Na tvorbě sovětských dezinformací se podíleli i Čechoslováci. Tvrdili, že Američané záměrně šíří HIV

Srovnat současné ruské dezinformace s těmi historickými se rozhodli autoři nového projektu Platformy evropské paměti a svědomí. Historikové a badatelé prostřednictvím několika článků přibližují způsoby a témata, která využívala sovětská propaganda. Jejími aktivními tvůrci přitom byli i důstojníci československé Státní bezpečnosti (StB), kteří byli prodlouženou rukou Kremlu. Stáli například za dezinformační kampaní, která Spojené státy vinila ze záměrného šíření viru HIV.

Operace československé rozvědky s krycím názvem AIDS byla spuštěna v prosinci 1985 a jejím autorem byl Jan Malásek ze 42. odboru. Cílem operace bylo přesvědčit veřejnost, že z amerických vojenských základen v Řecku se má šířit virus HIV. Dezinformace se odvolávala na skutečnost, že Američané jsou ve výzkumu léčby AIDS nejdále ze všech a po nakažení obyvatel budou zemím draze prodávat potřebné léky. Falešná zpráva se šířila pomocí letáků, které se měly dostat i do médií.

„Cílem aktivního opatření mělo být prohloubení odporu řeckého obyvatelstva vůči existenci amerických vojenských základen v Řecku a přítomnosti amerických vojáků s důrazem na místa, kde se nacházejí hlavní americké základny. (…) Výsledkem mělo být přesvědčení laické i odborné veřejnosti, že přítomnost Američanů v Řecku je nežádoucí jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska sociálního,“ uvádí autor Lubomír Morbacher.

Opatření StB byla součástí komplexní dezinformační operace týkající se AIDS, kterou organizovala přímo sovětská tajná služba KGB. „Začala nenápadně v roce 1983 publikováním článku v indickém magazínu Patriot od údajného anonymního amerického vědce, který ‚potvrdil‘, že v amerických vojenských laboratořích ve Fort Dettricku se vyrábí biologická zbraň. Následně v říjnu 1985 v Literarnej Gazete v Sovětském svazu vyšel článek o AIDS, který se na tento článek odvolával,“ popsal výkonný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.

A tak se podle něj spustila lavina článků, které se odvolávaly na Literarnuju Gazetu. Převzaly je další zdroje a tiskové agentury. „Nedávný výzkum v bulharských a německých archivech dokázal, že operace AIDS byla pod taktovkou KGB a podílela se na ní východoněmecká, bulharská a částečně i československá strana,“ dodal Rendek.

  • Sdružuje přes 60 státních i nestátních organizací z 20 zemí světa, které se věnují zkoumání totalitní minulosti 20. století. Nejde jen o výzkumné instituce, ale také o muzea, archivy, vzdělávací spolky a sdružení. V Česku je členem platformy například Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Archiv bezpečnostních složek nebo organizace Post Bellum.

Právě československé účasti na celé akci se věnoval Lubomír Morbacher. Je jedním z několika odborníků, kteří se podíleli na tvorbě nového projektu Československo v (dez)informační válce 1948–1989. Dalším je například historik Martin Slávik z občanského sdružení Living Memory nebo badatel Radek Schovánek, který popsal okolnosti vytvoření falešné politické závěti Konrada Adenauera v roce 1963. Z celkem 26 témat projektu, která jsou dostupná online, se některá objevují úplně poprvé a badatelé je dosud nepopsali.

„Československo bylo před listopadem 1989 aktivním účastníkem dezinformační války po boku Sovětského svazu proti svobodnému světu a československé ministerstvo vnitra bylo aktivním nástrojem dezinformačních operací a aktivit směrem k domácímu a zahraničnímu publiku. Náš projekt přináší pohled na tuto dobu přes dosud neznámé dezinformační a vlivové operace, které se odehrály, nebo plánovaly na našem území, respektive v cizině,“ tvrdí Rendek.

Dezinformační techniky se s časem nezměnily, tvrdí Rendek

Účelem projektu není podle autorů pouze zmapovat dezinformace v době železné opony, ale provázat je se současnou situací. Dezinformační techniky Ruska se podle nich od tehdejší doby nezměnily, liší se pouze způsob šíření, který je v současnosti masivnější.

„Česká republika, Evropská unie a naši spojenci v NATO jsou cílem dezinformačních aktivit v online prostoru. Tento fenomén jako součást dnešní hybridní války přímo vychází a navazuje na nevojenský konflikt z dob studené války mezi komunistickým blokem a Západem,“ vysvětluje Rendek.

