval Lubomír Morbacher. Je jedním z několika odborníků, kteří se podíleli na tvorbě nového projektu Československo v (dez)informační válce 1948–1989. Dalším je například historik Martin Slávik z občanského sdružení Living Memory nebo badatel Radek Schovánek, který popsal okolnosti vytvoření falešné politické závěti Konrada Adenauera v roce 1963. Z celkem 26 témat projektu, která jsou dostupná online, se některá objevují úplně poprvé a badatelé je dosud nepopsali.

„Československo bylo před listopadem 1989 aktivním účastníkem dezinformační války po boku Sovětského svazu proti svobodnému světu a československé ministerstvo vnitra bylo aktivním nástrojem dezinformačních operací a aktivit směrem k domácímu a zahraničnímu publiku. Náš projekt přináší pohled na tuto dobu přes dosud neznámé dezinformační a vlivové operace, které se odehrály, nebo plánovaly na našem území, respektive v cizině,“ tvrdí Rendek.

Dezinformační techniky se s časem nezměnily, tvrdí Rendek

Účelem projektu není podle autorů pouze zmapovat dezinformace v době železné opony, ale provázat je se současnou situací. Dezinformační techniky Ruska se podle nich od tehdejší doby nezměnily, liší se pouze způsob šíření, který je v současnosti masivnější.

„Česká republika, Evropská unie a naši spojenci v NATO jsou cílem dezinformačních aktivit v online prostoru. Tento fenomén jako součást dnešní hybridní války přímo vychází a navazuje na nevojenský konflikt z dob studené války mezi komunistickým blokem a Západem,“ vysvětluje Rendek.

Je proto podle něj dobré znát, respektive představit veřejnosti, stručnou historii dezinformačních aktivit v jejich institucionalizované podobě tak, jak je komunistické státy masově využívaly proti svým tzv. nepřátelům – západním demokratickým zemím v čele s USA, ale i proti vlastnímu obyvatelstvu. Jak Rendek poznamenal, současné aktivity jsou v jistém smyslu pokračováním aktivit z dob studené války. S nástupem moderních informačních technologií a internetu jenom zesílily a lze je lépe zaměřit na cílovou skupinu.

Potvrzuje to i program Kremlin Watch, který se zabývá monitorováním současných ruských dezinformací. „Jako nepřítel jsou dezinformátory označovány střídavě prakticky všechny západní státy a instituce. Cílem prokremelských dezinformací je ukázat, že západní státy a instituce jsou na tom stejně špatně nebo hůř než Rusko samotné. Často je Západ popisován jako v úpadku, útočící na Rusko, nebo dokonce jako konspirující proti vlastním občanům,“ popisuje současné praktiky koordinátorka programu Kremlin Watch Veronika Víchová.

Přestože směr, respektive nepřátelé, před kterými propaganda varuje, jsou stále stejní, hrozby se mění. Syndrom AIDS byl v 80. letech, kdy jej Sovětský svaz pro dezinformaci použil, ještě poměrně neznámým onemocněním. A právě nové a méně známé situace a události slouží i dnes jako základ pro fake news nejlépe.

„Dezinformační kampaně jsou obvykle napasované na situaci v každém jednotlivém státě, na který cílí. Obvykle se jedná o témata, která vyvolávají v lidech negativní emoce, zejména strach nebo vztek. Uprchlická krize v tomto ohledu byla pro dezinformátory zlatým dolem a byla jimi nadmíru využívaná. V České republice bývá téma uprchlíků navíc často spojováno s Evropskou unií, která je u nás dalším oblíbeným cílem dezinformací,“ dodává Víchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDecroix: Ať Babiš vše vysvětlí u soudu. Nebýt politik, možná by před ním nebyl, říká Tejc

Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se domnívá, že premiér Andrej Babiš (ANO) by měl vysvětlit své obvinění v kauze Čapí hnízdo u soudu. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce v souvislosti s nadcházejícím hlasováním sněmovny o opětovném vydání, či nevydání předsedy vlády k trestnímu stíhání. Podle současného šéfa resortu Jeronýma Tejce (za ANO) by se Babiše stíhání možná netklo, kdyby se nestal politikem. Oba debatovali také o možném zrušení takzvaného „protišpionského“ trestného činu nebo o auditu v bitcoinové kauze.
před 59 mminutami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
13:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meteorologové rozšířili výstrahu, toky se mohou vzedmout na více místech

Meteorologové rozšířili dřívější varování před nárůstem hladin toků v Česku. Hrozí od nedělního večera hlavně na východě Čech. Řeky mohou dosáhnout nejnižšího stupně povodňové aktivity. Ve výstraze to oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

Lékaře na telefonu, které nabízejí pojišťovny, využívá stále více lidí

Zkonzultovat zdravotní stav nebo rozebrat výsledky laboratorního vyšetření. Kvůli tomu stále více lidí využívá službu některých pojišťoven, které nabízí lékaře na telefonu. Oslovené pojišťovny České televizi potvrdily, že počet konzultací meziročně roste. Některé pojišťovny mají lékařskou telefonní linku, jiné spustily on-line poradnu nebo aplikaci.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 7 hhodinami

VideoEmise klesly. Výnosy z prodeje povolenek je napodobí, odhaduje stát

Stát letos čeká výrazně méně peněz z prodeje emisních povolenek – možná i pod pět miliard. To komplikuje například budoucnost programu Nová zelená úsporám. Resort životního prostředí zatím tyto tržby nasměroval jinam. Propad způsobuje to, že povolenek nyní bude k dispozici méně i proto, že emise klesly. Aktuální cena povolenky je asi 1800 korun za tunu. V posledních letech byla turbulentní, přesto výnosy vycházely vždy od třinácti do devatenácti miliard korun ročně.
před 8 hhodinami

Únava z války je lhostejnost k budoucnosti, řekl Pavel na akci na podporu Ukrajiny

Pokud někdo říká, že ho válka unavuje, staví se lhostejně k naší budoucnosti, prohlásil v sobotu odpoledne prezident Petr Pavel na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu! k blížícímu se čtvrtému výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč následně poděkoval Čechům za podporu. Vystoupili také rodiče padlých českých dobrovolníků nebo svědci ruských zvěrstev. Shromáždění podobného rázu se konala i v dalších městech v republice.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 19 hhodinami
Načítání...