Na tvorbě sovětských dezinformací se podíleli i Čechoslováci. Tvrdili, že Američané záměrně šíří HIV

Srovnat současné ruské dezinformace s těmi historickými se rozhodli autoři nového projektu Platformy evropské paměti a svědomí. Historikové a badatelé prostřednictvím několika článků přibližují způsoby a témata, která využívala sovětská propaganda. Jejími aktivními tvůrci přitom byli i důstojníci československé Státní bezpečnosti (StB), kteří byli prodlouženou rukou Kremlu. Stáli například za dezinformační kampaní, která Spojené státy vinila ze záměrného šíření viru HIV.

Operace československé rozvědky s krycím názvem AIDS byla spuštěna v prosinci 1985 a jejím autorem byl Jan Malásek ze 42. odboru. Cílem operace bylo přesvědčit veřejnost, že z amerických vojenských základen v Řecku se má šířit virus HIV. Dezinformace se odvolávala na skutečnost, že Američané jsou ve výzkumu léčby AIDS nejdále ze všech a po nakažení obyvatel budou zemím draze prodávat potřebné léky. Falešná zpráva se šířila pomocí letáků, které se měly dostat i do médií.

„Cílem aktivního opatření mělo být prohloubení odporu řeckého obyvatelstva vůči existenci amerických vojenských základen v Řecku a přítomnosti amerických vojáků s důrazem na místa, kde se nacházejí hlavní americké základny. (…) Výsledkem mělo být přesvědčení laické i odborné veřejnosti, že přítomnost Američanů v Řecku je nežádoucí jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska sociálního,“ uvádí autor Lubomír Morbacher.

Opatření StB byla součástí komplexní dezinformační operace týkající se AIDS, kterou organizovala přímo sovětská tajná služba KGB. „Začala nenápadně v roce 1983 publikováním článku v indickém magazínu Patriot od údajného anonymního amerického vědce, který ‚potvrdil‘, že v amerických vojenských laboratořích ve Fort Dettricku se vyrábí biologická zbraň. Následně v říjnu 1985 v Literarnej Gazete v Sovětském svazu vyšel článek o AIDS, který se na tento článek odvolával,“ popsal výkonný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.

A tak se podle něj spustila lavina článků, které se odvolávaly na Literarnuju Gazetu. Převzaly je další zdroje a tiskové agentury. „Nedávný výzkum v bulharských a německých archivech dokázal, že operace AIDS byla pod taktovkou KGB a podílela se na ní východoněmecká, bulharská a částečně i československá strana,“ dodal Rendek.

  • Sdružuje přes 60 státních i nestátních organizací z 20 zemí světa, které se věnují zkoumání totalitní minulosti 20. století. Nejde jen o výzkumné instituce, ale také o muzea, archivy, vzdělávací spolky a sdružení. V Česku je členem platformy například Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Archiv bezpečnostních složek nebo organizace Post Bellum.

Právě československé účasti na celé akci se věnoval Lubomír Morbacher. Je jedním z několika odborníků, kteří se podíleli na tvorbě nového projektu Československo v (dez)informační válce 1948–1989. Dalším je například historik Martin Slávik z občanského sdružení Living Memory nebo badatel Radek Schovánek, který popsal okolnosti vytvoření falešné politické závěti Konrada Adenauera v roce 1963. Z celkem 26 témat projektu, která jsou dostupná online, se některá objevují úplně poprvé a badatelé je dosud nepopsali.

„Československo bylo před listopadem 1989 aktivním účastníkem dezinformační války po boku Sovětského svazu proti svobodnému světu a československé ministerstvo vnitra bylo aktivním nástrojem dezinformačních operací a aktivit směrem k domácímu a zahraničnímu publiku. Náš projekt přináší pohled na tuto dobu přes dosud neznámé dezinformační a vlivové operace, které se odehrály, nebo plánovaly na našem území, respektive v cizině,“ tvrdí Rendek.

Dezinformační techniky se s časem nezměnily, tvrdí Rendek

Účelem projektu není podle autorů pouze zmapovat dezinformace v době železné opony, ale provázat je se současnou situací. Dezinformační techniky Ruska se podle nich od tehdejší doby nezměnily, liší se pouze způsob šíření, který je v současnosti masivnější.

„Česká republika, Evropská unie a naši spojenci v NATO jsou cílem dezinformačních aktivit v online prostoru. Tento fenomén jako součást dnešní hybridní války přímo vychází a navazuje na nevojenský konflikt z dob studené války mezi komunistickým blokem a Západem,“ vysvětluje Rendek.

Je proto podle něj dobré znát, respektive představit veřejnosti, stručnou historii dezinformačních aktivit v jejich institucionalizované podobě tak, jak je komunistické státy masově využívaly proti svým tzv. nepřátelům – západním demokratickým zemím v čele s USA, ale i proti vlastnímu obyvatelstvu. Jak Rendek poznamenal, současné aktivity jsou v jistém smyslu pokračováním aktivit z dob studené války. S nástupem moderních informačních technologií a internetu jenom zesílily a lze je lépe zaměřit na cílovou skupinu.