Je proto podle něj dobré znát, respektive představit veřejnosti, stručnou historii dezinformačních aktivit v jejich institucionalizované podobě tak, jak je komunistické státy masově využívaly proti svým tzv. nepřátelům – západním demokratickým zemím v čele s USA, ale i proti vlastnímu obyvatelstvu. Jak Rendek poznamenal, současné aktivity jsou v jistém smyslu pokračováním aktivit z dob studené války. S nástupem moderních informačních technologií a internetu jenom zesílily a lze je lépe zaměřit na cílovou skupinu.

Potvrzuje to i program Kremlin Watch, který se zabývá monitorováním současných ruských dezinformací. „Jako nepřítel jsou dezinformátory označovány střídavě prakticky všechny západní státy a instituce. Cílem prokremelských dezinformací je ukázat, že západní státy a instituce jsou na tom stejně špatně nebo hůř než Rusko samotné. Často je Západ popisován jako v úpadku, útočící na Rusko, nebo dokonce jako konspirující proti vlastním občanům,“ popisuje současné praktiky koordinátorka programu Kremlin Watch Veronika Víchová.

Přestože směr, respektive nepřátelé, před kterými propaganda varuje, jsou stále stejní, hrozby se mění. Syndrom AIDS byl v 80. letech, kdy jej Sovětský svaz pro dezinformaci použil, ještě poměrně neznámým onemocněním. A právě nové a méně známé situace a události slouží i dnes jako základ pro fake news nejlépe.

„Dezinformační kampaně jsou obvykle napasované na situaci v každém jednotlivém státě, na který cílí. Obvykle se jedná o témata, která vyvolávají v lidech negativní emoce, zejména strach nebo vztek. Uprchlická krize v tomto ohledu byla pro dezinformátory zlatým dolem a byla jimi nadmíru využívaná. V České republice bývá téma uprchlíků navíc často spojováno s Evropskou unií, která je u nás dalším oblíbeným cílem dezinformací,“ dodává Víchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od kufru až po rakev. Web se ztrátami a nálezy funguje deset let

Přes 180 tisíc předmětů se za deset let objevilo na webu eZtráty. Ke svým majitelům se jich vrátila zhruba polovina. Ty ostatní musí instituce tři roky uschovávat, a pokud se nikdo nepřihlásí, připadnou právě jim. V Praze část míří na charitu, některé se draží v aukcích. V hlavním městě ročně evidují až šest tisíc nálezů. Byly mezi nimi i kuriozity – umělý chrup, protéza, kánoe či rakev. Dominují však kufry, kočárky nebo přepravky na zvířata. Část věcí pochází z letiště. Hlásit se o ně mohou lidé na pracovišti v ulici Karolíny Světlé. Přes 560 institucí a firem po celém Česku je zároveň inzeruje na webu eZtráty.
před 1 hhodinou

Vojtěch chystá přesun miliard z VZP. Má to zajistit stabilitu menších pojišťoven

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.
před 14 hhodinami

Babišovo oznámení o Agrofertu Bendu uklidnilo. Muselo to být těžké, míní Malá

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Jak si našetřit na auto. Hra ze Zlína pomůže dětem na školách

Interaktivní hru Finanční pevnost, která učí děti zacházet s penězi, si nově vyzkouší i žáci druhého stupně základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Do škol s ní příští rok vyrazí výzkumný tým z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdila České televizi Bohumila Svitáková, pedagožka a odborná asistentka z Fakulty managementu a ekonomiky. Finanční pevnost původně vznikla pro děti z dětských domovů ve Zlínském kraji, které mají přístup k finančnímu vzdělání omezený. Ty si ji vyzkoušely v univerzitním areálu během února, března a května tohoto roku.
včera v 07:00

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Ukrajinský velvyslanec ocenil ukrajinské děti úspěšné v českých školách

Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč ocenil pamětní plaketou 24 ukrajinských dětí, které uspěly ve vědomostních, sportovních nebo uměleckých kláních. V tuzemsku jich žijí desítky tisíc, uprchly s rodiči z domova kvůli ruské invazi. Velvyslanec vyzdvihl, že si uchovávají ukrajinskou identitu a svými úspěchy přispívají k pozitivnímu obrazu českých škol, kroužků a sportovních týmů. Poděkování úspěšným dětem pořádalo velvyslanectví podruhé. V Česku je nyní asi 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany. Podle průzkumu Člověka v tísni se jich chce po válce vrátit na Ukrajinu zhruba pětina.
5. 12. 2025

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...