Praha - Asociace lesních mateřských škol sepsala další petici na podporu úpravy návrhu zákona o dětské skupině. Tentokrát je určena poslancům, kteří by měli zhruba v polovině září rozhodovat o osudu senátního pozměňovacího návrhu. Zákon je kritizován za to, že zavádí novou plošnou regulaci všech zařízení péče o malé děti - lesní školky by tak musely mít mimo jiné zázemí v pevné budově, což by znamenalo de facto jejich konec.
Požadavek lesních mateřinek tkví v tom, aby jejich registrace byla volitelná, nikoliv povinná. Pokud by registrace byla povinná, měly by nejen lesní školky, ale také další zařízení poskytující péči o děti rok na to, aby splnily požadavky na dětskou skupinu. Ty zahrnují mimo jiné hygienické předpisy a nutnost zázemí v pevné budově - to ale lesní školky pro svou činnost vůbec nepotřebují. Fungování těchto zařízení, které navštěvují téměř tři tisícovky dětí, je totiž založeno na pobytu v přírodě.
- Asociace lesních školek sepsala ještě před projednáváním příslušného návrhu zákona v Senátu petici, kterou během července podepsalo 13 tisíc lidí
- Druhá petice čítala k dnešnímu poledni necelých 5 tisíc podpisů
Tereza Valkounová z Asociace lesních mateřských škol:
„V lesních mateřských školách je ohroženo skoro 3 000 míst pro děti a s tím spojených až 600 pracovních míst. To přináší problém mimo jiné pro obce, kde lesní školky pomáhají doplnit kapacitu předškolních zařízení.“
Kvůli obavám z důsledků zákona se k Asociaci lesních mateřských škol přidali například provozovatelé mateřských a rodinných center, Česká rada dětí a mládeže, jež sdružuje 98 organizací věnujících se dětem, nebo Člověk v tísni, který mimo jiné provozuje dětská centra ve vyloučených lokalitách.
Předseda Asociace rané péče a výchovy (ARPAV) Jan Schneider upozorňuje, že senátní pozměňovací návrh vedle volitelné registrace přináší i další změny. „Za hlavní problém považujeme zavedení minimální provozní doby 40 hodin, které způsobí potíže stávajícím i potencionální zájemcům o provozování dětské skupiny a značně omezí jejich flexibilitu, kterou měl zákon naopak podpořit,“ uvedl Schneider. Nelíbí se mu ani úprava požadavků na kvalifikaci personálu, z nichž vypadly rekvalifikované chůvy a lidé s vyšším odborným vzděláním.
V Česku je 120 lesních školek, jejich asociace vyhlásila na začátek září Týden otevřených dveří - aby se „politici přišli osobně seznámit s tím, o čem budou ve sněmovně rozhodovat“.
V dětské skupině by podle zákona mohlo být maximálně 24 dětí. Provozovatel skupiny by s rodiči uzavíral smlouvu. Musel by mít plán výchovy a péče. Zajistit by musel vhodné prostory a personál. Požadavky ale mají být mírnější než u školek. Zřizovateli dětských skupin by mohly být firmy, úřady, obce, vysoké školy, neziskové organizace nebo spolky. V případě registrace by měly daňové úlevy v podobě uznání nákladů spojených s provozem dětské skupiny. Na slevu na dani by měli nárok i rodiče.
