Podle Marka Výborného by měl ministr vnitra o situaci informovat, protože opozičním politikům není jasné, co vláda udělala od září, kdy Hamáček obdržel dopis od řeckého ministra vnitra, který požádal Česko o přijetí skupiny dětí. „Jsme přesvědčeni, že vláda a ministerstvo vnitra by mohlo jednat rychleji než jenom odpovědí na dopis, jehož obsah nikdo z nás nezná,“ řekl.
„Je ostudou, že KDU-ČSL, STAN a TOP 09 se neumí a nemají zájem postarat o naše občany, naše bezprizorní lidi a radši mluví dlouhé hodiny a minuty v televizi a všude možně o tom, že se má pomáhat nějakým cizincům,“ reagoval Okamura na návrh Výborného, který přednesl šéf lidovců jménem trojice nejmenších sněmovních stran. Zároveň Tomio Okamura obvinil rodiny, které jsou podle Výborného připraveny se o dětské uprchlíky dočasně postarat, že se chystají dopustit únosu. Domnívá se, že je chtějí adoptovat.
Marek Výborný to odmítl. „To je snůška nehorázností a lží, které z úst pana místopředsedy Okamury zaznívají. Je potřeba to jednoznačně odmítnout. Tady je vidět, na jakých hodnotách stojí jeho hnutí SPD,“ poznamenal. Ujistil, že návrh, který souvisí s dětskými uprchlíky, neznamená, že by se měla upřít pomoc českým dětem v nesnázích. Odmítl také, že by se někdo chystal syrské děti v Česku adoptovat. „Jedná se o dočasný pobyt a dočasnou pomoc. Zeptejte se těch, kteří to skutečně vědí a kteří chtějí těm dětem skutečně pomoci,“ dodal Marek Výborný.
Ostře reagovali na Okamurova slova také předseda STAN Vít Rakušan, předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Ministr Hamáček, který se ze schůze omluvil, řekl již dříve, že se Řecko svou žádostí jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. V přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí ministr smysl.
Mimo sněmovnu se následně k debatě o dětských uprchlících vyjádřil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Česko by podle něj zvládlo postarat se o několik desítek dětí, má však výhrady proti postupu Atén. „Z řecké strany nebylo jasně řečeno, kdo jsou ti nezletilí, odkud jsou, jaké mají doklady, jestli nemají rodiče v Německu,“ upozornil.
Jako do internetového bankovnictví by se lidé mohli přihlásit i k dalším službám
V úterý měla nicméně sněmovna na programu hlavně předlohy ve druhém čtení. Docela hladce jím prošla změna bankovního zákona, podle které by mělo být možné využívat pro ověřený přístup k elektronickým službám veřejné správy bankovní identitu, která slouží k přihlašování do internetového bankovnictví. Poslanci navrhli jen zpřesňující úpravy, zamítnutí předlohy nikdo nepožadoval.
Do závěrečného čtení poslala sněmovna také návrh, který umožní vydávat stavební povolení elektronicky. Vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. I k této novele navrhli poslanci jen dílčí úpravy novely. Poslanci, kteří ji předložili, si od ní slibují zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky.
Širší diskusi vyvolala i ve druhém čtení novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která by měla zakázat předjíždění kamionů. Zazněl i návrh na její zamítnutí – což ovšem opozice neúspěšně navrhovala již v prvním čtení – a řada pozměňovacích návrhů. Například by chtěli poslanci omezit platnost zákazu, takže by kamiony mohly předjíždět v noci. Další návrh se týká naopak rozšíření zákazu na místní silnice. Později se poslanci dostali ještě k jedné novele silničního zákona, i tu poslali do třetího čtení. Mimo jiné by měla umožnit zvýšení povolené rychlosti v dálničních tunelech.
Do třetího čtení poslali poslanci také novelu zákona o pohonných hmotách, která umožní ministerstvu průmyslu a obchodu vytvořit přehled všech výdejních jednotek pohonných hmot, zatímco dosud vede pouze evidenci čerpacích a dobíjecích stanic.
Sněmovna se zabývala i možností zavést až desetitisícovou pokutu za vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu. Jde především o snahu zamezit tomu, aby někdo volil v jedněch volbách zároveň ve více zemích.
Jeden z pozměňovacích návrhů, kterými se budou poslanci zabývat v závěrečném čtení, by mohl zároveň zavést také korespondenční hlasování a hlasování na zastupitelských úřadech v eurovolbách. Podle místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) by se také měla v eurovolbách snížit hranice pro vstup do Evropského parlamentu z pěti na tři procenta.
Nepřišli předkladatelé, druhé čtení referenda se proto nepovedlo
Na pořadu schůze bylo i uzákonění obecného referenda. Druhé čtení ale poslanci nedokončili. Jak upozornil předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), v jednacím sále nebyl žádný zástupce navrhovatele. Proto poslanci projednávání odložili.
To ostře kritizoval Tomio Okamura, jehož hnutí přitom označuje znění návrhu za „vykastrované“. Referendum by podle poslanců SPD nebylo funkční.
V současném pojetí návrh předpokládá, že k vyvolání referenda by bylo nutných nejméně 450 tisíc podpisů. Nebylo by možné měnit ústavu ani hlasovat o vystoupení z EU nebo z NATO. Kdy se ale ke druhému čtení poslanci vrátí, není jasné.
Opozice navrhla již dříve zamítnutí návrhu na zavedení obecného referenda v závěrečném čtení. Návrhy na zamítnutí ve sněmovně zazněly i v souvislosti s komunistickým návrhem na zrušení zákazu dodávek z Česka pro íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru. Zamítnutí navrhly kromě jednotlivých poslanců i hospodářský výbor sněmovny a výbor pro bezpečnost.
Komunisté tvrdí, že zákon brání normalizaci obchodních i ekonomických vztahů s Íránem a poškozuje český export. V minulých volebních obdobích s návrhem na jeho zrušení neuspěli.
Návrh státního rozpočtu na příští rok budou poslanci projednávat ve druhém čtení ve středu odpoledne. Očekává se, že se sejdou desítky požadavků na přesuny peněz v objemu desítek miliard korun. Rozpočtový výbor podpořil převody za více než 1,2 miliardy korun zejména na sociální služby a na výstavbu a opravy obecních škol a bytů. Finální schvalování rozpočtu přijde na řadu o týden později.