Potvrzuje to i program Kremlin Watch, který se zabývá monitorováním současných ruských dezinformací. „Jako nepřítel jsou dezinformátory označovány střídavě prakticky všechny západní státy a instituce. Cílem prokremelských dezinformací je ukázat, že západní státy a instituce jsou na tom stejně špatně nebo hůř než Rusko samotné. Často je Západ popisován jako v úpadku, útočící na Rusko, nebo dokonce jako konspirující proti vlastním občanům,“ popisuje současné praktiky koordinátorka programu Kremlin Watch Veronika Víchová.

Přestože směr, respektive nepřátelé, před kterými propaganda varuje, jsou stále stejní, hrozby se mění. Syndrom AIDS byl v 80. letech, kdy jej Sovětský svaz pro dezinformaci použil, ještě poměrně neznámým onemocněním. A právě nové a méně známé situace a události slouží i dnes jako základ pro fake news nejlépe.

„Dezinformační kampaně jsou obvykle napasované na situaci v každém jednotlivém státě, na který cílí. Obvykle se jedná o témata, která vyvolávají v lidech negativní emoce, zejména strach nebo vztek. Uprchlická krize v tomto ohledu byla pro dezinformátory zlatým dolem a byla jimi nadmíru využívaná. V České republice bývá téma uprchlíků navíc často spojováno s Evropskou unií, která je u nás dalším oblíbeným cílem dezinformací,“ dodává Víchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mimořádný případ. Silniční inspekce zastavila soupravu přetíženou o 57 tun

Inspekce silniční dopravy (INSID) zastavila v noci na čtvrtek na Ostravsku soupravu přetíženou o 57 tun. Souprava převážela jeřáb z německého Magdeburku do Přerova a bez potřebných povolení projela z Německa přes Polsko do Česka. Celková hmotnost soupravy dosáhla 105 tun, navíc byla i o třináct metrů delší. Informovala o tom mluvčí inspekce Monika Balšánková. Podle inspekce jde o mimořádný případ, dosud se s takto extrémně přetíženou soupravou nesetkala.
před 4 hhodinami

VideoV Lánské oboře ubyde přemnožené zvěře, rozšíří se pastviny

Lánskou oboru čeká velká proměna. Poprvé přichází její vedení s plánem, jak tam hospodařit v následujících čtyřiceti letech. Přemnožené zvěře má ubývat, větší prostor dostanou unikátní křivoklátské lesy a pastviny.
před 4 hhodinami

VideoVodní nádrže na Vltavě jsou naplněny zhruba z 50 procent

V uplynulém týdnu se ochladilo a v části Česka i vydatně zapršelo. Půdní sucho se na mnoha místech zmírnilo, ale rozhodně to neplatí všude. Například vltavská kaskáda je zhruba na padesáti procentech objemu vody. I tak dokáže stále plnit své hlavní funkce, tedy udržovat minimální průtok Vltavy a vyrábět elektrickou energii během denních špiček. Na mnoha místech je ale produkce nižší. Třeba elektrárna Štěchovice letos vyrobí zhruba jen 50 až 70 procent dlouhodobého průměru. Klíčové nádrže kaskády jsou hluboko pod běžným stavem. Hladina orlické nádrže se po deštích zvedla pouze o deset centimetrů a podobně jako Slapy je naplněná z padesáti procent. O moc lépe na tom není ani Lipno, které je plné z 54 procent.
před 5 hhodinami

Vláda chce zakotvit korunu a hotovost do ústavy, dost hlasů ale nemá

Vládní politici připravili normu, kterou by do ústavy zakotvili českou korunu. Jednali o tom už i koaliční lídři. Předložit normu by měli příští týden. S tím, že změnu navrhnou, počítá programové prohlášení, stejně jako se zavedením práva používat hotovost. Dostatečnou ústavní většinu ale kabinet nemá a připouští, že její hledání ve sněmovně bude obtížné. K přijetí eura se Česko navíc zavázalo vstupem do Unie.
před 5 hhodinami

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj ČTK Karel Barták

Ve čtvrtek ve věku 72 let zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj České tiskové kanceláře (ČTK) Karel Barták. V agentuře strávil 28 let, jako její stálý zpravodaj působil v Paříži, Moskvě a Bruselu. Z belgické metropole více než deset let informoval především o Evropské unii a NATO a sledoval cestu Česka do obou organizací. Po odchodu z ČTK pracoval dvanáct let v Evropské komisi. O jeho úmrtí informovala rodina.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česká diplomacie si předvolala íránského velvyslance kvůli výhružkám Radiu Farda

Ministerstvo zahraničních věcí si kvůli výhrůžkám rozhlasové stanici Radio Farda sídlící v Praze předvolalo íránského velvyslance, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Schůzka bude v nejbližším možném termínu na úrovni ředitele odboru Blízkého východu. Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů Radio Farda a několik dalších perskojazyčných médií sídlících v zahraničí. České bezpečnostní složky tuto informaci vyhodnocují.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V minulém školním roce bylo nejvíc středoškoláků za víc než deset let

Střední školy navštěvovalo v minulém školním roce téměř 515 tisíc žáků, nejvíce od roku 2011/2012. Jejich počet roste od roku 2018/2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysoké školy kvůli blížícímu se vrcholu demografické vlny žádají navýšení rozpočtů. ČSU sledoval i počet dětí v mateřských školkách, kterých bylo v minulém školním roce naopak poprvé od roku 2012/2013 méně než 350 tisíc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.