Věra Jourová, Petr Pavel a Jiří Přibáň hosty pořadu Otázky Václava Moravce
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro britský týdeník The Economist prohlásil, že se NATO v současnosti nachází ve stadiu mozkové smrti. Za hlavní příčiny označil nový přístup USA, který má Severoatlantickou alianci za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie. Evropská unie se proto podle Macrona musí probudit a posílit svou obranyschopnost.
„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ poznamenala eurokomisařka Věra Jourová. Souhlasí přitom s názorem německé kancléřky Angely Merkelové, že Macronova slova byla příliš drastická.
„Měli bychom spíše uvažovat nad tím, jak posílit strategickou suverenitu a Evropská unie - za kterou já mluvím – říká jasně, že NATO je extrémně důležité, že je to náš strategický partner pro oblast obrany a že jako EU nebudeme budovat alternativní strukturu, ale že budeme do obrany více investovat,“ řekla Jourová.
V rozhovoru s Macronem ale podle eurokomisařky zazněla řada věcí, které jsou vhodné k reflexi. „Je to i reflexe nastalé situace, že NATO prokazuje určité slabiny ve strategické koordinaci,“ přiblížila.
„Pokud si uvědomíme, jak nestabilní jsou dnes postoje Spojených států, jaké akce provádí Turecko – což jsou klíčoví členové NATO – tak je to samozřejmě k zamyšlení,“ dodala Jourová.
Pavel: Zájem Macrona zvýšit roli Francie
S tím, že Macronovy výroky potěšily Rusko, souhlasí také bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel.
„Na jedné straně sleduji zájem Emmanuela Macrona nejenom zvýšit roli Francie, ale zvýšit také roli Evropské unie i v obranné oblasti,“ řekl Pavel s tím, že se jedná o něco, co narušuje jednotu Severoatlantické aliance a co Evropě rozhodně neprospívá.
„Představa, že by měla Evropská unie nabýt i dimenze v rámci kolektivní obrany, je v rozporu s tím, co dosud EU prohlašuje,“ poznamenal.
„Pokud by mělo dojít k tomu, že Evropská unie skutečně bude mít ambici převzít odpovědnost za kolektivní obranu, pak bude muset vybudovat struktury, které budou do značné míry paralelní s NATO, a tím neuděláme silnější ani Severoatlantickou alianci, ani Evropskou unii, naopak NATO oslabíme a EU neučiníme tak silnou, aby toho byla schopna,“ upozornil Pavel.
Bývalý náčelník Generálního štábu vidí cestu například v posilování evropské bezpečnostní spolupráce, evropského pilíře NATO či v možnosti jednání, jak využít evropské kapacity pro čistě evropskou akci, ale v rámci struktur NATO, a to třeba bez účasti USA a Turecka. „Rozhodně si ale nemyslím, že by někomu prospělo oslabovat NATO,“ uzavřel.
Přibáň: Francouzský postimperiální komplex
„Myslím, že bychom měli vyjít z toho, že ten výrok pronesl prezident Francie,“ řekl směrem k Macronovým slovům právní filozof z Cardiffské univerzity Jiří Přibáň. Francouzská politika je přitom – stejně jako Macronovo vyjádření – podle Přibáně dvojznačná.
Daný výrok lze podle něj vykládat tak, že NATO nefunguje, a tím pádem uznáváme slabost tváří v tvář protivníkům. „Současně ale je to možné brát jako výzvu, že konečně musíme začít s tou obranyschopností Unie něco dělat,“ domnívá se Přibáň.
„Francie je stejně jako Británie zemí postimperiální. Británie si svůj imperiální komplex řeší tím, že chce vystoupit z kontinentu, a Francie se naopak snaží hrát v rámci Evropské unie klíčovou roli,“ uvedl s tím, že i takto je potřeba chápat slova francouzského prezidenta.
„Že Emmanuel Macron chce vytvořit paralelní struktury, kdy by Evropská unie byla ne náhražkou NATO, ale určitou paralelní strukturou, která by mohla hrát v otázce krizí i obranyschopnosti mnohem větší roli než dosud,“ dodal Přibáň. Evropa ale na to podle něj v současnosti nemá.